60 C 165/2022-16 — Obvodní soud pro Prahu 4

Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 3 657 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne 1. 9. 2020 pojistnou smlouvu [číslo]. Žalovaný se zavázal hradit kvartálně pojistné ve výši 2 960 Kč. Pojištění zaniklo dne 4. 6. 2021 z důvodu nehrazení pojistného. Žalovaný dluží žalobkyni za trvání pojistné smlouvy na pojistném od 1. 3. 2021 do 4. 6. 2021 částku ve výši 3 057 Kč a paušalizované náklady ve výši 600 Kč. Žalobkyně po žalovaném dále požaduje úrok z prodlení za období od 5. 6. 2021 do 19. 4. 2022 ve výši 264 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal v řízení nečinný. Z šetření soudu vyplynulo, že žalovaný má ukrajinské státní občanství a pobyt na území České republiky, tedy že projednávaná věc má cizí prvek. Pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku má dle čl. 48 odst. 5 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že v této věci je dána pravomoc českých soudů věc projednat, protože žalovaný má na území ČR své bydliště. Studiem spisu soud zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, proto dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyzval usnesením žalovaného ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil jej, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Výzva byla žalovanému doručena dne 4. 7. 2022. Žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila již v návrhu na vydání EPR. Na tuto výzvu nebylo ze strany žalovaného do současné doby nijak reagováno. Soud tedy uzavřel, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a tímto způsobem pak ve věci rozhodl. Jelikož předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující 10.000 Kč, soud uvedl v odůvodnění rozsudku toliko závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci (§ 157 odst. 4 o.s.ř.). V řízení bylo prokázáno, že žalovaný s žalobkyní uzavřel pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo [anonymizována čtyři slova]. Zavázal se hradit roční pojistné se čtvrtletní splatností po 2 960 Kč. Pojistná smlouva zanikla z důvodu nehrazení pojistného ke dni 4. 6. 2021. Žalobkyně po žalovaném požadovala úhradu pojistného za dobu trvání pojistné smlouvy, paušalizované náklady spojené s vymáháním pojistného plnění a kapitalizované úroky z prodlení. Soud aplikoval české hmotněprávní předpisy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I). Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena pojistná smlouva dle ust. § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný pojistné z této smlouvy za žalované období řádně hradil. Žalobkyně má tedy v souladu s ust. § 2782 odst. 1 obč. zák. právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Žalobkyni vznikl také nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky ve smyslu ust. § 1968 a § 1970 obč. zák., a to ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí v souladu se shora popsanými listinnými důkazy vyhověl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně měla ve sporu plný úspěch, vzniklo jí tak právo na náhradu nákladů řízení. Náklady byly přiznány za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměnu advokáta ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby dle § 14b odst. 1 bodu 1. a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhl. 177/1996 Sb., dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. 177/1996 Sb. tří režijních paušálů po 100 Kč v celkové výši 300 Kč a 21% DPH ve výši 189 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř., a to k rukám advokáta žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.).