28 C 209/2019-221 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal určení, že je vlastníkem podílů o celkové velikosti ½ na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], obec Praha, zapsaného na [list vlastnictví] vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Praha, Katastrální pracoviště Praha, odpovídajícím id. spoluvlastnickým podílům o této celkové velikosti, které jsou evidovány jako spoluvlastnictví žalovaných (zbylý podíl na pozemku o velikosti ½ vlastnila v době podání žaloby paní [jméno] [příjmení]). Žalobce uvedl, že původní pozemek parc. [číslo] o výměře [číslo] m² náležel do spoluvlastnictví [jméno] a [jméno] [příjmení], právních předchůdců žalovaných, kterým byl v roce 1966 vyvlastněn za náhradu. Následně došlo v souvislosti s plánovanou bytovou výstavbou k rozdělení původního pozemku parc. [číslo] na zastavěný pozemek parc. [číslo] zahradu parc. [číslo]. K rozdělení pozemku parc. [číslo] došlo až po veškerých skutečnostech rozhodných pro přechod vlastnického práva k pozemku na československý stát, a to na základě geometrického plánu z roku 1971. Dle žalobce neexistuje právní důvod, který by zakládal vlastnictví žalovaných k předmětnému pozemku parc. [číslo] jelikož jejich právní předchůdci byli v evidenci nemovitostí jako spoluvlastníci pozemku parc. [číslo] vedeni omylem. Spoluvlastníky části tohoto pozemku se tak nemohli stát ani žalovaní, kteří tuto část pozemku zdědili. 2. Dle žalobce byl pozemek parc. [číslo] vyvlastněn rozhodnutím Odboru výstavby ONV v [obec a číslo], ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], a to za náhradu ve výši 1 684,80 Kčs. Rozhodnutí bylo oběma původním spoluvlastníkům doručeno, nabylo právní moci a k přechodu vlastnického práva na stát tak došlo vyvlastněním, a to bez potřeby zápisu této skutečnosti v evidenci nemovitostí (neuplatňoval se intabulační princip). Žalobce zdůraznil, že i po rozdělení původního pozemku svědčilo právo hospodaření k pozemku parc. [číslo] socialistické organizaci Výstavbě sídlišť hl. m. [obec] (potažmo jejímu předchůdci, Generálnímu investoru výstavby hl. m. [obec]), a že na tom ničeho nemění ani dispozice se zastavěným pozemkem parc. [číslo] který byl nakonec převeden do vlastnictví bytového družstva. Vlastnické právo československého státu k předmětnému pozemku parc. [číslo] tedy zůstalo zachováno a přešlo do vlastnictví žalobkyně na základě ust. § 3 odst. 4 zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku ČR do vlastnictví obcí. 3. Žalobce doplnil, že pokud by soud dospěl k tomu, že k vyvlastnění pozemku parc. [číslo] nedošlo, je na místě uzavřít, že československý stát nabyl vlastnické právo k pozemku jeho převzetím bez právního důvodu ve smyslu ust. § 6 odst. 1 písm. p) zákona o půdě. Žalobce uvádí, že československý stát se nejpozději ke konci roku 1966 chopil držby celého původního pozemku parc. [číslo] před jeho rozdělením a prostřednictvím svých organizací na něm následně provedl výstavbu bytového domu [adresa]. Československý stát držel pozemek i následně do jeho rozdělení. Po rozdělení pozemku parc. [číslo] pak sice docházelo k převodům pozemku parc. [číslo] mezi socialistickými organizacemi, nicméně československý stát pozemek parc. [číslo] i nadále držel, a to po celou dobu od vyvlastnění, a užíval jej k uspokojování bytových potřeb lidí (na pozemku byla např. vystavěna lampa veřejného osvětlení a chodník). Stanovením převzetí pozemku bez právního důvodu jednou ze skutkových podstat restitučních důvodů v zákoně o půdě zákonodárce dle žalobce legitimizoval přechod vlastnického práva na stát tímto způsobem. V tomto směru žalobce odkázal na nález Ústavního soudu sp. zn. Pl ÚS-st. 21/05, usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 675/2008 nebo na usnesení Městského soudu v Praze č. j. 29 Co 62/2022-234. 4. Žalovaní s podanou žalobou nesouhlasí. Argumentují jednak tím, že vyvlastňovací spis se odkudsi„ objevil“ až v roce 2018, přičemž doložka právní moci z roku 2018, vyznačená na vyvlastňovacím rozhodnutí, je chybná a nepravdivá, a to mj. proto, že vyvlastňovací rozhodnutí nebylo doručeno oběma tehdejším spoluvlastníkům pozemku parc. [číslo] ([jméno] a [jméno] [celé jméno žalovaného]), pročež také tito tehdejší spoluvlastníci pozemku parc. [číslo] proti danému rozhodnutí nijak nebrojili. Vyvlastňovací řízení provázely dle názoru žalovaných i další závažné procesní nedostatky (nedoručené předvolání k projednání vyvlastnění, atd.). Žalovaní poukazovali taktéž na to, že pozemek parc. [číslo] vyvlastněn nebyl, a že se dle jejich názoru nejedná o pozemek, který by byl veřejným prostranstvím. Žalovaní a jejich právní předchůdci pak v tomto kontextu jednali v dobré víře v nepřetržitý zápis v evidenci nemovitostí, že jsou vlastníky předmětného pozemku. Žalovaní odkazovali dále na skutečnost, že ohledně sousedního pozemku (který byl v dřívějším vlastnictví rodiny [příjmení]) proběhlo nejen jeho vyvlastnění, ale také zaevidování této skutečnosti do evidencí nemovitostí, což se v případě předmětného pozemku parc. [číslo] nestalo. 