60 C 474/2021-49 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky uvedené v záhlaví spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel dne 13. 1. 2014 se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jako„ právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu [číslo] na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala pro žalovaného zřídit a vést bankovní učet č. [bankovní účet] (dále jen„ smlouva o účtu“). Žalovaný se zavázal dodržovat všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaný byl zejména povinen na svém bankovním účtu udržovat minimální zůstatek ve výši 100 Kč. Žalovaný svoji povinnost porušil, protože překročil minimální částku zůstatku na účtu a následně se dostal do nepovoleného záporného zůstatku. Aktivní legitimace žalobkyně je dána, jelikož právní předchůdkyně žalobkyně dne 29. 4. 2019 na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupila žalovanou pohledávku na [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], se sídlem [adresa žalobkyně]. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku. 2. S ohledem na skutečnost, že soudu nebyl znám pobyt žalovaného, ustanovil soud žalovanému usnesením ze dne 13. 4. 2022, č. j. 35 C 47/2021-40, opatrovníka [příjmení] [jméno] [příjmení]. 3. V této věci jde o věc s cizím prvkem, protože žalovaný má vietnamské státní občanství. Vzhledem k tomu, že Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Vietnamskou socialistickou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních se nevztahuje na problematiku občanskoprávních závazkových vztahů, aplikoval soud úpravu obsaženou v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), přičemž příslušnost českých soudů věc projednat je dána na základě čl. 7 a násl. cit. nařízení. 4. Ve věci je možné rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud proto podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyzval účastníky usnesením ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Usnesení bylo žalované doručeno fikcí podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání projevila souhlas přímo v žalobě, žalovaný projevil souhlas tím, že se ve stanovené lhůtě k výzvě soudu nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). 5. Předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, proto soud uvedl v odůvodnění rozsudku podle § 157 odst. 4 o. s. ř. pouze závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 6. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav. 7. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 13. 1. 2014 smlouvu [číslo] ve které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala pro žalovaného zřídit a vést bankovní účet č. [bankovní účet]. Žalovaný byl zejména povinen na účtu udržovat minimální zůstatek ve výši 100 Kč. Žalovaný se však porušením smluvní povinnosti dostal do nepovoleného debetního zůstatku. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku na žalobkyni. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku. 8. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. 9. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž rozhodným právem je právo české. 10. Podle § 2662 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen„ o. z.“) se smlouvou o účtu zavazuje ten, kdo vede účet, zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. S peněžními prostředky na účtu může majitel podle § 2664 o. z. nakládat ujednaným způsobem. Jelikož se žalovaný dostal do nepovoleného debetního zůstatku, tak se dostal do prodlení s dlužnou částkou a žalobkyni vznikl nárok na zaplacení úroků z prodlení podle § 1970 o. z. v zákonné výši. 11. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 493,96 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 13. Soud aplikoval § 14b a. t., neboť předmětem řízení je peněžité plnění, jehož hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, a toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném, jak je soudu známo z jeho činnosti, u zdejšího soudu opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. 14. Třídenní lhůtu k náhradě nákladů řízení soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 15. O povinnosti žalovaného zaplatit náhradu nákladů řízení na účet právního zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř. 16. Ve výroku III. soud přiznal ustanovenému opatrovníkovi žalovaného za poskytnuté právní služby odměnu ve výši 3 146 Kč, která se skládá z následujících úkonů podle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení a vyjádření ze dne 18. 7. 2022), náleží mu podle § 7 a. t. odměna za zastupování žalovaného stanovená z tarifní hodnoty (2 493,96 Kč) stanovené podle § 7 a. t. ve výši 1 000 Kč za jeden úkon, celkem tedy 2 000 Kč (2 x 1 000 Kč). Opatrovníkovi dále náleží částka 300 Kč jako náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 4 a. t., tj. celkem 600 Kč (2 x režijní paušál à 300 Kč). S ohledem na skutečnost, že opatrovník žalovaného je plátcem DPH, přiznal mu soud DPH ve výši 21 % Celkem opatrovníkovi náleží částka ve výši 3 146 Kč vč. DPH.