12 C 354/2021-129 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou, došlou nadepsanému soudu 29. 7. 2021, domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím jako přiměřeného zadostiučinění za nezákonné rozhodnutí a dále konstatování, že trestní stíhání žalobkyně bylo vedeno na základě nezákonného rozhodnutí, za řízení, jež bylo započato usnesením o zahájení trestního stíhání [číslo jednací], ze dne 2. 8. 2011. Žalobkyně byla nucena vyhledat péči psychiatra, do jehož ordinace docházela cca 5 let, a to od října 2011 do srpna 2016. Důvodem byla reakce na zátěž, jedním z hlavních faktorů bylo táhnoucí se trestní stíhání a s tím související existenční potíže – finanční a pracovní – a později také rodinné potíže, což vedlo k rozvoji poruch spánku s ruminacemi potíží, úzkosti, smutné náladě a suicidálním myšlenkám. Základní diagnózou žalobkyně byla porucha přizpůsobení, protahovaná úzkostně depresivní reakce, až k hloubce středně těžké deprese. Délka trestního stíhání se datuje od 2. 8. 2011 zahájeného usnesením o zahájení trestního stíhání do 18. 11. 2020 jako nejdřívějšího data uplynutí lhůty k odvolání proti zprošťujícímu rozsudku. Při uvážení úkonů trestního řízení předcházejícím samotnému trestnímu stíhání závadný stav a nejistota žalobkyně přesahují 9 let. Ačkoliv bylo na řízení účastno 25 obviněných, řízení nebylo skutkově ani právně složité. Žalobkyně ani jednou nezvadala příčinu k průtahům v řízení, avšak mezi úkony během řízení jsou prodlevy téměř roční či přesahující rok. Samotná trestná činnost se měla udát 9. 4. 2008, tedy více než 12,5 let před skončením trestního řízení. Není tedy namístě nahradit nemajetkovou újmu žalobkyně jinak a samotné konstatování porušení práva, které však žalovaná ani doposud nekonstatovala, by se nejevilo jako dostačující. 2. Při jednání dne 23. 2. 2023 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do konstatování, že trestní stíhání žalobkyně bylo vedeno na základě nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., za které lze považovat s ohledem na výsledek trestního řízení usnesení zahájení trestního stíhání ze dne 2. srpna 2011 a co do částky 60 000 Kč s příslušenstvím, neboť na základě stanoviska žalované ze dne 15. 10. 2021 se žalovaná žalobkyni za nezákonné rozhodnutí omluvila, konstatovala, že ve vztahu k žalobkyni došlo k vydání nezákonného rozhodnutí a zaplatila žalobkyni částku 60 000 Kč, soud proto v této části řízení usnesením ze dne 27. 2. 2023, č. j. 12 C 354/2021-114, zastavil. 3. Žalobkyně dále doplnila, že nezákonným rozhodnutím bylo zasaženo do její osobní a rodinné sféry, když se žalobkyně nemohla vlivem duševního onemocnění, vzniklého následkem nezákonného rozhodnutí, starat o svou nemocnou matku tak, jak by chtěla, a v roce 2013 následkem nezákonného rozhodnutí došlo k rozchodu žalobkyně s partnerem, došlo rovněž k ochladnutí vztahů mezi žalobkyní a jejími dětmi, zetěm a vnoučaty. Nezákonným rozhodnutím došlo rovněž k zásahu do pracovní a finanční sféry žalobkyně, když tato nemohla dlouho nalézt práci a byla opakovaně dotazována na probíhající řízení, situace byla spojena rovněž s předdůchodovým věkem. Když si žalobkyně našla práci ve společnosti [právnická osoba], zaměstnavatel nebyl schopen tolerovat účast na úkonech trestního stíhání. S nedostatkem pracovních příležitostí se žalobkyně dostala do finančních problémů. 4. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala. Uvedla, že trestní stíhání žalobkyně bylo zahájeno dne 2. 8. 2011 usnesením Policie ČR, Krajského ředitelství policie hl. města Prahy sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo] a skončilo zproštěním obžaloby rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 29. 9. 2020, sp. zn. 4 T 228/2013, který ve vztahu k žalobkyni nabyl právní moci dne 24. 11. 2020. Poukázala na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 25 Cdo 4768/2007, ze dne 22. 10. 2009. Zdůraznila, že trestní stíhání žalobkyně trvalo 9 let a 3 měsíce s hrozbou trestní sazby až 8 let odnětí svobody. Žalobkyně sice byla v průběhu trestního stíhání dvěma rozsudky soudu I. stupně uznána vinnou, avšak pouze nepravomocně. Žalobkyně nebyla zadržena, ani stíhána vazebně, stíhána byla na svobodě. Žalobkyně tvrdí zásah do psychického zdraví a dokládá několikaletou léčbu na psychiatrii, nicméně ta probíhala pouze ambulantně a skončila již v roce 2016. Případ žalobkyně nebyl medializován. Další zásahy do psychické a osobní sféry žalobkyně netvrdí. Žalovaná uvedla, že v trestním řízení vedeném proti žalobkyni došlo v přípravném řízení k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 7 odst. 1 zákona o odpovědnosti státu. Vzhledem k výše uvedeným okolnostem a průběhu trestního stíhání, právní kvalifikaci a hrozící sazbě, a zároveň s přihlédnutím ke srovnávacímu judikátu, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 6. 