39 C 169/2022-21 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání. 3. Soud dospěl ke skutkovému závěru: 4. Žalovaný byl provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], na který nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ačkoliv je tato povinnost uložena zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění zodpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících předpisů. Žalovaný neměl pojištění odpovědnosti k vozidlu sjednáno od [datum] do [datum], tj. vozidlo nebylo pojištěno po dobu 108 dní. Vzhledem k porušení povinnosti žalovaným se žalobkyně domáhá zaplacení příspěvku, který se dle výše zmíněného zákona vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost (nebylo zaplaceno pojištění z odpovědnosti) a výše denní sazby podle druhu vozidla, která v tomto případě činí 93 Kč, a dále zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč na základě zmíněného zákona a § 2a prováděcí vyhlášky Ministerstva financí č. 2005/1999 Sb., kterou se provádí zákon [číslo] Sb. Ze strany žalované, i přes výzvu žalobkyně ze dne [datum] žalovaná částka uhrazena nebyla, a tudíž se žalovaný dostal do prodlení. 5. Žalovaný byl provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3, [registrační značka], [VIN kód] číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], na který nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ačkoliv je tato povinnost uložena zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění zodpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících předpisů. Žalovaný neměl pojištění odpovědnosti k vozidlu sjednáno od [datum] do [datum], tj. vozidlo nebylo pojištěno po dobu 90 dní. Vzhledem k porušení povinnosti žalovaným se žalobkyně domáhá zaplacení příspěvku, který se dle výše zmíněného zákona vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost (nebylo zaplaceno pojištění z odpovědnosti) a výše denní sazby podle druhu vozidla, která v tomto případě činí 35 Kč, a dále zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč na základě zmíněného zákona a § 2a prováděcí vyhlášky Ministerstva financí č. 2005/1999 Sb., kterou se provádí zákon [číslo] Sb. Ze strany žalované, i přes výzvu žalobkyně žalovaná částka uhrazena nebyla, a tudíž se žalovaný dostal do prodlení. 6. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 24c odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti“) je žalovaný povinen zaplatit příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo v jeho vlastnictví provozováno bez pojištění odpovědnosti. Výše příspěvku je stanovena přílohou zákona (35/ 93Kč / den). Součástí příspěvku dle § 24c odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti jsou též náklady na uplatnění ve výši 300 Kč. 7. Splatnost příspěvku a nákladů na uplatnění nastala v souladu s § 24c odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti (30 dnů od doručení výzvy k zaplacení příspěvku), splatnost nákladů na upomínání a vymáhání nastala na základě doručení upomínky. 8. Soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení z částky vlastního příspěvku a částky vynaložené na uplatnění pohledávky a náklady na vymáhaní dle § 517 odst. 1 obč. zák., § 1 nař. vl. č. 142/1994 Sb. v závislosti na datech splatnosti shora uvedených. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 794 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.