29 C 294/2022-30 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobou ze dne 25.5.2022 se žalobkyně domáhá, aby soud žalovanému stanovil povinnost zaplatit žalobkyni částku 177 000 Kč a náhradu nákladů řízení s odůvodněním, že se žalovaný na základě přijímacího řízení ze dne 3.7.2014 a prohlášení studenta ze dne 29.6.2015 (dále jen„ prohlášení“) stal studentem žalobkyně v bakalářském studijním programu a zavázal se k úhradě studijních poplatků ve výši 50 000 Kč za akademický rok a k úhradě administrativních poplatků za dobu prodloužení studia, které měl žalovaný ukončit do 31.8.2017. Jelikož žalovaný studium do této doby neukončil řádnou zkouškou a ani nepožádal žalobkyni o ukončení studia, byl žalovaný na základě předpisů žalobkyně automaticky zapisován na další akademické roky 2017 2018, 2018 2019, 2019 2020, 2020 2021 a 2021 /2022. Žalobkyně vůči žalovanému požaduje zaplatit poplatky za studium za 3 akademické roky 2019 2020, 2020 2021 a 2021 /2022 po 50 000 Kč a dále administrativní poplatky za posunutí nebo nedodržení řádného termínu splatnosti poplatků ve výši 27 000 Kč. Toto studium bylo prodlouženo vyrozuměním žalobkyně o prodloužení studia ze dne 15.9.2017, 25.9.2018, 17.9.2019, 2.10.2020 a 17.9.2021. Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení žalované dlužné částky dopisy ze dne 14.3.2022 a 17.5.2022, poslední z nich předán na poštu téhož dne. 2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že studium ukončil v lednu 2017 a nevěděl, že se má ze studia odhlásit. Jednání žalobkyně považuje za zneužití práva, když požaduje hradit poplatky za studium, které žalovaný nenavštěvuje. 3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, když žalovaný je státním příslušníkem Ruské federace. S přihlédnutím k tomu, že smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních (vyhláška č. 95/1983 Sb.) otázku pravomoci projednat a rozhodnout danou věc neupravuje a s přihlédnutím k neexistenci jiné dvoustranné smlouvy mezi Českou republikou a státem žalovaného, jež by právní vztah, který je předmětem řízení, upravovala a která by se ve smyslu čl. 307 odst. 1 Smlouvy o založení ES použila místo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12.12.2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, tak soud určil svoji pravomoc k projednání této věci dle čl. 4 odst. 1 a 2 tohoto nařízení, dle kterých platí, že (cit.)„ Nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu“ a„ Na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v něm mají bydliště, se použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky“ tak, že je příslušný k rozhodnutí tohoto sporu, neboť žalovaný má bydliště na území České republiky. 4. Rozhodným právem je právo české, a to dle čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17.6.2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), dle něhož platí, že„ Smlouva se řídí právem, které si strany zvolí“, neboť žalobkyně si se žalovaným jako rozhodné zvolili české právo v čl. I. odst. 1 prohlášení. 5. Na základě provedeného dokazování soud zjistil skutečnosti uvedené žalobkyní a rekapitulované v bodě 1 rozsudku (důkazy: vyrozumění o splnění podmínek ze dne 17.7.2014, prohlášení studenta ze dne 29.6.2015, vyrozumění o prodloužení studia ze dne 15.9.2017, 25.9.2018, 17.9.2019, 2.10.2020, 17.9.2021, výzva ke splnění povinnosti ze dne 14.3.2022, předžalobní výzva ze dne 17.5.2022 s dokladem o odeslání). Dále soud zjistil, že mezi týmiž účastníky probíhal spor u zdejšího soudu vedený pod sp.zn. 60 C 130/2018, v němž se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 120 000 Kč za prodloužení studia za dobu od 1.9.2017 do 31.8.2019, tj. akademické roky 2017 2018 a 2018 2019, přičemž soud žalobě rozsudkem ze dne 15.5.2019 vyhověl. V rámci tohoto řízení žalovaný při ústním jednáním dne 4.3.2019 uvedl, že se na konci 3. roku svého studia rozhodl škodu opustit, přičemž měl za to, že uplynutím 3 let jeho studium skončí. Žalobkyně rovněž soudu v dříve vedeném řízení sděluje, že smír mezi účastníky není možný (důkazy: protokol o jednání ze dne 15.3.2019, protokol z jednání ze dne 15.5.2019, rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 č.j. 60 C 310/2018-63, přípis právního zástupce žalobkyně ze dne 29.3.2019). Účastníci řízení učinili nesporným, že žalovaný není studentem žalované od akademického roku 2017 2018 (nesporné prohlášení na ústním jednání 10.10.2022). 