29 C 37/2022-52 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaný s ní uzavřel dne 1. 8. 2020 pojistnou smlouvu [číslo]. Předmětem pojistné smlouvy bylo„ Autopojištění [anonymizována tři slova]“. Pojistné období bylo sjednáno v délce kvartální. První pojistné bylo sjednáno ve výši 1 466 Kč. Pojistné bylo splatné vždy v první den příslušného pojistného období. Za období od 1. 11. 2020 do 5. 2. 2021 žalovaný však neuhradil sjednané pojistné. Žalovaný sjednané pojistné nehradil řádně a včas. Žalobkyně požaduje po žalovaném uhrazení částky ve výši 2 132 Kč představující dlužné pojistné, jejíž součástí je i částka 600 Kč představující náklady s upomínáním dlužného pojistného. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínku. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala v řízení nečinná. 2. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je státním příslušníkem Slovenské republiky. Soud nejprve zkoumal, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání této věci. Podle čl. 4 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, platí, že není-li stanoveno jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. 3. S ohledem na skutečnost, že soudu nebyl znám pobyt žalovaného, ustanovil soud žalovanému usnesením ze dne 22. 8. 2022, č. j. 29 C 271/2022-24, opatrovníka [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], se sídlem [adresa]. 4. Soud ve věci na den 19. 10. 2022 nařídil jednání, ke kterému se dostavil opatrovník žalovaného. Žalobkyně se k uvedenému jednání nedostavila a svou neúčast neomluvila. 5. Předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, proto soud uvedl v odůvodnění rozsudku podle § 157 odst. 4 o. s. ř. pouze závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 6. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav. 7. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 1. 8. 2020 pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo„ Autopojištění [anonymizována tři slova]“ První pojistné bylo sjednáno ve výši 1 466 Kč. Pojistné období bylo sjednáno v délce kvartální. Žalovaný nezaplatil předepsané pojistné za období od 1. 11. 2020 do 5. 2. 2021. S ohledem na to, že žalovaná nehradila pojistné řádně a včas, zanikla pojistná smlouva ke dni 5. 2. 2021. Žalobkyně požaduje po žalovaném uhrazení částky ve výši 2 132 Kč představující dlužné pojistné, jejíž součástí je i částka 600 Kč představující náklady s upomínáním dlužného pojistného. 8. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou. 9. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. 10. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž rozhodným právem je právo české. 11. Soud posoudil nárok žalobkyně jako pohledávku na zaplacení pojistného podle § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Tuto povinnost měl žalovaný za celou dobu trvání právního vztahu z pojistné smlouvy. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovaným vznikl na základě smlouvy závazkový právní vztah, jehož obsahem byla mj. povinnost žalovaného zaplatit pojistné. S ohledem na to, že žalovaný tuto svou povinnost nesplnil, soud uzavřel, že žaloba je co do částky dlužného pojistného důvodná a žalobkyně má proti žalovanému nárok na požadované plnění, a to včetně úroků z prodlení (§ 1968 a § 1970 o. z.) ve výši podle nařízení č. 351/2013 Sb. Bylo tedy rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku I. Lhůta k plnění byla stanovena obecná (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). 12. Výrokem II. bylo rozhodnuto o tom, že se žaloba, kterou se žalobkyně vůči žalovanému domáhá zaplacení částky 600 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 40 Kč, zamítá. Soud k tomu podotýká, že částka ve výši 600 Kč představuje částku paušalizovaných nákladů, které nepředstavují skutečně vynaložené náklady, které žalobkyně vynaložila s upomínáním dlužného pojistného, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí. 13. Procesně úspěšnější žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení. Pokud by byla úspěšná zcela, náležela by jí částka 1 489 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 524 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Z těchto nákladů řízení ve výši 1 489 Kč náleží žalované dle § 142 odst. 2 o.s.ř. poměrná část v rozsahu 43,8%, tedy její úspěch 71,9 % odpovídající částce 1 532 Kč minus její neúspěch 28,1% odpovídající částce 600 Kč, tj. 652,18 Kč. 14. Soud přiznal ustanovenému opatrovníkovi žalovaného za poskytnuté právní služby odměnu ve výši 4 719 Kč, která se skládá z následujících úkonů podle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě a účast na jednání soudu dne 19. 10. 2022), náleží mu podle § 7 a. t. odměna za zastupování žalovaného stanovená z tarifní hodnoty (2 132 Kč) stanovené podle § 7 a. t. ve výši 1 000 Kč za každý ze tří úkonů právní služby. Opatrovníkovi dále náleží částka 900 Kč jako náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 4 a. t. (3 x režijní paušál à 300 Kč) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 900 Kč, a to ve výši 819 Kč.