51 C 384/2021-57 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou soudu dne 15. 7. 2021, domáhala proti žalovanému zaplacení 3 150 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení od splatnosti jednotlivých poplatků do 15. 7. 2021 s odůvodněním, že žalovaný, jakožto držitel televizního přijímače přihlášený do příslušné evidence dne 1. 5. 1996, nezaplatil zákonem stanovené měsíční televizní poplatky ve výši 135 Kč za měsíce červenec 2018 až květen 2020. 2. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že si televizní přístroj koupil do bytu poprvé po cca 12 letech v dubnu 2020 a 31. 12. 2020, tedy ještě téhož roku, ho daroval na charitu do domova pro seniory v [anonymizována dvě slova] v [obec]„ [příjmení] [příjmení]“. Na základě jeho odhlášky televize byla evidence ukončena ke dni 31. 12. 2021 s tím, že má nedoplatek 405 Kč. K tomuto vyjádření žalobkyně uvedla, že žalovaný měl dvě evidence, [variabilní symbol] a předmětnou evidenci [variabilní symbol]. V minulosti již byl na evidenci [číslo] dluh, který byl v exekuci. Ta byla zastavena pro nemajetnost žalovaného. Žalovaný měl však tuto evidenci i nadále aktivní. Aktuální dluh, který je v žalobě, je za období 7/ 2018 - 5/ 2020. Tato evidence byla ukončena k 5/ 2020 na základě duplicity s evidencí [číslo], kterou si žalovaný přihlásil od 6/ 2020. I tuto duplicitní evidenci [číslo] však již odhlásil k 12/ 2020. Zde žalovaný se žalobkyní komunikoval, evidenci odhlásil emailem a byl mu vyčíslen zbývající nedoplatek 405 Kč. 3. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, soud postupoval podle § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 o. s. ř. a z předložených listinných důkazů a nesporných tvrzení učinil následující závěr o skutkovém stavu: 4. Žalovaný, byl přihlášen v evidenci jakožto držitel televizního přijímače od května 1996. Uvedl, že televizor si opatřil po 12 letech v dubnu 2020. Mezi účastníky tedy bylo nesporné držení televizoru od tohoto data, které pokrývalo i část žalovaných dlužných poplatků, tedy 2 x 135 Kč za duben až květen 2020. V květnu 2020 byla evidence poplatků žalovaného [variabilní symbol] ukončena pro duplicitu s evidencí [variabilní symbol]. 5. Žalovaný stanovený poplatek ve výši 2 x 135 Kč měsíčně za duben a květen 2020 neuhradil. 6. Žalobkyně prostřednictvím [anonymizována dvě slova] ve výzvách k dodatečnému zaplacení poplatků ze dne 27. 11. 2020 a ze dne 29. 1. 2021 nepoučila žalovaného o možnosti čestného prohlášení o opaku ohledně držení televize. Ve výzvě ze dne 29. 1. 2021 byla stanovena přiměřená lhůta k zaplacení do 10 dnů od doručení výzvy. 7. Nebylo prokázáno držení televize v období od července 2018 od března 2020. 8. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. 9. Dle ust § 3 odst. 2 zák. č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů (dále jen zák. č. 348/2005 Sb.), poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. 10. Dle ust. § 3 odst. 4 zák. č. 348/2005 Sb., jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud Českému rozhlasu nebo České televizi (dále jen "provozovatel vysílání ze zákona") po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě. 11. Dle ust. § 6 zák. č. 348/2005 Sb., měsíční výše rozhlasového poplatku činí 45 Kč, měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč. 12. Dle ust. § 7 odst. 2 zák. č. 348/2005 Sb., je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. 13. Žalobkyně nepoučila žalovaného o možnosti učinit čestné prohlášení o neexistenci vlastnictví televizoru ve smyslu ust. § 3 odst. 4 zák. č. 348/2005 Sb. Žalovaný jako vlastník televizního přijímače v části nesporného rozhodného období od dubna do května 2020 však byl dle § 3 odst. 2 zák. č. 348/2005 Sb. poplatníkem televizního poplatku ve výši 135 Kč měsíčně, stanoveného dle § 6 téhož zákona a splatného dle § 7 odst. 2 téhož zákona do patnáctého dne každého měsíce. Žalovaný svou povinnost nesplnil a neuhradil televizní poplatek v předepsané výši za celkem 2 měsíce, ačkoliv k tomu byl žalobkyní vyzván a byla mu stanovena přiměřená lhůta k úhradě. Žalobkyně má proto právo dle § 10 zák. č. 348/2005 Sb. na zaplacení dlužných televizních poplatků za toto období v celkové výši 270 Kč. 14. Žalovaný tyto televizní poplatky řádně a včas neuhradil a vždy dnem následujícím po splatnosti příslušného poplatku se dostal do prodlení. Žalobkyně má tak dle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 10 zák. č. 348/2005 Sb. nárok na úrok z prodlení v zákonné 10% výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle poměrného procesního úspěchu ve věci podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalovaný byl poměrně procesně úspěšnější, avšak žádné náklady řízení mu nevznikly.