29 C 23/2022-33 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobce se domáhal vydání rozsudku, kterým by soud uložil žalované zaplatit žalobci částku 3 048 Kč s příslušenstvím. Žalobce uvedl, že žalovaná dne 25. 2. 2021 cestovala dopravním prostředkem: autobusem - [anonymizována dvě slova] veřejné hromadné dopravy osob provozovanou [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec], akciovou společností, v [obec] (dále jen DP) a uzavřela tak s ním smlouvu o přepravě osob. Ze strany DP byla provedena přepravní kontrola žalované, při které se žalovaná neprokázala platným jízdním dokladem a neuhradila tak stanovené jízdné. Žalovaná byla kontrolorem na místě vyzvána k zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému. Další okolnosti o uzavřené přepravní smlouvě a o jejím porušení vyplývají ze zápisu o provedené přepravní kontrole číslo. 2. Žalobce dále uvedl, že žalovaná dne 25. 2. 2021 cestovala dopravním prostředkem: tramvají - [anonymizována dvě slova] veřejné hromadné dopravy osob provozovanou DP a uzavřela tak s ním smlouvu o přepravě osob. Ze strany DP byla provedena přepravní kontrola žalované, při které se žalovaná neprokázala platným jízdním dokladem a neuhradila tak stanovené jízdné. Žalovaná byla kontrolorem na místě vyzvána k zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému. Další okolnosti o uzavřené přepravní smlouvě a o jejím porušení vyplývají ze zápisu o provedené přepravní kontrole číslo. 3. Strana žalovaná je občanem Bosny a Hercegoviny. S přihlédnutím k neexistenci dvoustranné smlouvy mezi Českou republikou a státem strany žalované, jež by právní vztah, který je předmětem řízení, upravovala a která by se ve smyslu čl. 307 odst. 1 Smlouvy o založení ES použila místo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12.12.2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, tak soud určil svoji pravomoc k projednání této věci dle čl. 4 odst. 1 a 2 tohoto nařízení, dle kterých platí, že (cit.)„ Nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu“ a„ Na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v něm mají bydliště, se použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky“ tak, že je příslušný k rozhodnutí tohoto sporu, neboť strana žalovaná měla v době své jízdy bydliště na území České republiky. 4. Rozhodným právem je potom právo české, a to dle čl. 5 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17.6.2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), dle něhož platí, že„ V míře, ve které nebylo právo rozhodné pro smlouvu o přepravě cestujících zvoleno smluvními stranami podle druhého pododstavce, je rozhodným právem právo země obvyklého bydliště cestujícího za předpokladu, že se v této zemi nachází rovněž místo odjezdu nebo místo určení. Nejsou-li tyto požadavky splněny, použije se právo místa, ve kterém má dopravce své obvyklé bydliště“, neboť obvyklé místo pobytu strany žalované je shodné s místem odjezdu a určení, popř. pokud by její obvyklé místo pobytu bylo odlišné, použije se právo místa, v němž má naopak obvyklé bydliště žalobkyně. V obou případech bylo v době jízdy strany žalované obvyklým bydlištěm Česká republika. 5. Žalovaná porušila své povinnosti cestujícího vyplývající z § 2550 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, z § 18a zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v platném znění, a dále z vyhl. Min. DaS č. 175/2000 Sb., Přepravního řádu, a ze Smluvních přepravních podmínkek [anonymizováno] (dále jen„ SPP“). Žalované vznikla zákonná povinnost uhradit jízdné a smluvní přirážku. Výše jízdného a oprávněnost požadavku na jeho zaplacení vyplývá ze shora uvedené právní úpravy a dále z platného Tarifu [anonymizováno]. Splatnost pohledávky nastala v den provedení přepravní kontroly, kdy u žalované bylo právo na zaplacení uplatněno. Do prodlení s úhradou pohledávky se žalovaná dostala ode dne následujícího po přepravní kontrole. Žalovaná na pohledávku ničeho neuhradila. Žalovaná byla žalobcem vyzvána k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 14. 