38 C 309/2022-46 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 22. 6. 2020 uzavřela s žalovaným pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla tov. zn. VW, [registrační značka]. Žalovaný se zavázal platit pojistné splatné ročně ve výši 4 960 Kč. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 22. 6. 2020. Neboť žalovaný i přes výzvu žalobkyně dlužné pojistné neuhradil, nastaly dne 11. 10. 2020 účinky ukončení pojistné smlouvy. Za období od 22. 6. 2020 do 11. 10. 2020 činí dlužné pojistné částku 1 501,78 Kč. Žalovaný dlužné pojistné nezaplatil ani přes zaslanou upomínku. Žalobkyně proto po žalovanému dále požaduje zaplacení částky 200 Kč připadající na poplatek za odeslání upomínky. Dne 29. 10. 2018 zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní upomínku. 2. Soud zjistil, že žalovaná je cizím státním příslušníkem, jedná se proto o věc s cizím prvkem. Soud nejprve zkoumal, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání této věci. Podle čl. 7 odst. 1 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, podle něhož platí, že osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována v místě plnění závazku, tj. v místě, kde služby byly nebo měly být poskytnuty. Pravomoc věc projednat a rozhodnout je tak dána českým soudům. 3. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, soud postupoval podle § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 o. s. ř. a z provedených důkazů (pojistná smlouva [číslo]; výzva k zaplacení; oznámení o zániku pojištění; předžalobní upomínka ze dne 19. 1. 2022 vč. podacího archu; všeobecné pojistné podmínky pro pojištění odpovědnosti z provozu vozidla; sazebník poplatků) učinil následující závěr o skutkovém stavu: 4. Žalobkyně a žalovaný spolu dne 22. 6. 2020 uzavřeli pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla tov. zn. VW, [registrační značka]. Žalovaný se zavázal platit stanovené pojistné 4 960 Kč splatné ročně vždy k 22. dni 6. kal. měsíce. Žalovaný však pojistné i přes výzvu řádně a včas nehradil, a proto došlo dne 11. 10. 2020 k ukončení pojistné smlouvy. Žalovaný neuhradil pojistné za období od 22. 6. 2020 do 11. 10. 2020 v celkové výši 1 501,78 Kč. Žalobkyně za zaslanou upomínku vyúčtovala žalovanému poplatek ve výši 200 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému dne 19. 1. 2022 předžalobní upomínku. 5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 6. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž dle čl. 6 je rozhodným právem právo české. 7. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena pojistná smlouva dle § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a dle § 3 an. zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Pojistná smlouva zanikla dle § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., a § 2804 o. z., z důvodu neplacení pojistného. Za zaslanou upomínku žalobkyni vznikl v souladu s pojistnou smlouvou rovněž nárok na částku 200 Kč připadající na poplatek spojený s upomínáním. Žalovaný neunesl důkazní břemeno, když netvrdil ani neprokázal, že by na dlužnou částku něčeho uhradil. Vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou pojistného je tento povinen platit žalobkyni zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z., a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 701,78 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava, předžalobní výzva, sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud aplikoval § 14b a. t., neboť předmětem řízení je peněžité plnění, jehož hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, a toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném, jak je soudu známo z jeho činnosti, u zdejšího soudu opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. 9. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.