43 C 176/2022-22 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s tím, že se žalovaný dne [datum] při přepravě dopravním prostředkem MHD – autobusem na lince [číslo] při kontrole neprokázal platnou jízdenkou a na místě nezaplatil přirážku k jízdnému, nezaplatil jízdné. Naplnil tak podmínky, proto aby po něm žalobkyně požadovala jízdné ve výši 30 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, žalovaný ovšem požadované nezaplatil. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Žalobkyně výslovně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil a ve smyslu § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), se tak má za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Vzhledem k tomu, že dle § 202 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 157 odst. 4 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, omezil se soud v jeho odůvodnění pouze na uvedení předmětu řízení, závěru o skutkovém stavu a na stručné právní posouzení věci. 5. Soud provedl důkazy předložené žalobkyní a to: zápis o provedené přepravní kontrole, předžalobní výzva včetně potvrzení o odeslání, výpis z OR žalobkyně, smluvní přepravní podmínky PID platné od [datum], tarif PID platný od [datum] ve znění dodatků, a učinil následující závěr o skutkovém stavu: 6. Žalovaný dne [datum] cestoval autobusovou linkou 134, čímž byla mezi žalovaným, jako cestujícím, a žalobkyní, jako dopravcem, uzavřena smlouva o přepravě dle ust. § 2550 občanského zákoníku (o. z.). Žalovaný se během přepravy při kontrole pověřenou osobou v rozporu s ust. § 18a odst. 2 písm. c) zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě neprokázal platným jízdním dokladem. Žalovaný byl proto v den, kdy byl kontrolován, povinen zaplatit v souladu se smluvními přepravními podmínkami dopravce a tarifem jízdné ve výši 30 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, stanovenou žalobkyní podle ust. § 18a odst. 3 zák. č. 111/1994 Sb., což neučinil. Žalobkyně má proto dle ust. § 2550 o. z. a ust. § 18a odst. 2 písm. c) zák. č. 111/1994 Sb. právo na zaplacení částky v celkové výši 1 530 Kč, odpovídající jízdnému a přirážce k jízdnému. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k plnění. 7. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. 8. Účastníci spolu uzavřeli smlouvu o přepravě ve smyslu § 2550 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), když se žalobkyně jako dopravce zavázala přepravit žalovaného jako cestujícího do místa určení, a ten se zavázal zaplatit jízdné 9. Dle § 18a odst. 2 písm. c) zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, Cestující je povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky; osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky se rozumí jméno, příjmení, datum a místo narození, adresa pro doručování12), číslo osobního dokladu a u osob, které nedosáhly plnoletosti, osobní údaje zákonného zástupce v rozsahu jméno, příjmení, datum narození a adresa pro doručován. 10. Dle § 18a odst. 2 písm. e) zák. č. 111/1994 Sb., Cestující je na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržení přepravního řádu nebo pokynu a příkazu pověřené osoby nebo za znečištění vozidla nebo za rušení klidné přepravy cestujících nebo jiné obtěžování cestující. 11. Dle § 18a odst. 3 zák. č. 111/1994 Sb. Výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1500 Kč 12. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. 13. Protože se žalovaný neprokázal platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby a protože nezaplatil jízdné a přirážku k jízdnému, je nárok žalobkyně důvodný. 14. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil při kontrole jízdné společně s přirážkou, ocitl se následující den, tj. [datum], v prodlení. Soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení podle občanského zákoníku. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 530 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč 16. O povinnosti žalovaného zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně rozhodl soud v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. Třídenní lhůty k plnění určil soud dle § 160 odst. 1 o.s.ř.