60 C 169/2022-20 — Obvodní soud pro Prahu 4

Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 411 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba], s žalovaným uzavřela dne 6. 2. 2017 pojistnou smlouvu [číslo]. Žalovaný se zavázal hradit roční pojistné ve výši 1 301 Kč s roční splatností, po změně pojistných podmínek pak částku ve výši 1 316 Kč. Pojištění zaniklo dne 28. 5. 2021 z důvodu nehrazení pojistného. Žalovaný dluží žalobkyni za trvání pojistné smlouvy na pojistném od 19. 3. 2020 do 28. 5. 2021 částku ve výši 411 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal v řízení nečinný. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, když žalovaný je slovenský státním příslušníkem. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Soud postupoval podle čl. 10 a násl. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, když žalovaný má bydliště na území ČR. Studiem spisu soud zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, proto dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyzval usnesením žalovaného ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil jej, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Výzva byla žalovanému doručena dne 30. 6. 2022. Žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila již v návrhu na vydání EPR. Na tuto výzvu nebylo ze strany žalovaného do současné doby nijak reagováno. Soud tedy uzavřel, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a tímto způsobem pak ve věci rozhodl. Jelikož předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující 10.000 Kč, soud uvedl v odůvodnění rozsudku toliko závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci (§ 157 odst. 4 o.s.ř.). V řízení bylo prokázáno, že žalovaný s žalobkyní uzavřel pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění staveb, domácnosti a odpovědnosti – [anonymizována dvě slova] verze [číslo]. Zavázal se hradit roční pojistné ve výši 1 301 Kč s roční splatností, následně 1 316 Kč. Pojistná smlouva zanikla z důvodu nehrazení pojistného ke dni 28. 5. 2021. Žalobkyně po žalovaném požadovala úhradu pojistného za dobu od 19. 3. 2020 do 28. 5. 2021. Soud aplikoval české hmotněprávní předpisy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I). Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena pojistná smlouva dle ust. § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný pojistné z této smlouvy za žalované období řádně hradil. Žalobkyně má tedy v souladu s ust. § 2782 odst. 1 obč. zák. právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Žalobkyni vznikl také nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky ve smyslu ust. § 1968 a § 1970 obč. zák., a to ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí v souladu se shora popsanými listinnými důkazy vyhověl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně měla ve sporu plný úspěch, vzniklo jí tak právo na náhradu nákladů řízení. Náklady byly přiznány za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměnu advokáta ve výši tarifní hodnoty ve výši 411 Kč dle § 14b odst. 4 vyhl. 177/1996 Sb., dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. 177/1996 Sb. tří režijních paušálů po 100 Kč v celkové výši 300 Kč a 21% DPH ve výši 149,31 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř., a to k rukám advokáta žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.).