29 C 197/2022-22 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky, a to s odůvodněním, že žalovaný uzavřel dne [datum] se [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit poskytnuté peněžní prostředky nejpozději v den splatnosti, tj. 30 den ode dne čerpání úvěru. Žalovaný se spolu s částkou jistiny zavázal právní předchůdkyni žalobkyně uhradit taktéž částku ve výši 1 650 Kč představující administrativní poplatek (celkem se žalovaný zavázal uhradit částku ve výši 6 650 Kč). Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku na společnost [právnická osoba], a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 17. 5. 2021, která jej následně postoupila na žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 6. 2021. Žalovaný však úvěr nesplácel řádně a včas. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou. Přes upomínku žalovaný nic nezaplatil. S ohledem na to, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného, tak žalobkyně požaduje po žalovaném pouze uhrazení částky představující jistinu pohledávky (5 000 Kč). 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal v řízení nečinný. 3. Vzhledem k tomu, že žalobkyně je zahraniční právnickou osobou se sídlem v Singapurské republice, a v dané věci se tedy jedná o řízení s cizím prvkem, zabýval se soud otázkou pravomoci českých soudů věc projednat a rozhodnout. Neboť předmětem řízení je právní poměr ze smlouvy o úvěru, je dána pravomoc českých soudů na základě čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), protože žalovaný je občanem České republiky a má v České republice platnou adresu trvalého pobytu. 4. Ve věci je možné rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud proto podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyzval účastníky usnesením ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Usnesení bylo žalovanému doručeno fikcí podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání projevila souhlas přímo v žalobě, žalovaný projevil souhlas tím, že se ve stanovené lhůtě k výzvě soudu nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). 5. Předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, proto soud uvedl v odůvodnění rozsudku podle § 157 odst. 4 o. s. ř. pouze závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 6. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav. 7. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 16. 12. 2015 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva“), na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku ve výši 5 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu dané smlouvy. Ve smlouvě si smluvní strany ujednaly, že žalovaný úvěr splatí nejpozději v den splatnosti, tj. 30 den ode dne jeho čerpání a zároveň uhradí částku ve výši 1 650 Kč představující administrativní poplatek. Žalovaný neuhradil úvěr spolu s poplatkem řádně a včas. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na společnost [právnická osoba], a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 17. 5. 2021, která jej následně postoupila na žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 6. 2021. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku. 8. Žalobkyně požaduje po žalovaném pouze uhrazení částky jistiny (5 000 Kč), protože právní předchůdkyně žalobkyně řádně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného. 9. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. 10. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž dle čl. 6 je rozhodným právem právo české. 11. Podle § 2395 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 13. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 14. Mezi právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva, kterou soud kvalifikuje jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Žalovaný byl povinen v souladu se smlouvou zaplatit žalobkyni poskytnutou finanční částku spolu s příslušenstvím. Žalovaný však poskytnuté finanční prostředky nesplatil řádně a včas. Soud tedy učinil závěr, že žalovanému vznikla povinnost celý dluh uhradit. 15. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, dospěl soud s ohledem na uvedená zákonná ustanovení k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí v plném rozsahu vyhověl. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 119 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 2, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 000 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 900 Kč ve výši 819 Kč.