15 C 104/2023-18 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Vzhledem k tomu, že dle § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších změn (dále jen„ o.s.ř.“), ve spojení s ustanovením § 157 odst. 4 o.s.ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, omezil se soud v odůvodnění pouze na uvedení předmětu řízení, závěru o skutkovém stavu a na stručné právní posouzení věci. 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že žalovaný coby provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno] (číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno]), neměl v období od [datum] do dne [datum] sjednáno pojištění odpovědnosti, přestože je tato povinnost stanovena zákonem č. 168/1999 Sb. 3. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí] pod č. j. 15 C 104/2023-12 byl žalovaný vyzván dle § 115a o.s.ř., aby se ve lhůtě 8 dnů od doručení výzvy vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, přičemž soud žalovaného poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Toto usnesení bylo žalovanému doručeno (fikcí) dne [datum] a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Stanovená osmidenní lhůta marně uběhla dnem [datum], přičemž k datu nařízení věci na den vyhlášení, stejně tak k datu vyhlášení nebylo obsahem spisu žádné vyjádření či alespoň omluva žalovaného. Má se tedy za to, že s rozhodnutím věci bez jednání souhlasí. Žalobkyně naopak s rozhodnutím bez jednání dle § 115a o.s.ř. výslovně souhlasila, jak plyne ze závěru žalobního návrhu. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin byl soudem zjištěn následující skutkový stav: Žalovaný je provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno] (číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno]), avšak k tomuto vozidlu neměl v období od [datum] do dne [datum] uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobkyně vyzvala žalovaného v souladu se zákonem o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za uvedené nepojištěné období ve výši 893 Kč, a to ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení příslušné výzvy. Žalobkyně současně vyúčtovala poplatek spojený s mimosoudním uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč. Jelikož žalovaný ve stanovené lhůtě ničeho nezaplatil, zaslala mu žalobkyně výzvu k plnění. Žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně rovněž zaslala žalovanému předžalobní výzvu (vše zjištěno z údajů o vozidle; výzvy k úhradě příspěvku nepojištěných; upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP; předžalobní upomínky vč. doklad o odeslání). 5. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: 6. Žalobkyně je profesní organizace pojistitelů zřízená podle § 18 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, (dále jen„ ZOPV“). Podle § 1 odst. 2 písm. a) ZOPV nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle ZOPV splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 7. Podle § 4 odst. 1 ZOPV jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 ZOPV; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 4 odst. 2 ZOPV se při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. 8. V souladu s § 4 odst. 3 ZOPV se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle § 4 odst. 4 ZOPV je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit žalobkyni též náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., a to ve výši 300 Kč. 9. Povinnost zaplatit příspěvek a náklady žalobkyně zaniká, pokud žalobkyně do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel (§ 4 odst. 6 ZOPV). Výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů žalobkyně, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit žalobkyni okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti žalobkyně uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů žalobkyně u soudu (§ 4 odst. 7 ZOPV). 10. Na základě § 4 odst. 5 ZOPV stanovilo Ministerstvo financí vyhláškou č. 205/1999 Sb. výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů žalobkyně spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Dle § 2 odst. 1 písm. g) této vyhlášky činí denní sazba příspěvku pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 ve výši 47 Kč. 11. Vzhledem k tomu, že v rozhodném období, kdy předmětné vozidlo nebylo v rozporu s § 1 odst. 2 ZOPV pojištěno a žalovaný byl vlastníkem či provozovatelem předmětného automobilu, byl podle § 4 odst. 1 ZOPV povinen zaplatit žalobkyni příspěvek ve výši 47 Kč za každý den, kdy vozidlo nebylo pojištěno (tj. za 19 dní) částku ve výši 893 Kč, a to ve lhůtě třiceti dnů od doručení výzvy učiněné žalobkyní v souladu s § 4 odst. 6, 7 ZOPV. Vzhledem k tomu, že se žalovaný se zaplacením uvedených částek dostal do prodlení, je povinen dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, též platit z dlužných částek úroky z prodlení, ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvek v celkové výši 893 Kč (tj. součin počtu dní, kdy byla porušena zákonná povinnost a denní sazby stanovené dle druhu vozidla). Žalobkyně dále vyúčtovala poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní upomínkou, avšak žalovaný ničeho nezaplatil ani po podání žaloby. 12. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 13. Lhůtu k plnění soud určil nikoli ve standardní třídenní délce, ale v délce jednoho měsíce od právní moci rozsudku, neboť s ohledem na mimořádné okolnosti spojené s ekonomickou situací v České republice (spočívající zejména ve vysoké inflaci či energetické krizi), kdy dochází k neúměrnému navýšení téměř veškerých výdajů jak osob právnických, tak zejména fyzických, má soud za to, že standardní lhůta by byla velmi krátká, přičemž na druhé straně soud zvažoval i ekonomický zásah do majetkové sféry žalobkyně, aby takto nově stanovená pariční lhůta nebyla pro žalobkyni lhůtou neúměrně dlouhou a tedy nepřiměřenou (§ 160 o.s.ř.). 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení plně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 193 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby a tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Pokud jde o lhůtu k plnění, soud i u nákladů řízení zohlednil okolnosti uvedené v odst. 13. odůvodnění tohoto rozsudku a stanovil lhůtu k plnění v délce jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 o.s.ř.).