29 C 289/2022-69 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobou ze dne 18.5.2020 se žalobkyně domáhá vydání rozsudku, kterým by soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni 31 613,43 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že spol. [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ banka“), uzavřel se žalovanou dne 1.10.2010 smlouvu o úvěru na úhradu kupní ceny vozidla [číslo] na jejímž základě poskytla banka žalované finanční prostředky - úvěr ve výši 479.200,00 Kč za účelem financování koupě motorového vozidla. Žalovaná se ve smlouvě zavázala splatit poskytnutý úvěr spolu s úroky ve výši 13,99% ročně a poplatky formou 36 pravidelných měsíčních splátek po 17 660 Kč. Žalovaná však bance neplatila sjednané splátky řádně, proto banka od smlouvy o úvěru odstoupila dne 23.7.2012. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek se žalobkyně stala oprávněným subjektem k vymáhání nároku vůči žalované na místo banky. Žalovaná částka potom představuje dlužnou jistinu 1 786,96 Kč, poplatek 15 522 Kč a smluvní pokutu 14 304,60 Kč. 2. Vzhledem k tomu, že pobyt žalované nebyl znám, byla jí ustanovena jako opatrovník [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátka. 3. Žalovaná je občanem Korejské republiky. S přihlédnutím k neexistenci dvoustranné smlouvy mezi Českou republikou a státem strany žalované, jež by právní vztah, který je předmětem řízení, upravovala, soud určil svoji pravomoc k projednání této věci dle čl. 7 odst. 1 písm. a/ nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12.12.2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, dle kterých platí, že (cit.)„ Osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nárok ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn“ tak, že je příslušný k rozhodnutí tohoto sporu, neboť žalovaná měla svůj závazek splnit v místě sídla banky v [obec a číslo]. 4. Rozhodným právem je právo české, a to dle čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17.6.2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), dle něhož platí, že„ Smlouva se řídí právem, které si strany zvolí“, neboť banka si se žalovanou dohodly jako rozhodné zvolili české právo v čl. 1 všeobecných obchodních podmínek. 5. Soud nařídil na den 5.10.2022 ústní jednání ve věci, kterého se účastnila jen žalobkyně, opatrovník se bez omluvy nedostavil. 6. Na základě provedeného dokazování soud zjistil skutečnosti uvedené žalobkyní a rekapitulované v bodě 1 rozsudku (důkazy: smlouva o úvěru [číslo] všeobecné obchodní podmínky, splátkový kalendář, dohoda o postoupení pohledávky, smlouva o postoupení pohledávek [číslo] spolu s přílohou, oznámení o postoupení pohledávky z [datum], potvrzení o zaplacení za postoupené pohledávky). Dále soud zjistil, že po odstoupení od smlouvy banka vozidlo prodala za cenu 318 000 Kč bez DPH, pročež po započtení získané kupní ceny na závazek žalované zůstala dosud neuhrazená částky 1 786,83 Kč na jistině úvěru (důkaz: dopis nazvaný výsledné vyúčtování po ukončení úvěrové smlouvy, příloha [číslo] k tomuto vyúčtování), jak plyne z tohoto přehledu: Položka; Zůstatky k [datum]; Výnos z prodeje; Zůstatky konečné Nesplacená jistina; 219 259,00 Kč; 219 259,00 Kč; 0,00 Kč Doúčtovaný úrok; 1 479,93 Kč; 1 479,93 Kč; 0,00 Kč HAV; 1 298,44 Kč; 1 298,44 Kč; 0,00 Kč POV; 607,57 Kč; 607,57 Kč; 0,00 Kč Náklady spojené s prodejem vozidla; 108,00 Kč; 108,00 Kč; 0,00 Kč Náklady spojené s prodejem vozidla; 21 670,80 Kč; 21 670,80 Kč; 0,00 Kč Dlužné splátky; 70 640,00 Kč; 68 853,17 Kč; 1 786,83 Kč Mezisoučet jistina; 315 063,74 Kč; 313 276,91 Kč; 1 786,83 Kč Náklady PU; 15 522,00 Kč; 0,00 Kč; 15 522,00 Kč Smluvní pokuta; 18 227,69 Kč; 3 923,09 Kč; 14 304,60 Kč Dluh Ostatní; 800,00 Kč; 800,00 Kč; 0,00 Kč 7. Dále soud zjistil, že poplatek v požadované výši 15 522,28 Kč sestává z provize zprostředkovatele za uzavření úvěrové smlouvy ve výši 10 765 Kč, z nákladů spojených s ukončením smlouvy 500 Kč a z nákladů spojených s ukončením fixace úvěrových zdrojů 4 257,28 Kč (důkazy: smlouva o úvěru [číslo] všeobecné obchodní podmínky, dopis nazvaný