4. 2021, na tuto výzvu žalovaná nijak nereagovala a na dlužnou částku do dnešního dne žalobci nezaplatila. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 6. Jednotlivá skutková zjištění má soud za prokázaná z následujících důkazů: žalovaná dne 25. 2. 2021 cestovala autobusem [anonymizováno] MHD v [obec], přičemž byla kontrolována revizorem [anonymizováno], kdy se neprokázala platným jízdním dokladem, o čemž byl sepsán protokol, který žalovaná převzala (prokázáno Zápisem o provedené přepravní kontrole č. vč. informace pro cestující, vzorem jízdenky, Smluvními přepravními podmínkami [anonymizováno] integrované dopravy). Žalobci tak vznikl nárok na uhrazení jízdného a přirážky k jízdnému (prokázáno Smluvními přepravními podmínkami [anonymizováno], Tarifem [anonymizováno]). Pokud je do 15 dnů od uložení přirážky tato zaplacena, včetně jízdného, požaduje žalobce toliko přirážku ve výši 800 Kč (prokázáno Zápisem o provedené přepravní kontrole č. vč. informace pro cestující). Žalovaná byla žalobcem dne 14. 4. 2021 vyzvána k úhradě dlužné částky (prokázáno výzvou k úhradě dlužné částky vč. potvrzení o odeslání). Žalovaná dne 25. 2. 2021 cestovala tramvají [anonymizováno] MHD v [obec], přičemž byla kontrolována revizorem [anonymizováno], kdy se neprokázala platným jízdním dokladem, o čemž byl sepsán protokol, který žalovaná převzala (prokázáno Zápisem o provedené přepravní kontrole č. vč. informace pro cestující, vzorem jízdenky, Smluvními přepravními podmínkami [anonymizováno] integrované dopravy). Žalobci tak vznikl nárok na uhrazení jízdného a přirážky k jízdnému (prokázáno Smluvními přepravními podmínkami [anonymizováno], Tarifem [anonymizováno]). Pokud je do 15 dnů od uložení přirážky tato zaplacena, včetně jízdného, požaduje žalobce toliko přirážku ve výši 800 Kč (prokázáno Zápisem o provedené přepravní kontrole č. vč. informace pro cestující). Žalovaná byla žalobcem dne 14. 4. 2021 vyzvána k úhradě dlužné částky (prokázáno výzvou k úhradě dlužné částky vč. potvrzení o odeslání). Všechny v řízení provedené důkazy soud zhodnotil postupem dle ust. § 132 o. s. ř. a dospěl k závěru, že jsou plně věrohodné, nikterak si neodporují, naopak se navzájem doplňují a dohromady přesvědčivě vytváří ucelený obraz skutkového stavu. Dalšími důkazy řízení doplňováno nebylo, neboť skutkový stav je v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí prokázán s dostatečnou mírou jistoty. 7. Po právní stránce posoudil soud danou věc takto: soud na danou věc aplikoval § 2550 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění a § 18a zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v platném znění, a dále vyhl. Min. DaS č. 175/2000 Sb., Přepravní řád, a Smluvní přepravní podmínky [anonymizováno] (dále jen„ SPP“). V řízení bylo prokázáno, že žalovaná cestovala MHD v [obec], čímž byla mezi účastníky uzavřena smlouva o přepravě. Žalovaná byla povinna zakoupit si jízdenku. Při kontrole revizorem [anonymizováno], kdy se žalovaná neprokázala platným jízdním dokladem. Proto vznikla žalované povinnost zaplatit v souladu se smluvními přepravními podmínkami dopravce za jízdu dne 25. 2. 2021 dlužné jízdné ve výši 30 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, za jízdu dne 25. 2. 2021 dlužné jízdné ve výši 30 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalovaná svůj dluh dopravci neuhradila, proto má žalobce právo dle § 2550 obč. zák. a § 18a zák. č. 111/1994 Sb. na zaplacení žalované částky. Příslušenství pohledávky bylo přiznáno dle § 1970 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení podle občanského zákoníku. Proto soud rozhodl tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 048 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.