60 C 298/2021-73 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že její aktivní legitimace ve věci je dána poté, co právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], dne 20. 1. 2020 postoupila níže uvedenou pohledávku na žalobkyni. Právní předchůdce žalobkyně uzavřel dne 17. 3. 2016 s žalovaným Smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému částku 50 000 Kč. Žalovaný byl povinen spolu s jistinou uhradit také poplatek ve výši 41 803 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 6 583 Kč s úrokovou sazbou 20,50 % ročně, odměnu za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 10 275 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 24 945 Kč. Žalovaný se zavázal zápůjčku splatit v 60 pravidelných týdenních splátkách po 1 531 Kč. Žalovaný však zápůjčku řádně a včas nesplácel, a proto vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně v souladu se smluvními ujednáními právo na uhrazení celé dlužné částky. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku. 2. S ohledem na skutečnost, že soudu nebyl znám pobyt žalovaného, ustanovil soud žalovanému opatrovníka. Opatrovník žalovaného namítal zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, výši sjednaného úroku a rovněž uplatnil námitku promlčení. 3. Soud konstatuje, že žalovaný je bulharským státním příslušníkem, jedná se proto o věc s cizím prvkem. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle čl. 4 a násl. nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, když žalovaný měl poslední známé bydliště na území České republiky (viz uzavřené smlouvy). 4. Na základě provedených důkazů vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: 5. Právní předchůdce žalobkyně uzavřel dne 17. 3. 2016 s žalovaným Smlouvu, na jejímž základě poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku spolu s poplatkem ve výši 41 803 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 6 583 Kč s úrokovou sazbou 20,50 % ročně, odměnu za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 10 275 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 24 945 Kč, a to v 60 pravidelných týdenních splátkách po 1 531 Kč s poslední splátkou ve výši 1 474 Kč stanovenou na den 11. 5. 2017. Nedílnou součástí Smlouvy byly Smluvní podmínky Smlouvy o zápůjčce, v nichž bylo stanoveno, že při nesplnění povinnosti uhradit příslušnou splátku, má právní předchůdce žalobkyně právo požadovat úhradu celé dlužné částky. (viz smlouva o zápůjčce včetně smluvních podmínek) Před poskytnutím úvěru právní předchůdce žalobkyně zkoumal schopnost žalovaného splácet úvěr. Vycházel při tom jednak z údajů sdělených samotným žalovaným (svobodný, 1 dítě), jednak z dokumentů předložených žalovaným, a sice pracovní smlouvy (vrchní číšník se mzdou 35 000 Kč měsíčně), 3 výplatních pásek, nájemní smlouvy (nájemné 6 000 Kč) a průkazu totožnosti, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Běžné výdaje byly vyčísleny částkou 17 000 Kč, použitelný příjem činil 18 000 Kč (viz zákaznická karta). Úrok byl sjednán ve výši 20,50 % ročně (viz smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce). Žalovaný zápůjčku řádně a včas nesplácel, naposledy hradil dne 21. 5. 2018 (viz tabulka umoření). Dne 20. 1. 2020 došlo k postoupení shora uvedené pohledávky z právního předchůdce žalobkyně coby postupitele na žalobkyni coby postupníka (viz Smlouva o postoupení pohledávek s přílohou). Oznámení o postoupení pohledávek bylo žalovanému zasláno dne 14. 2. 2020 (viz oznámení o postoupení pohledávky včetně dokladu o odeslání). Žalobkyně zaslala žalovanému dne 24. 4. 2020 předžalobní upomínku (viz předžalobní výzvy k plnění včetně dokladu o odeslání). 6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 7. Soud aplikoval české hmotněprávní předpisy v souladu se smluvním ujednáním stran. 8. Aktivní legitimace žalobkyně ve věci je dána dle § 1879 an. zákona č. 89/2012, občanský zákoník (dále jen „o.z.“), když předmětná pohledávka na ni byla právním předchůdcem žalobkyně postoupena, o čemž byl žalovaný řádně uvědomen. 