51 C 340/2022-19 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 30. 8. 2022 domáhala proti žalovanému zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím. Tento svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaný dne 30. 6. 2019 okolo 22:30 hodin v [obec a číslo] úmyslně napadl [jméno] [příjmení], [datum narození], a to tak, že jej přinejmenším třemi ranami ocílkou na broušení nožů o délce 44 cm udeřil do různých částí hlavy, čímž mu způsobil tržně zhmožděnou ránu délky 6 cm v čelní krajině, tržně zhmožděnou ránu v levé spánkově-temenní krajině délky 1 cm, svisle probíhající tržnou ránu délky asi 4 cm při zevním koutku pravého oka a podkožní krevní výron na levé tváři. Tato zranění si vyžádala ošetření ve [anonymizováno] [obec a číslo]. Jednání žalovaného bylo předmětem trestního řízení trestního řízení u Obvodního soudu pro Prahu 4 a byl vydán trestní příkaz sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], kdy byl žalovaný uznán vinným ze spáchání přečinu ublížení na zdraví dle § 146 odst. 1 trestního zákoníku. V důsledku protiprávního jednání žalovaného, v příčinné souvislosti s poškozením zdraví pojištěnce VZP ČR - [jméno] [příjmení], uhradila žalobkyně náklady léčení za tohoto pojištěnce v celkové výši 4 177 Kč. 2. Žalovaný se nevyjádřil a zůstal nečinný. 3. Studiem spisu soud zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, proto dle ustanovení § 115a o. s. ř. vyzval účastníky usnesením sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. 4. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč (bagatelní spor, § 157 odst. 4 o. s. ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o. s. ř.), soud se omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na následující závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci: 5. Žalovaný dne 30. 6. 2019 okolo 22:30 hodin v [obec a číslo] úmyslně napadl [jméno] [příjmení], [datum narození], a to tak, že jej přinejmenším třemi ranami ocílkou na broušení nožů o délce 44 cm udeřil do různých částí hlavy, čímž mu způsobil tržně zhmožděnou ránu délky 6 cm v čelní krajině, tržně zhmožděnou ránu v levé spánkově-temenní krajině délky 1 cm, svisle probíhající tržnou ránu délky asi 4 cm při zevním koutku pravého oka a podkožní krevní výron na levé tváři. Tato zranění si vyžádala ošetření ve [anonymizováno] [obec a číslo] Trestní příkazem Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], byl žalovaný uznán vinným ze spáchání přečinu ublížení na zdraví dle § 146 odst. 1 trestního zákoníku. V důsledku protiprávního jednání žalovaného, v příčinné souvislosti s poškozením zdraví pojištěnce VZP ČR - [jméno] [příjmení], uhradila žalobkyně náklady léčení za tohoto pojištěnce v celkové výši 4 177 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k náhradě nákladů dne 10. 1. 2022. 6. Soud po důkladném prostudování listinných důkazů posoudil věc po právní stránce následovně: 7. Právo žalobkyně na plnění soud posoudil jako pohledávku z titulu regresního nároku podle § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění. Podle tohoto ustanovení má příslušná zdravotní pojišťovna vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny. 8. Předpokladem pro důvodnost žalovaného nároku v tomto případě bylo, aby žalobkyně vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání žalovaného náklady na hrazené lékařské služby. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalovaný se dopustil přestupku dle ust. § 7 odst. 1 písm b) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, je tedy evidentní, že se žalovaný dopustil zaviněného protiprávního jednání, když úmyslně fyzicky napadl poškozeného. Dále bylo z provedeného dokazování postaveno najisto, že žalobkyně uhradila nutné náklady zdravotní péče poskytnuté poškozenému. S ohledem na shora citované ustanovení § 55 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění je tedy dána aktivní věcná legitimace žalobkyně v tomto řízení, když jí svědčí vůči žalovanému tzv. regresní nárok na peněžité plnění spočívající v náhradě těchto vynaložených nákladů na léčbu poškozeného. 9. Na základě shora uvedeného tedy soud učinil závěr, že žalobkyni má právo na žalované plnění. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj peněžitý dluh řádně a včas nesplnil, dostal se dnem následujícím po splatnosti dluhu do prodlení. Žalobkyně má tedy vůči žalovanému dále nárok na úroky z prodlení (§ 1968 a § 1970 o. z.) ve výši dle nařízení č. 351/2013 Sb. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by na dlužnou částku něčeho uhradil, soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 10. O náhradě nákladů řízení pak rozhodl soud podle § 142, odst. 1, o. s. ř., tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v celkové částce 1 300 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a paušální náhrady v celkové výši 900 Kč podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhl. č. 254/2015 Sb. za 3 úkony podle § 1 odst. 3 písm. a) této vyhl. po 300 Kč za úkon dle § 2 odst. 3 této vyhl.