29 C 1/2022-25 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Předmětem řízení je zaplacení částky 15 420 Kč jako příspěvku žalovaného za nepojištěné vozidlo [registrační značka] za dobu od 16. 9. 2019 do 30. 4. 2020 (ohledně uvedeného vozidla nebyla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem), včetně nákladů na uplatnění pohledávky a nákladů na upomínání. 2. Strana žalovaná je občanem Ukrajiny. S přihlédnutím k neexistenci dvoustranné smlouvy mezi Českou republikou a státem strany žalované, jež by právní vztah, který je předmětem řízení, upravovala, soud určil svoji pravomoc k projednání této věci dle čl. 4 odst. 1 a 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12.12.2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, dle kterých platí, že (cit.)„ Nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu“ a„ Na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v něm mají bydliště, se použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky“ tak, že je příslušný k rozhodnutí tohoto sporu, neboť strana žalovaná měla v době nepojištění vozidla bydliště na území České republiky. 3. Rozhodným právem je potom právo české, a to dle čl. 4 odst. 1 písm. b/ nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17.6.2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), dle něhož platí, že„ V míře, ve které nebylo právo rozhodné pro smlouvu zvoleno podle článku 3, a aniž jsou dotřeny články 5 až 8, je právo rozhodné pro následující smlouvy určeno takto: smlouva o poskytování služeb se řídí právem země, v níž má poskytovatel služby obvyklé bydliště.“ Soud potom vychází z toho, že okamžikem, kdy strana žalovaná jako vlastník či provozovatel motorového vozidla přestane mít sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou jinému provozem vozidla, tak mezi účastníky řízení vznikne ze zákona smluvní vztah, na jehož základě je žalobkyně povinna za stranu žalovanou nahradit osobě poškozené vozidlem ve vlastnictví či provozovaným stranou žalovanou náhradu škody/újmy a naopak strana žalovaná je povinna žalobkyni uhradit příspěvek za nepojištěné vozidlo a žalobkyní vyplacenou náhradu poškozenému. Účastníci řízení si potom rozhodné právo nezvolili a žalobkyně, jako poskytovatel služby hradit za stranu žalovanou škodu a inkasovat příspěvek za nepojištěné vozidlo, má obvyklé bydliště v České republice. 4. Soud dospěl ke skutkovému závěru: žalovaný byl vlastníkem vozidla [registrační značka] (objem válců motoru 1 850–2 500 cm3) v době od 16. 9. 2019 do 30. 4. 2020 a v uvedené době ohledně tohoto vozidla neuzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem. Příspěvek za nepojištěné vozidlo nezaplatil, ač byl k tomu vyzván žalobkyní výzvami ze dne 26. 8. 2020 a 29.10.2020 ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy, a ač byl o zaplacení upomínán dopisy ze dne 2.12.2020 a 11.2.2021 Náklady na vymáhání činí 600 Kč, tedy 2 x 300 Kč za 2 výzvy (důkazy: výzva žalobkyně z 26.8.2020, v níž žádá žalovaného o zaplacení příspěvku za dobu od 16.9.2019 – 31.12.2019 ve výši 6 955 Kč a náklady vymáhání 300 Kč, výzva žalobkyně z 29.10.2020, v níž žádá žalovaného o zaplacení příspěvku za dobu od 1.1.2020 – 30.4.2020 ve výši 7 865 Kč a náklady vymáhání 300 Kč, detailní informace k zásilkám č. zásilky [anonymizováno], upomínky žalobkyně z 2.12.2020 a 11.2.2021, v níž vyzývá žalovaného k zaplacení dlužných částek, předžalobní upomínky pr. zástupkyně žalobkyně z 14.7.2021, v níž žalovaného vyzývá k zaplacení částek příspěvku na nepojištěné vozidlo ve výši 8 815 Kč spolu s potvrzením o odeslání a částky 9 015 Kč spolu s potvrzením o odeslání, detailní informace k zásilkám č. zásilky [anonymizováno]). 5. Podle § 1 odst. 2 písm. a/, b/ zákona platí, že (cit.)„ …musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené,“ a že„ může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen "pozemní komunikace"), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.“ V § 4 odst. 1 zákona je stanoveno, že„ Vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] (tj. žalobkyni, pozn. soudu) příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno“, přičemž dle § 4 odst. 2 písm. a/ a b/ zákona se má za to, že„ Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla.“ Výše příspěvku je upravena v § 4 odst. 3 zákona tak, že„ Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla“, náklady spojené s uplatněním příspěvku potom v § 4 odst. 4 zákona„ Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek“ s tím, že výše těchto nároků je upravena v § 4 odst. 5 zákona„ Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [anonymizováno] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.“ Dle § 2 odst. 1 písm. o/ vyhlášky činí denní sazba příspěvku 86 Kč. Ohledně vzniku nároku na příspěvek potom dle § 4 odst. 6 a 7 zákona platí, že„ Povinnost zaplatit příspěvek a náklady [anonymizováno] podle odstavce 4 zaniká, pokud [anonymizováno] do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se [anonymizováno] prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla,“ a že„ Výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů [anonymizováno], lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit [anonymizováno] okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti [anonymizováno] uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů [anonymizováno] u soudu.“ 6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy (viz bod 4 tohoto rozsudku) podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě (viz bod 1 tohoto rozsudku), rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Lhůta k plnění nemusí být ve výrocích I. a II. učena, neboť vyplývá z § 160 odst. 1 o.s.ř. a je třídenní, jak uvedl Nejvyšší soud ČR např. v rozhodnutí sp.zn. 32 Cdo 3571/2007 ze dne 10.2.2009 (cit.)„ Nejasnost výroku soudního rozhodnutí nenastane ani tehdy, pokud v něm lhůta ke splnění uložené povinnosti konkrétně nebyla určena. V takovém případě by totiž byla na místě aplikace ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. podle něhož uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. Uvedené ustanovení vymezuje podpůrně konkrétní lhůtu pro situace, že by soud ve výroku rozhodnutí lhůtu ke splnění uložené povinnosti neurčil.“ 7. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku, ocitl se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i požadované úroky z prodlení dle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b odst. 1 bod 1 a odst. 5 písm. a/ vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů…, z tarifní hodnoty ve výši 15 420 Kč sestávají