38 C 348/2022 — Obvodní soud pro Prahu 4

Manželé se společným návrhem došlým zdejšímu soudu dne 17. 10. 2022 domáhali rozvodu manželství, které bylo uzavřené dne 13. 9. 2017 na Vietnamském velvyslanectví v České republice, s odůvodněním, že manželé spolu již více než půl roku nežijí jako manželé, neshodujíc se na způsobu života, nepečují o své vzájemné potřeby, ztratili vzájemný citový vztah a nevidí naději na jeho obnovu. Z manželství se nenarodily žádné děti. Poslední společná adresa manželů je [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] - [část obce]. Účastníci mají vietnamské státní občanství, jedná se proto o věc s cizím prvkem. Mezinárodní příslušnost českých soudů je dána dle čl. 20 odst. 3 Smlouvy o právní pomoci ve věcech občanských a trestních (vyhl. č. 98/1984 Sb.). Rozhodným právem je právo vietnamské dle čl. 20 odst. 1 shora uvedené smlouvy. V posuzovaném případě po provedeném dokazování soud zjistil následující: Z oddacího listu soud zjistil, že manželství manželů bylo uzavřeno dne 13. 9. 2017 na Vietnamském velvyslanectví v ČR. Z výpovědi manžela soud zjistil, že manželé spolu nežijí jako manželé 7 měsíců. Za příčinu rozvratu manželství manžel označil skutečnost, že manželé se již nemají rádi. Z výpovědi manželky soud zjistil, že manželé spolu nežijí od dubna 2022. Z manželství se nenarodily žádné děti. Za příčinu rozvratu manželství manželka považuje skutečnost, že manželé se již nemají rádi. Podle čl. 56 odst. 1 zákona Vietnamské socialistické republiky [číslo] ze dne 19. 7. 2014, o manželství a rodině, jestliže o rozvod požádá pouze jeden z manželů a soudem nebylo dosaženo smíru, soud rozhodne, že se manželství rozvádí, jestliže je důvodně zjištěno, že se manželka nebo manžel dopouštějí domácího násilí nebo závažným způsobem porušují manželská práva a povinnosti a manželství je tak hluboce rozvráceno, že společný život nemůže dále pokračovat, když manželství neplní svůj účel. Podle čl. 2 odst. 3 stejného zákona jsou členové rodiny za účelem založení šťastné, moderní a prosperující rodiny povinni se vzájemně respektovat, pomáhat si a řádně o sebe pečovat. Podle čl. 17 stejného zákona jsou si v manželství oba manželé rovni, mají stejná práva i povinnosti při řešení rodinných záležitostí i při výkonu občanských práv a povinností podle Ústavy a ustanovení tohoto zákona a ostatních příslušných zákonných norem. Podle čl. 19 odst. 1 stejného zákona jsou manželé povinni být si věrni, projevovat si lásku, pomáhat si, vzájemně o sebe pečovat a naslouchat si a společně se podílet na chodu rodiny. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, neboť účastníci spolu jako manželé již více než půl roku nežijí. Příčinu rozvratu manželství soud spatřuje v tom, že manželé se již nemají rádi. Oba manželé mají zájem se rozvést. Po provedeném dokazování soud manželství rozvedl, neboť bylo zjištěno, že ani jeden z manželů neplní povinnosti dle shora citovaných zákonných ustanovení, ani jeden z nich nemá na zachování manželství zájem, jejich manželství je natolik hluboce a nenávratně rozvráceno, že nelze očekávat obnovení společného soužití, a manželství tak neplní žádnou ze svých funkcí. Manželství je již pouze formálním svazkem, manželé nevedou déle než 1 rok společnou domácnost, rozvod tedy odpovídá skutečnému zájmu účastníků, jejich práva rozvodem porušena nebudou. Soud proto návrhu na rozvod vyhověl a manželství účastníků rozvedl. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“).