5. Žalovaní poukazovali i na to, že dle jejich názoru žalobce nesplnil podmínky k přechodu vlastnictví vyžadované ust. § 3 odst. 4 zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku ČR do vlastnictví obcí, jelikož žalobce (jeho právní předchůdci) s pozemkem parc. [číslo] nehospodařil, nevedl jej v předmětné evidenci, neocenil jej, nepečoval o něj a neměl z pozemku žádný výnos. K dotčenému pozemku parc. [číslo] pak dle žalovaných nevzniklo právo hospodaření organizace zajišťující investorskou činnost, neboť ke dni účinnosti zákona č. 172/1991 Sb. svědčilo právo bezplatného užívání tohoto pozemku Stavebnímu bytovému družstvu občanů [obec a číslo] (a to již od [datum] – viz smlouva o převodu vlastnictví družstevního majetku z tohoto dne). Žalovaní taktéž uváděli, že oni a jejich právní předchůdci byli nepřetržitě od roku 1949 zapsáni v evidencích jako právoplatní majitelé pozemku [parcelní číslo] a následně pozemku p. [číslo] že taktéž ve vztahu k bytovému družstvu, které se posléze stalo vlastníkem zastavěného pozemku parc. [číslo] po roce 1989 vystupovali jako spoluvlastníci předmětného pozemku parc. [číslo]. Žalovaní tedy dle jejich názoru neměli žádný důvod domáhat se vydávání restitucí souvisejících s pozemkem parc. [číslo] jelikož byli neustále evidováni jako právoplatní spoluvlastníci tohoto pozemku, a takto se i navenek chovali. Spoluvlastnictví žalovaných k části pozemku p. [číslo] také až donedávna ani nikdo nesporoval. Žalovaní zmiňovali taktéž to, že předmětný pozemek p. [číslo] chodili buďto oni sami nebo jejich právní předchůdci pravidelně kontrolovat, přičemž taktéž opakovaně komunikovali s vlastníky zastavěného pozemku p. [číslo] např. o možnosti odkupu pozemku p. [číslo] (který zastavěný pozemek p. [číslo] obklopuje). Žalovaní (a jejich právní předchůdci) ze slušnosti pozemek p. [číslo] nijak neoplocovali, neboť respektovali, že jej užívají a udržují členové bytového družstva (potažmo členové Společenství vlastníků jednotek [ulice a číslo]). 6. Soud ve věci provedl listinné dokazování a místní šetření a z provedených důkazů zjistil následující rozhodné skutečnosti: 7. Právní předchůdci žalovaných, a to [jméno] [příjmení] a dr. [obec] [celé jméno žalovaného], se spoluvlastníky pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] stali na základě smlouvy trhové z roku 1949 a smlouvy kupní z roku 1951. Na základě studie z [datum], územního rozhodnutí ze dne [datum] a návrhu na výstavbu bytových domů v [obec a číslo] ze dne [datum] měla být mj. na pozemku parc. [číslo] provedena výstavba bytového domu. Nabídkou Generálního investora výstavby hl. m. [obec] ze dne [datum] byli [jméno] a [obec] [anonymizováno] vyzváni k postoupení pozemku parc. [číslo] na čsl. stát, a to za finanční náhradu ve výši 1 684,80 Kčs. 8. V návaznosti na výše uvedené bylo dne [datum rozhodnutí] vydáno rozhodnutí [číslo jednací] o vyvlastnění pozemku parc. [číslo] o výměře [číslo] m² v k.ú. [část obce] za finanční náhradu, Vyvlastňovací rozhodnutí není označeno doložkou právní moci. K projednání vyvlastnění byli před vydáním rozhodnutí předvoláni [jméno] a [obec] Nádherní jakožto dosavadní spoluvlastníci pozemku (viz zápis o komisi ze dne [datum]; z doručenek není patrno, zda bylo oběma jmenovaným toto předvolání doručeno do vlastních rukou). Vyvlastňovací rozhodnutí bylo [jméno] a [jméno] [celé jméno žalovaného] doručováno do [obec] dne [datum] (na doručence k rozhodnutí je obsažen jen podpis dr. [celé jméno žalovaného]). Na základě příkazu k proplacení ze dne [datum] byla [jméno] a [jméno] [celé jméno žalovaného] poukázána finanční náhrada za vyvlastnění pozemku parc. [číslo] ve výši 1 684,80 Kčs (viz originál dochovaného torza vyvlastňovacího spisu, který byl obstarán soudem a proveden k důkazu). Posléze proběhla na ploše pozemku parc. [číslo] o výměře 186 m² výstavba bytového domu, jemuž bylo následně přiděleno [adresa]. Ve veškeré dokumentaci související s plánovanou výstavbou je hovořeno o pozemku s označením parc. [číslo] (prokázáno žádostí o vydání stavebního povolení na