6. Z pohledu práva platí o vztahu účastníků řízení následující: dle § 39 odst. 1 zák. č. 111/1998 Sb., o vysokých školách (dále jen „zákon“) platí, že„ Právnická osoba, která má sídlo, svou ústřední správu nebo hlavní místo své podnikatelské činnosti na území některého členského státu Evropské unie, nebo která byla zřízena nebo založena podle práva některého členského státu Evropské unie, je oprávněna působit jako soukromá vysoká škola, pokud jí ministerstvo udělilo státní souhlas“, přičemž § 39 odst. 4 písm. f/ zákona stanoví, že„ Žádost o udělení státního souhlasu obsahuje… návrh vnitřních předpisů upravujících organizaci a činnost soukromé vysoké školy a postavení členů akademické obce.“ Dle § 39a odst. 3 zákona platí, že„ Pokud ministerstvo udělí státní souhlas, rozhodne také o registraci vnitřních předpisů; pravomocné rozhodnutí o udělení státního souhlasu a registraci vnitřních předpisů nabývá účinnosti dnem nabytí právní moci rozhodnutí, jímž byla žadateli poprvé udělena akreditace studijního programu.“ Dle § 61 odst. 1 a 2 zákona platí, že„ Uchazeč se stává studentem dnem zápisu do studia; osoba, které bylo studium přerušeno, se stává studentem dnem opětovného zápisu do studia. (2) Osoba přestává být studentem dnem ukončení studia podle § 55 odst. 1 a § 56 odst. 1 a 2 nebo přerušení studia podle § 54.“ Dle § 56 odst. 1 písm. b/ zákona platí, že„ Studium se dále ukončuje… nesplní-li student požadavky vyplývající ze studijního programu podle studijního a zkušebního řádu.“ Ustanovení § 63 odst. 2 zákona stanoví, že„ Student je povinen dodržovat vnitřní předpisy vysoké školy a jejích součástí.“ 7. V čl. I. odst. 1 prohlášení se žalovaný zavázal„ …dodržovat závazky a povinnosti vyplývající z platné právní úpravy, vnitřních předpisů [anonymizováno] a rozhodnutí orgánů vysoké školy, tj. zejména Statut [anonymizováno], Studijní a zkušební řád [anonymizováno], Disciplinární řád [anonymizováno], Stipendijní řád [anonymizováno], Nařízení rektora, Oznámení rektora a všechny další vnitřní předpisy [anonymizováno] platné ke dni podpisu tohoto prohlášení i v budoucnu přijaté.“ V čl. III. odst. 4 prohlášení se žalovaný zavázal„ V případě ukončení studia (řádného či z jiného důvodu) před úhradou plné výše studijních poplatků za celou dobu studia se zavazuji doplatit rozdíl mezi celkovou výší studijních a administrativních poplatků, jak je uvedena za celou standardní dobu studia shora v odst. 1), a mnou skutečně zaplacenými splátkami, nejpozději do 30 dnů od ukončení studia. Ukončení studia z důvodu na mé straně před termínem řádného ukončení studia nemá vliv na můj závazek zaplatit plnou výši studijních poplatků za celou standardní dobu studia a nezakládá nárok na vrácení zaplaceného poplatku či jeho části.“ Dle čl. IV. odst. 4 a 5 prohlášení platí, že„ V případě neuzavření/neukončení studia do konce standardní doby studia dle § 55 a § 56 Zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách, obhajobou závěrečné práce, je studium daného studijního programu prodlouženo podle podmínek stanovených Vnitřním předpisem [anonymizováno]. 5) Ukončení studia z vlastní vůle (tj. zanechání studia) je možné pouze na základě mnou zaslané žádosti prostřednictvím SIS [anonymizováno] s uvedením relevantních důvodů mého zanechání studia a datem zanechání studia na [anonymizováno]. Neplnění podmínek administrace studia mne nezbavuje povinnosti úhrady studijních poplatků dle příslušné cenové úrovně za dané období dle článku III.)“ 8. Dle čl. 38 odst. 1 statutu vysoké školy ekonomie a managementu platí, že„ Studium v akreditovaném studijním programu uskutečňuje [anonymizováno] za úhradu.“ Dle čl. 1 bod 7 písm. a/ nařízení rektora [číslo] činí školné u bakalářského programu premium částku 50 000 Kč za rok. V čl. 2 odst. 2 nařízení rektora [číslo] je stanoveno, že za posunutí nebo nedodržení termínu zaplacení školného studenti hradí poplatek 1 000 Kč při prodlení do 30 dnů, 3 000 Kč při prodlení 31 – 60 dnů a 5 000 Kč při prodlení nad 60 dnů. 9. Dle čl. 1 nařízení rektora 07/ 2017 platí, že„ V případě neuzavření/neukončení studia do stanoveného termínu (standardní doba studia), je studium automaticky prodlouženo o další rok (12 měsíců) v rámci studentem poslední čerpané cenové úrovně a jejího obsahu (roční školné), a to až do doby řádného ukončení studia obhajobou závěrečné práce“, přičemž v čl. 2 odst. 1 a 2 téhož