29 C 45/2022-19 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vnikl z titulu neuhrazeného televizního poplatku ve výši 134,25 Kč za měsíc leden 2021 a poplatku ve výši 135 Kč za každý měsíc v době od února do září 2021, v němž nebyl poplatek hrazen, který byl žalovaný z pozice držitele televizního přijímače žalobkyni povinen platit podle zvláštního zákona. 2. Strana žalovaná je občanem Vietnamu. S přihlédnutím k neexistenci dvoustranné smlouvy mezi Českou republikou a státem strany žalované, jež by právní vztah, který je předmětem řízení, upravovala, soud určil svoji pravomoc k projednání této věci dle čl. 4 odst. 1 a 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12.12.2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, dle kterých platí, že (cit.)„ Nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu“ a„ Na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v něm mají bydliště, se použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky“ tak, že je příslušný k rozhodnutí tohoto sporu, neboť strana žalovaná měla v době poskytnutí úvěru bydliště na území České republiky. 3. Rozhodným právem je potom právo české, a to dle čl. 4 odst. 1 písm. b/ nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17.6.2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), dle něhož platí, že„ V míře, ve které nebylo právo rozhodné pro smlouvu zvoleno podle článku 3, a aniž jsou dotřeny články 5 až 8, je právo rozhodné pro následující smlouvy určeno takto: smlouva o poskytování služeb se řídí právem země, v níž má poskytovatel služby obvyklé bydliště“, neboť účastníci řízení a současně smluvního vztahu si rozhodné právo nezvolili a žalobkyně, jako poskytovatel televizních služeb, má obvyklé bydliště v České republice. 4. Soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu: žalovaný se 29.6.2017 přihlásil do příslušné evidence držitelů televizního přijímače jakožto poplatník televizního poplatku. Tento poplatek však včas a řádně nehradil, neboť žalobkyni nezaplatil platby za období leden – září 2021 celkem v částce 1 214,25 Kč. Žalobkyně žalovaného ke splnění této povinnosti písemně vyzvala, žalovaný však ani poté ničeho neuhradil (důkazy: potvrzení o přihlášení poplatníka, výzva k úhradě dluhu s doručenkou, specifikace kapitalizovaných úroků). 5. Po právní stránce posoudil soud věc takto: podle § 3 odst. 2 zák. č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích (dále jen„ zákon“) platí, že„ Poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. V § 6 zákona je stanoveno, že„ Měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč“ Ustanovení § 7 odst. 2 a 3 zákona uvádí, že„ Je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. Je-li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem, nebo právnická osoba, rozhlasový nebo televizní poplatek se platí čtvrtletně nejpozději do patnáctého dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Poprvé se rozhlasový nebo televizní poplatek platí počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se taková osoba stala poplatníkem, až do konce příslušného kalendářního čtvrtletí v měsíční výši a je splatný nejpozději do patnáctého dne příslušného kalendářního měsíce.“ V § 10 zákona je uvedeno, že„ Nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského.“ Konečně § 1970 obč. zák. stanoví, že„ Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění vlastního také úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis“, kterým je nař. č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení… 6. Na základě všech shora uvedených skutečností proto soud uzavřel, že žalovanému, jakožto držiteli televizního přijímače, vznikla v souvislosti s citovaným § 3 odst. 2 zákona povinnost hradit žalobkyni televizní poplatky ve výši stanovené zákonem. Žalovaný tuto povinnost řádně nesplnil, když žalobkyni neuhradil veškeré poplatky za období leden – září 2021 celkem v částce 1 214,25 Kč. Žalobkyni tak navíc vzniklo právo požadovat po žalovaném i zákonný úrok z prodlení. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b odst. 1 bod 1 a 3 a odst. 5 písm. a/ a b/ vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů…, z tarifní hodnoty ve výši 1 214,25 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze 2 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 cit. vyhlášky, tj. příprava a převzetí zastoupení, žalobní návrh vč. tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč, a konečně 21% DPH z odměny a z náhrad dle § 151 odst. 2 o.s.ř. ve výši 126 Kč.