2021, sp. zn. 30 Co 195/2021 ve spojení s rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 24. 2. 2021, sp. zn. 25 C 234/2019, se přiznání peněžité částky ve výši 60 000 Kč jeví jako dostatečné. Zároveň žalovaná vyslovila žalobkyni omluvu za nezákonný postup orgánů činných v trestním řízení, v jehož důsledku bylo vydáno nezákonné rozhodnutí o zahájení jejího trestního stíhání (usnesení PČR usnesení ze dne 2.8.2011, sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo]) v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 4 T 228/2013. Vzhledem k okolnostem případu má žalovaná za to, že omluva a přiznaná částka je dostatečným zadostiučiněním. 5. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků má soud za zjištěný následující skutkový stav: 6. Soud má za prokázaný průběh trestního stíhání žalobkyně ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. 4 T 228/2013, tak, že ze strany Policie České republiky dne 2. 8. 2021 bylo vyhotoveno usnesení Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo], kterým bylo vůči žalobkyni zahájeno trestní stíhání pro trestný čin podvodu podle ustanovení § 250a odst. 2 a 4 trestního zákona. Následovaly úkony orgánů činných v trestním řízení v rámci přípravného řízení, jakož i výslechy dalších spoluobviněných a vyhotovování znaleckých posudků, kterých bylo vypracováno 15. Celkem má přípravné řízení 4428 listů. Dne 16. 12. 2013 byla ze strany Obvodního státního zastupitelství pro [část Prahy] obžaloba sp. zn. 2 ZT 471/2012 s tím, že trestně stíháno bylo 25 osob, jako 14. i žalobkyně s tím, že pod bodem 10 bylo žalobkyni kladeno za vinu, že v úmyslu získat neoprávněný majetkový prospěch z pojistné smlouvy, ač věděla, že došlo k poškození vozidel, došlo jindy a jinde po předchozí vzájemné dohodě s dalšími zinscenovali dopravní nehodu s těmito vozidly a vypověděli nepravdivé údaje, kdy žalobkyně se týká právě tento jediný bod obžaloby. Dále má soud za prokázané z opisu evidence Rejstříku trestů žalobkyně, že tato nebyla v době zahájení trestního stíhání nijak trestně stíhána, ani odsouzena, jednalo se o osobu s čistou trestní minulostí. V únoru roku 2014 bylo nařízeno ze strany soudu hlavní líčení na dny 14. až 17. 4. 2014, k tomuto byli předvoláni obžalovaní. Dne 14. 4. 2014 hlavní líčení proběhlo, když však na jednání bylo zjištěno, že se nedostavily osoby. Hlavní líčení tak neproběhla fakticky a byla odročena za účelem opětovného předvolání na dny 2. až 5. června 2014. Dne 2. června 2014 bylo nařízeno hlavní líčení, toto sice proběhlo, avšak opět bylo odročeno, když předseda senátu zjistil, že se opět některé osoby nedostavily, když však není zřejmé které a zároveň bylo odročeno na dny 14. až 17. července, dále hlavní líčení odročena na červenec neproběhla z důvodu pracovní neschopnosti předsedkyně senátu, a tato byla odročena na dny 25. až 28. 8. 2014, ani tato neproběhla vzhledem k pracovní neschopnosti soudkyně. Bylo odročeno na dny 20. 10. - 23. 10. 2014, ani tato hlavní líčení neproběhla z důvodu dlouhodobé pracovní neschopnosti předsedkyně senátu Mgr. [jméno] [příjmení]. Nově byla nařízena na dny 2. až 5. 2. 2015 Hlavní líčení dne 2. 2. 2015 formálně proběhlo, avšak bylo pouze odročeno za účelem opětovného předvolání dalších obžalovaných na dny 16. 3. až 19. 3. 2015. Ze dne 16. 3. 2015 je vypracován opět protokol o hlavním líčení, jednání však fakticky neproběhlo, byť se dostavili obžalovaní i jejich právní zástupci, z toho důvodu, že se opět některé osoby nedostavily a opět nebylo konstatováno, které. Bylo odročeno za účelem opětovného předvolání na dny 27. až 30. 4. 2015 s tím, že hlavní líčení konečně dne 27. 4. 2015 fakticky proběhlo, došlo k výslechu některých obžalovaných a bylo odročeno na den 27. května 2015 za účelem předvolání znalců. Dne 27. 5. 2015 jednání fakticky proběhlo, byli vyslýcháni znalci a bylo odročeno na den 23. června 2015 a 16. července 2015. Tato jednání fakticky proběhla, byly na nich prováděny další důkazy, další jednání pak proběhlo dne 16. 7. 2015, viz. číslo listu 5213 uvedeného spisu, kdy však z důvodů technických potíží bylo odročeno na den 2. září 2015, a to z důvodu nefunkčnosti zařízení pro protokolaci. Následovalo hlavní líčení dne 2. 9. 2015, kdy bylo rozhod