výsledné vyúčtování po ukončení úvěrové smlouvy, příloha [číslo] k tomuto vyúčtování). Dále soud zjistil, že smluvní pokuta ve výši 14 304,60 Kč je tvořena smluvními pokutami ve výši 0,3% denně z dlužných měsíčních splátek úvěru ve výši 17 660 Kč za dobu od dubna do července 2012. Konečně soud zjistil, že v souvislosti s prodejem vozidla vznikly bance náklady ve výši 21 670,80 Kč tvořené náklady evidenční kontroly 6 459 Kč, znalečným 1 200 Kč, odhlášením vozidla 3 500 Kč, provizí za jeho prodej 7 000 Kč a částky 108 Kč za zajištění vozidla (důkazy: dopis nazvaný výsledné vyúčtování po ukončení úvěrové smlouvy, příloha [číslo] k tomuto vyúčtování, faktura ze dne [datum], faktura ze dne [datum], faktura ze dne [datum], faktura ze dne [datum], faktura ze dne [datum], 2x příjmový doklad, faktura ze dne [datum] s dokladem o zaplacení, podklad pro fakturaci za období 7/ 2012, faktura ze dne [datum], přehled vydaných faktur, faktura ze dne [datum], faktura ze dne [datum] 2x, faktura ze dne [datum], pohyby na bankovních účtech). Konečně soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu dopisem ze dne [datum] (důkaz: předžalobní výzva ze dne [datum]): 8. Z pohledu práva platí u smluv o úvěru následující: dle § 497 zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen„ ObZ“) platí, že smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Ustanovení § 502 odst. 1 ObZ stanoví, že od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné. Dle § 503 odst. 1 a 2 ObZ platí, že závazek platit úroky je splatný spolu se závazkem vrátit použité peněžní prostředky. Jestliže lhůta pro vrácení poskytnutých peněžních prostředků je delší než rok, jsou úroky splatné koncem každého kalendářního roku. V době, kdy má být vrácen zbytek poskytnutých peněžních prostředků, jsou splatny i úroky, které se jej týkají. Mají-li být poskytnuté peněžní prostředky vráceny ve splátkách, jsou v den splatnosti každé splátky splatny i úroky z této splátky. V § 504 ObZ je stanovena povinnost, že dlužník je povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán. Konečně dle § 506 ObZ platí, že je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení věřitele od smlouvy nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy. 9. Na základě shora uvedených skutečností a citovaných norem vzal soud za prokázané, že žalovaná bance nesplácela poskytnutý úvěr a že tato v souladu se smlouvou a zákonnou úpravou závazek žalované zesplatnila. Rovněž bylo prokázáno, že žalovaná bance nesplatila jistinu úvěru ve výši 1 786,96 Kč, z níž je povinna hradit úrok ve výši 13,96 % ročně, že bance vznikly v souvislosti s prodejem vozidla náklady ve výši 15 522 Kč a že jí vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty v částce 14 304,60 Kč. Žalobkyně potom osvědčila, že se na základě smlouvy o postoupení pohledávky stala oprávněnou k vymáhání nároku po žalované. Žalobkyni rovněž náleží zákonné úroky z prodlení z částky 17 308,83 Kč, tj. z dlužné jistiny a nákladů spojených s prodejem vozidla, a to od 16.3.2019. Soud proto žalobě vyhověl. Rovněž rozhodl o zastavení řízení v části, v níž vzala žalobkyně žalobu zpět svým podáním ze dne 19.7.2022. 10. Vzhledem k tomu, že byla žalobkyně se svým nárokem úspěšná, přiznal jí soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení v plné jí požadované výši 17 795 Kč, a to za zaplacený soudní poplatek 1 581 Kč, dále odměnu za 5 úkonů právní služby po 2 380 Kč za přípravu a převzetí zastoupení, předžalobní výzvu, žalobu, doplnění žaloby z 7.9.2022 a ústní jednání soudu 5.10.2022 (při tarifní hodnotě sporu 31 613,43 Kč dle § 6 odst. 1 ve spojení s § 7 a § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů…), dále z paušální náhrady 1 500 Kč za 5 úkonů právní služby po 300 Kč (dle § 13 cit. vyhlášky) a konečně 21% DPH z odměny a náhrad (dle § 137 odst. 3 o.s.ř.) ve výši 2 814 Kč. 11. Lhůta k plnění nemusí být ve výroku III. učena, neboť vyplývá z § 160 odst. 1 o.s.ř. a je třídenní, jak uvedl Nejvyšší soud ČR např. v rozhodnutí sp.zn. 32 Cdo 3571/2007 ze dne 10.2.2009 (cit.)„ Nejasnost výroku soudního rozhodnutí