55 C 522/2021 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky uvedené v záhlaví spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel dne 10. 4. 2018 se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jako„ právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu [číslo] na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala pro žalovaného zřídit a vést bankovní učet č. [bankovní účet] (dále jen„ smlouva o účtu“). Žalovaný se zavázal dodržovat všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaný byl zejména povinen na svém bankovním účtu udržovat minimální zůstatek ve výši 100 Kč. Žalovaný svoji povinnost porušil, protože překročil minimální částku zůstatku na účtu a následně se dostal do nepovoleného záporného zůstatku. Na základě výše uvedeného právní předchůdkyně žalobkyně ke dni 9. 10. 2019 odstoupila od smlouvy o účtu. Aktivní legitimace žalobkyně je dána, jelikož právní předchůdkyně žalobkyně dne 28. 1. 2020 na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupila žalovanou pohledávku na [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], se sídlem [adresa žalobkyně]. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku. 2. S ohledem na skutečnost, že soudu nebyl znám pobyt žalovaného, ustanovil soud žalovanému usnesením ze dne 20. 1. 2022, č. j. 55 C 522/2021-62, opatrovnici [příjmení] [jméno] [příjmení]. 3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je státním občanem Bulharské republiky. Soud nejprve zkoumal, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání této věci. Podle čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, platí, že není-li stanoveno jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Osoby, které mají bydliště v některém členském státě, mohou být u soudů jiného členského státu žalovány pouze na základě pravidel stanovených v oddílech 2 až 7 této kapitoly. Pravomoc rozhodovat je tak dána českým soudům. 4. Soud ve věci na den 29. 3. 2022 nařídil jednání, ke kterému se nikdo z předvolaných nedostavil. Opatrovnice žalovaného se podáním ze dne 2. 3. 2022 z jednání omluvila z důvodu kolize a zároveň souhlasila s jednáním bez její přítomnosti. Žalobkyně se podáním ze dne 9. 3. 2022 z jednání taktéž omluvila z důvodu, že se domnívá, že její nárok je v tomto řízení dostatečně opodstatněn a zároveň nechce navyšovat náklady soudního řízení k tíži žalovaného. Žalobkyně ve svém podání taktéž souhlasila s rozhodnutím věci bez její přítomnosti. Soud tak ve věci jednal v nepřítomnosti účastníku, a to podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). 5. Jelikož předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, soud uvedl v odůvodnění rozsudku podle § 157 odst. 4 o. s. ř. pouze závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 6. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav. 7. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 10. 4. 2018 smlouvu [číslo] ve které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala pro žalovaného zřídit a vést bankovní účet č. [bankovní účet]. Žalovaný byl zejména povinen na účtu udržovat minimální zůstatek ve výši 100 Kč. Žalovaný se však porušením smluvní povinnosti dostal do nepovoleného debetního zůstatku. Ke dni 9. 10. 2019 právní předchůdkyně žalobkyně odstoupila od výše uvedené smlouvy. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila dne 28. 1. 2020 pohledávku na žalobkyni. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku. 8. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. 9. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž dle čl. 6 je rozhodným právem právo české. 10. Podle § 2662 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“) se smlouvou o účtu zavazuje ten, kdo vede účet, zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. S peněžními prostředky na účtu může majitel podle § 2664 o. z. nakládat ujednaným způsobem. Jelikož se žalovaný dostal do nepovoleného debetního zůstatku, který nevyrovnal, dostal se do prodlení s dlužnou částkou a žalobkyni vznikl nárok na zaplacení úroků z prodlení podle § 1970 o. z. v zákonné výši. 11. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 765,37 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 13. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení celkem za tři úkony právní služby. Za úkon ve věci ze dne 22. 3. 2021 (vyjádření k pobytu žalovaného a k pravomoci soudu) soud náhradu nákladů řízení nepřiznal, a to z toho důvodu, že se nejedná o návrh ve věci samé. 14. Třídenní lhůtu k náhradě nákladů řízení soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 15. O povinnosti žalovaného zaplatit náhradu nákladů řízení na účet právního zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř. 16. Ve výroku III. soud přiznal ustanovené opatrovnici žalovaného za poskytnuté právní služby odměnu ve výši 1 573 Kč, která se skládá z následujících úkonů podle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení), náleží jí podle § 7 a. t. odměna za zastupování žalovaného stanovená z tarifní hodnoty stanovené podle § 7 a. t. ve výši 2 765,37 Kč ve výši 1 000 Kč za jeden úkon. Opatrovnici dále náleží částka 300 Kč jako náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 4 a. t. (1 x režijní paušál à 300 Kč). S ohledem na skutečnost, že opatrovnice žalovaného je plátcem DPH, přiznal jí soud DPH ve výši 21 % Celkem opatrovnici náleží částka ve výši 1 573 Kč vč. DPH.