51 C 291/2022-27 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou soudu dne 19. 7. 2022, domáhala proti žalované zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím s tím, že žalovaná, jakožto držitel televizního přijímače přihlášený do příslušné evidence ode dne 1. 11. 2019, nezaplatila zákonem stanovené televizní poplatky ve výši 135 Kč měsíčně za měsíce leden 2021 až březen 2022. 2. Žalovaná zůstala nečinná a k žalobě se nevyjádřila. 3. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, soud postupoval podle § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 o. s. ř. a z provedených důkazů (potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků, poštovní dodejky adresát [celé jméno žalované], předžalobní výzvy k úhradě dlužné částky s dodejkou, přehled neuhrazených předpisů k datu 4. 4. 2022, specifikace výpočtu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení) učinil následující závěr o skutkovém stavu: 4. Žalovaná, jakožto držitel televizního přijímače, se v listopadu 2019 přihlásila do příslušné evidence poplatníků televizního poplatku. Žalovaná stanovený poplatek ve výši 135 Kč měsíčně řádně a včas nehradila, když neuhradila poplatek, resp. jeho plnou výši za období leden 2021 až březen 2022. Celkový dluh žalované vůči žalobkyni tak činí 2 025 Kč. Výzva k zaplacení poplatku byla žalované zaslána dne 4. 4. 2022. 5. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. 6. Žalovaná jako vlastník televizního přijímače je dle § 3 odst. 2 zák. č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, poplatníkem televizního poplatku ve výši 135 Kč měsíčně stanovené dle § 6 téhož zákona a splatného dle § 7 odst. 2 téhož zákona do patnáctého dne každého měsíce. Žalovaná svou povinnost nesplnila a neuhradila televizní poplatek v předepsané výši za celkem 15 měsíců (leden 2021 až březen 2022), ačkoliv k tomu byla žalobkyní vyzvána a byla jí stanovena přiměřená lhůta k úhradě. Žalobkyně má proto právo dle § 10 zák. č. 348/2005 Sb. na zaplacení dlužných televizních poplatků za žalované období v celkové výši 2 025 Kč. 7. Žalovaná televizní poplatky řádně a včas nehradila a vždy dnem následujícím po splatnosti příslušného poplatku se dostala do prodlení. Žalobkyně má tak dle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 10 zák. č. 348/2005 Sb. nárok na úrok z prodlení v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle procesního úspěchu ve věci podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 025 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení a podání žaloby) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., jelikož řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř.