24 C 129/2023-17 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 6. 2. 2023 domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s tím, že dne 10. 6. 2022 došlo na adrese [adresa], k poškození plynárenského zařízení – [anonymizována čtyři slova] ve vlastnictví žalobkyně. K poškození došlo při výkopových pracích užitím krumpáče. Žalovaný porušil svou zákonnou povinnost, přičemž na místě byl sepsán zápis o způsobené škodě, který vlastnoručně podepsal sám žalovaný. Žalobkyni vznikla odstraňováním havárie škoda v celkové výši 17 095 Kč, kterou žádá po žalovaném. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku. 2. Žalovaný se nevyjádřil a zůstal nečinný. 3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je státním občanem Slovenské republiky. Soud nejprve zkoumal, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání této věci. Soud určil pravomoc k projednání dané věci dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Podle čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení je pak dána pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout, neboť ke škodné události, za kterou je deliktně odpovědný žalovaný, došlo na území České republiky. 4. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání v podání doručeném soudu dne 6. 2. 2023 a žalovaného soud usnesením vyzval, aby se ve lhůtě 10 dnů vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil ho, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Předmětné usnesení bylo žalovanému doručeno fikcí, 10. dnem dodání do datové schránky, dne 9. 5. 2023. Žalovaný na tuto výzvu do současné doby nijak nereagoval. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud o věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání, neboť s takovým postupem účastníci souhlasili. 5. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Dne 10. 6. 2022 došlo při provádění výkopových prací pomocí krumpáče žalovaným na adrese [adresa] (prokázáno zápisem o způsobené škodě). Způsobená škoda byla vyčíslena částkou 17 095 Kč, a to konkrétně 5 605 Kč za ohledání a zajištění místa škodní události na majetku žalobkyně, 9 213 Kč za opravu havárie dle dodavatelské faktury [číslo] 716 Kč za práce technika provozu oprav žalobkyně, 716 Kč za administrativní činnost, 845 Kč za technologickou spotřebu zemního plynu dle protokolu [číslo] o technologické spotřebě zemního plynu (prokázáno vyčíslením škody [číslo] fakturou – daňovým dokladem [číslo] protokolem o technologické spotřebě zemního plynu [číslo] fakturou – daňovým dokladem [číslo]). Žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě způsobené škody (prokázáno výzvou k úhradě částky ze dne 13. 7. 2022, podacím lístkem, dodejkou, opakovanou výzvou k úhradě částky ze dne 5. 10. 2022, podacím lístkem, předžalobní výzvou ze dne 5. 1. 2023, podacím lístkem). 6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. 7. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající z mimosmluvního závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. 7. 2007, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II), přičemž podle čl. 4 je rozhodným právem právo české. 8. Žalovaný porušil zákonnou povinnost stanovenou v § 68 odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, dle něhož je každý povinen, v ochranném pásmu i mimo ně, zdržet se jednání, kterým by mohl poškodit plynárenskou soustavu nebo omezit nebo ohrozit její bezpečný a spolehlivý provoz, přičemž veškeré činnosti musí být prováděny tak, aby nedošlo k poškození energetických zařízení, a je tedy dle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) povinen jakožto škůdce, který vlastním zaviněním porušil povinnost stanovenou zákonem a zasáhl tak do absolutního práva poškozeného, nahradit poškozenému, tj. žalobkyni to, co tím způsobil. Škoda vyčíslená na částku 17 095 Kč je v příčinné souvislosti s jednáním žalovaného, neboť bez jednání žalovaného spočívajícího v provádění výkopových prací by k poškození nedošlo. Žalovaný měl a mohl vědět, že výkopovými pracemi za pomocí krumpáče může vyvolat škodlivý následek spočívající v poškození. S ohledem na to má žalobkyně právo na náhradu vzniklé škody, ale též dle § 1970 občanského zákoníku má právo požadovat úhradu úroku z prodlení v zákonné výši, jež je stanovena vládním nařízením č. 351/2013 Sb. (15 % ročně ke dni počátku prodlení), když se žalovaný ocitl v prodlení dle § 1968 občanského zákoníku, neboť vzniklou škodu nenahradil, a to k žádné z výzev. 9. Žalobkyně svůj nárok prokázala, žaloba je důvodná a soud jí proto vyhověl. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 495,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bodu 5, § 8 odst. 1 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 17 095 Kč sestávající z částky 1 820 Kč za každý ze 3 úkonů právní služby (převzetí a příprava věci, předžalobní upomínka, podání žaloby), celkem tedy 5 460 Kč, 3 náhrady hotových výdajů v paušální výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., celkem tedy 900 Kč, a náhrada za jednadvacetiprocentní daň z přidané hodnoty z částky 6 360 Kč ve výši 1 335,60 Kč.