9. Mezi právním předchůdcem žalobkyně, jakožto věřitelem, a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o zápůjčce dle § 2390 a násl. o. z., přičemž žalovaný vystupoval v pozici spotřebitele, neboť sjednával zápůjčku mimo rámec svého samostatného výkonu povolání či podnikání, což vyplývá z obsahu Smlouvy, a tedy se jedná o smlouvu spotřebitelskou. S ohledem na spotřebitelský charakter dané smlouvy o zápůjčce se tedy na ni dle § 164 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, aplikuje rovněž zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud má za prokázané, že žalovanému byla právním předchůdcem žalobkyně poskytnuta hotovostní zápůjčka, jíž se žalovaný zavázal splácet formou týdenních splátek. Jak vyplynulo z dokazování, žalovaný neunesl břemeno důkazní, když netvrdil ani neprokázal, že by na svůj dluh (jehož existenci má soud za prokázanou) platil něčeho více, než tvrdila žalobkyně. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl včetně zákonného úroku z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené prováděcím nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 10. Soud dále dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně zkoumal úvěruschopnost žalovaného ve smyslu zákona č. 145/2010 Sb., když přitom vycházel nejen z informací poskytnutých samotným žalovaným, ale rovněž z listin, které měl při sjednávání zápůjčky k dispozici. 11. Současně soud konstatuje, že nevzal za důvodnou námitku promlčení uplatněnou opatrovnicí žalovaného, když žalovaný tím, že na dluh částečně plnil, svůj dluh vůči právnímu předchůdci žalobkyně uznal. Na tomto místě se podotýká, že o plnění částečné jde tehdy, poskytne-li dlužník věřiteli na plnění svého dluhu pouze část předmětu plnění, aniž by z dohody stran, z právního předpisu nebo z rozhodnutí soudu či jiného státního orgánu rozdělení na takové části vyplývalo. Naopak v případě, kdy je dluh dle dohody stran, ze zákona nebo rozhodnutím soudu či jiného státního orgánu rozdělen na několik relativně samostatných, zřetelně oddělených plnění, která samostatně dospívají, jedná se o plnění dílčí. V konkrétním případě došlo v souladu se smluvními podmínkami v důsledku neplnění povinností na straně žalovaného k zesplatnění celého dluhu, a platil-li žalovaný po tomto okamžiku, jednalo se o nikoliv dílčí, nýbrž částečné plnění, se kterým jsou spojeny účinky uznání zbylé části dluhu. 12. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 646,69 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 ve spojení s § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) za tři úkony právní služby (převzetí a příprava, předžalobní výzva, sepis žaloby) podle § 11 odst. 1 a. t. (3 x 200 Kč), dle § 6 odst. 1 ve spojení s § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 7 803 Kč za 2 úkony právní služby (účast u ÚJ a písemné vyjádření) podle § 11 odst. 1 a. t. (2 x 1 500 Kč) včetně tří paušálních náhrad výdajů dle § 14b odst. 5 a. t. (3 x 100 Kč) a 2 paušálních náhrad výdajů dle § 13 odst. 3 a. t. (2 x 300 Kč). Ze shora uvedeného je s ohledem na skutečnost, že právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH, nutno přiznat daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 989 Kč, tj. ve výši 1 257,69 Kč. Soud aplikoval § 14b a. t., neboť předmětem řízení je peněžité plnění, jehož hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, a toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném, jak je soudu známo z jeho činnosti, u zdejšího soudu opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. 14. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 15. Usnesením zdejšího soudu byla [anonymizováno] [příjmení] ustavena opatrovníkem žalovaného. Vzhledem k tomu, že soudem ustanoveným opatrovníkem byly v řízení vykonány 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, účast na jednání soudu), náleží mu dle § 7 ta. t. odměna za zastupování žalovaného ve výši 1 500 Kč za jeden úkon, tj. celkem odměna činí 4 500Kč. Opatrovníku dále náleží částka 900 Kč jako náhrada hotových výd