55 C 13/2022 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky spolu s příslušenstvím z titulu smlouvy o pojištění vozidel [číslo] ze dne 3. 9. 2019 (dále jen„ pojistná smlouva“) uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným. Pojistná smlouva byla potvrzena pojistkou ke smlouvě [číslo]. Na základě pojistné smlouvy se žalobkyně zavázala v případě vzniku pojistné události poskytnout žalovanému pojistné plnění a žalovaný se zavázal platit pojistné. Splatnost pojistného byla sjednána jako čtvrtletní. Pojistné bylo sjednáno ve výši 1 366 Kč. Žalovaný však pojistné ani přes výzvy žalobkyně řádně a včas neplatil, a proto došlo ke dni 11. 2. 2020 k zániku pojistné smlouvy. Za období od 3. 12. 2019 do 11. 2. 2020 činí dlužné pojistné 4 098 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal v řízení nečinný. 3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem – žalovaný je státním příslušníkem cizího státu. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Vzhledem k tomu, že mezi Českou republikou a Gruzií nebyla sjednána žádná mezinárodní smlouva, kterou by mezi sebou Česká republika a Gruzie sjednaly zvláštní pravidla pro určení pravomoci soudů obou států k projednávání sporů plynoucích ze shora uvedené smlouvy a která by se ve smyslu Článku 307 odst. 1 Smlouvy o založení ES použila místo nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, podle něhož platí, že není-li stanoveno jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu, přičemž soud vyšel z toho, že bydliště žalovaného se nachází v České republice. Jedná se o místo, které žalovaný sám udal jako svoji adresu, přičemž změnu této adresy druhé straně nenahlásil (srov. rozsudek Soudního dvora ze dne 17. 11. 2011, ve věci c -327/10 Hypoteční banka a.s. proti Udovi Mikovi Lindnerovi, ECR I -00117, usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 5208/2009 ze dne 30. 11. 2011, sp. zn. 30 Nd 25/2014 nebo sp. zn. 28 Nd 195/2012). 4. Ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, soud proto podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyzval účastníky usnesením ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Usnesení bylo žalovanému doručeno fikcí podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání projevila souhlas v podání ze dne 19. 1. 2022. Žalovaný projevil souhlas tím, že se ve stanovené lhůtě k výzvě soudu nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). 5. Jelikož předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, soud uvedl v odůvodnění rozsudku podle § 157 odst. 4 o. s. ř. pouze závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 6. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav: 7. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 3. 9. 2019 pojistnou smlouvu [číslo] na jejímž základě se žalobkyně zavázala pojistit vozidlo žalovaného a pro případ vzniku pojistné události poskytnout žalovanému pojistné plnění. Žalovaný se zavázal platit žalobkyni pojistné splatné čtvrtletně ve výši 1 366 Kč. Žalovaný nehradil pojistné řádně a včas. Dlužné pojistné je ve výši 4 098 Kč, a to za období od 3. 12. 2019 do 11. 2. 2020. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku. 8. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: 9. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 10. Podle § 2804 o. z. upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 11. Nárok žalobkyně soud posoudil jako pohledávku z titulu pojistné smlouvy podle § 2758 odst. 1 o. z. Ve smyslu § 2804 o. z. vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužného pojistného a poučila ho, že v opačném případě pojištění zanikne. Vzhledem k tomu, že ani v dodatečné lhůtě žalovaný pojistné neuhradil, smluvní vztah podle § 2804 o. z. zanikl. 12. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj peněžitý dluh řádně a včas nesplnil, dostal se dnem následujícím po splatnosti dluhu do prodlení, žalobkyně má tedy vůči žalovanému dále nárok na úroky z prodlení (§ 1968 a § 1970 o. z.) ve výši podle nařízení č. 351/2013 Sb. 13. Soud tak dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a v celém rozsahu žalobě vyhověl. Lhůtu k plnění soud určil jako třídenní od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 098 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 15. Soud aplikoval § 14b a. t., neboť předmětem řízení je peněžité plnění, jehož hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, a toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném, jak je soudu známo z jeho činnosti, u zdejšího soudu opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. 16. Třídenní lhůtu k náhradě nákladů řízení soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 17. O povinnosti žalovaného zaplatit náhradu nákladů řízení na účet právní zástupkyně žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.