51 C 211/2022-35 — Obvodní soud pro Prahu 4

Žalobkyně se žalobou doručenou shora nadepsanému soudu dne 12. 4. 2022, domáhala po žalovaném zaplacení v záhlaví uvedené částky spolu s příslušenstvím. Tento svůj nárok žalobkyně odůvodnila tím, že dne 30. 11. 2021 uzavřela se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a to tak, že částka 27 500 Kč byla žalovanému poskytnuta na jeho účet zákazníka, 2 500 Kč převedl žalobce v souladu se smlouvou o úvěru na účet zprostředkovatele jako jeho provizi. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni částku 40 824 Kč, tedy celkovou cenu úvěru, ve 36 měsíčních splátkách po 1 134 Kč, splatných vždy každého 20. dne v měsíci. Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, na základě úvěrové smlouvy došlo dne 27. 2. 2022 k zesplatnění úvěru. Žalobkyně zaslala žalovanémz informaci o zesplatnění a také celkem 3 písemné upomínky, které byly dle smlouvy zpoplatněny částkou 100 Kč za každou z nich. Žalovaný je v prodlení s úhradou částky 31 560 Kč, kdy se tato částka skládá z neuhrazených dlužných splátek ve výši 3 402 Kč a neuhrazené jistiny ve výši 28 158 Kč. Žalobkyně dále u soudu uplatňuje také svůj nárok na zaplacení částky 300 Kč za písemné upomínky před zasláním předžalobní výzvy a oznámení o zesplatnění, částky 1 497 Kč jakožto součtu smluvních pokut za prodlení se 3 splátkami úvěru a částky 1 388 Kč jakožto dluhem na smluvní pokutě ve výši 0,1% denně ode dne zesplatnění. Žalobkyně dále požaduje smluvní úrok ve výši 21,24% ročně z neuhrazené jistiny ve výši 28 158 Kč od 28. 2. 2022 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75% z částky 28 158 Kč od 28. 2. 2022 do zaplacení. Soud nařídil v této věci jednání na 8. 9. 2022, kdy k tomuto jednání byli účastníci řízení řádně předvoláni. Právní zástupce žalobkyně se z ústního jednání omluvil a souhlasil s tím, že soud může rozhodnout v jeho nepřítomnosti. Žalovanému bylo doručeno uložením na poště dne 15. 7. 2022 dle ust. §49 odst. 4 o. s. ř. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř., dle kterého nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; přitom vychází z obsahu spisu a z provedených důkazů. Po provedeném dokazovaní dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Dne 30. 11. 2021 uzavřela žalobkyně se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] přičemž celková výše spotřebitelského úvěru byla stanovena na 30 000 Kč (z toho 2 500 Kč tvořila provize zprostředkovatele). Celková cena úvěru byla stanovena na 40 824 Kč, přičemž smluvní úroková sazba byla stanovena na 21,24 %; celkovou cenu úvěru měl žalovaný splatit ve 36 měsíčních splátkách po 1 134 Kč Součástí smlouvy jsou i její přílohy – úvěrové podmínky a formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným a Přílohy č. 1 úvěrové podmínky) Žalobkyně dne 14. 12. 2021 převedla na účet žalované částku 27 500 Kč (z potvrzení banky o provedení úhrad ze dne 14. 12. 2021). Před poskytnutím úvěru žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného splácet úvěr, a to prostřednictvím výpisu z centrální evidence exekucí, výpisu z insolvenčního rejstříku a výplatními páskami. (zjištěno z výplatních pásek žalovaného, z výpisu z evidence exekucí, z výpisu z insolvenčního rejstříku). Měsíční výdaje žalovaného činily 7 541 Kč, příjmy žalovaného činily 19 600 Kč (zjištěno z čestného prohlášení žalovaného). Žalovaný se ocitl v prodlení s placením svých splátek, a to delším než dva měsíce, proto byl úvěr ke dni 27. 2. 2022 zesplatněn (zjištěno ze zesplatnění pro smlouvy ze dne 27. 2. 2022). Žalovaný je v prodlení se splacením částky v celkové výši 31 560 Kč, kdy z toho částka 3 402 Kč představuje dluh na neuhrazených splátkách a částka 28 158 Kč představuje neuhrazenou jistinu ke dni zesplatnění (zjištěno z Bonity smlouvy pro smlouvu a Tabulky umoření pro smlouvu). Žalovaný je dále povinen zaplatit částku ve výši 1 388 Kč jako dluh na smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně ode dne zesplatnění a částku ve výši 1497 Kč jako smluvní pokutu za tři opožděné splátky. Žalobkyně upomínala žalovaného o zaplacení dlužné částky (zjištěno z upomínky pro smlouvu, z čestných prohlášení zaměstnance žalobkyně [jméno] [jméno]). Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně se žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, přičemž částka 2 500 Kč byla převedena ihned na účet zprostředkovatele. Žalovaný se zavázal peněžní prostředky vrátit společně s úroky ve 36 měsíčních splátkách. Tuto svoji povinnost žalovaný ovšem neplnil a úvěr byl ze strany žalobkyně ke dni 27. 2. 2022 zesplatněn. Ke dni zesplatnění činila dlužná jistina 28 158 Kč. Před poskytnutím úvěru žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného na základě výplatních pásek, výpisu z evidencí exekucí, a čestného prohlášení žalovaného. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: Dle ustanovení § 2395 zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak od měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle ustanovení § 2048 o. z., si mohou strany pro případ porušení smluvené povinnosti sjednat smluvní pokutu, a to buď v určité výši či určí způsob, jak bude tato pokuta určena. Dle čl. IV. bodu č. 2 smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným činí smluvní pokuta za prodlení s každou jednotlivou měsíční splátku 499 Kč. Dle čl. IV bodu č. 4 smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným je stanoven poplatek za každou odeslanou upomínku pro nesplacení splátek ve výši 100 Kč. Dle § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil svoje smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o úvěru, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni částku 40 824 Kč. Úvěr ze smlouvy měl být ze strany žalovaného hrazen ve splátkách, avšak žalovaný svou povinnost hradit splátky řádně a včas porušil. Žalovaný neuhradil dlužnou částku ani po zaslání předžalobní výzvy. Tím vznikl i nárok žalobkyně na zaplacení smluvního a zákonného úroku z prodlení z jistiny a nárok na zaplacení smluvní pokuty, která byla vypočtena jako 0,1% denně ode dne zesplatnění, tedy 1 388 Kč. Žalovaný v řízení ani netvrdilaani neprokazoval, že by dlužnou částku již uhradil. O povinnosti zaplacení úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud tak dospěl k závěru, že je žaloba důvodná a v celém rozsahu žalobě vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 568 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 390 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 34 745 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva k plnění, písemné podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Soud aplikoval § 14b a. t., neboť předmětem řízení je peněžité plnění, jehož hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, a toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném, jak je soudu známo z jeho činnosti, u zdejšího soudu opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech.