24 C 137/2022-42 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 17. 6. 2022 domáhala na žalované zaplacení shora uvedené částky z titulu regresního nároku zdravotní pojišťovny, která má vůči třetí osobě právo na náhradu nákladů vynaložených na hrazené služby poskytnuté pojištěnci, který utrpěl újmu na zdraví zaviněným protiprávním jednáním této třetí osoby. Žalovaná dne 15. 11. 2018 zavinila újmu na zdraví tím, že v ulici [ulice a číslo] na [obec a číslo] v bytě ponechala zcela samostatně pohybujícího se nezletilého syna [jméno] [příjmení], [datum narození] v kuchyni u kuchyňské linky, na kterou tento nezletilý syn vylezl a zvrhl na sebe konvici s vroucí vodou, kterou si bezprostředně předtím zalila žalovaná kávu. V důsledku toho utrpěl popáleniny druhého stupně zasahující 19 % povrchu těla, což si vyžádalo hospitalizaci nezletilého syna ve fakultní Thomayerově nemocnici, která trvala do 6. 12. 2018. Žalovaná byla v souvislosti s tímto jednáním uznána vinnou trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] z přečinu ohrožení východy dítěte dle § 201 odst. 1 písm. a), d), odst. 3 písm. b) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen„ trestní zákoník“) v jednočinném souběhu s přečinem ublížení na zdraví z nedbalosti dle § 148 odst. 1 trestního zákoníku, přičemž daný trestní příkaz nabyl právní moci dne 15. 9. 2021. Žalobkyně uhradila náklady léčení za nezletilého syna jakožto jejího pojištěnce, a to v celkové výši 366 971 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou předžalobní upomínkou. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala nečinná. 3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaná je státním občanem Slovenské republiky. Soud nejprve zkoumal, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání této věci. Soud určil pravomoc k projednání dané věci dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Podle čl. 7 odst. 3 tohoto nařízení je pak dána pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout, neboť žalovaná má bydliště na území České republiky. 4. Soud žalobkyni a žalovanou usnesením vyzval, aby se ve lhůtě 7 dnů vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Předmětné usnesení bylo žalobkyni doručeno dne 22. 11. 2022 a žalobkyně svým podáním ze dne 23. 11. 2022 sdělila, že souhlasí s tím, aby v žalované věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalované bylo předmětné usnesení doručeno fikcí, 10. dnem uložení na poště, dne 5. 12. 2022. Žalovaná na tuto výzvu do současné doby nijak nereagovala. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud o věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání, neboť s takovým postupem účastníci souhlasili. 5. Na základě listinných důkazů má soud za prokázaný následující skutkový stav: 6. Žalovaná byla trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uznána vinou z přečinu ohrožení výchovy dítěte dle § 201 odst. 1 písm. a), d), odst. 3 písm. b) trestního zákoníku v jednočinném souběhu s přečinem ublížení na zdraví z nedbalosti dle § 148 odst. 1 trestního zákoníku, neboť zanedbávala svoji povinnost řádně pečovat o své dvě děti, a to nezletilého [jméno] [příjmení], [datum narození], a nezletilou [jméno] [příjmení], [datum narození], vychovávat je a emocionálně a sociálně je rozvíjet přiměřeně jejich předpokladům a svým možnostem, kdy konkrétně pak dne dne [datum] v [obec a číslo], v ulici [ulice a číslo], v pronajatém bytě, kde zanechala již zcela samostatně pohybujícího se nezletilého syna [jméno] [příjmení] samotného v kuchyni u kuchyňské linky, na níž stála konvice s vroucí vodou, kterou si bezprostředně předtím zalila kávu, kdy nezletilý na linku vylezl a konvici na s vroucí vodou na sebe zvrhnul, v důsledku čehož utrpěl popáleniny druhého stupně zasahující 19% tělesného krytu, konkrétně pak obě předloktí, oboustranně trup a levé stehno, kdy tento závažný termický úraz si vyžádal zásah zdravotnické záchranné služby a následnou hospitalizaci nezletilého poškozeného ve fakultní Thomayerově nemocnici, která trvala do 6. 12. 2018, a byla doprovázena infuzní a antibiotickou terapií, jakož i opakovanými převazy popálených ploch v celkové anestézii, tedy neúmyslně zanedbala povinnost pečovat o velmi malé dítě způsobem natolik ostražitým, aby byla ochráněna jeho tělesná integrita a zaručen zdárný psychosociální vývoj, a toto její pochybení mělo za bezprostřední následek vznik poruchy zdraví u nezletilého a vyžádalo si třítýdenní hospitalizaci s citelnými omezeními běžného života poškozeného zejména bolestivostí, nemožností pohybu a vznikem dosud viditelných jizev. Předmětný trestní příkaz nabyl právní moci dne [datum] (prokázáno trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). 7. Žalobkyně jakožto zdravotní pojišťovna, jejímž pojištěncem je nezletilý syn žalované [jméno] [příjmení], v návaznosti na hospitalizaci a léčbu nezletilého [jméno] [příjmení] ve fakultní Thomayerově nemocnici, jež byla poskytnuta v příčinné souvislosti s poškozením zdraví výše popsaným incidentem, uhradila uvedené nemocnici náklady léčení za pojištěnce v celkové výši 366 971 Kč (prokázáno vyúčtováním zdravotní péče k náhradě za léčení ze dne 24. 8. 2021 a rozpisem plateb k náhradě za léčení). 8. Žalobkyně odeslala žalované předžalobní výzvu (prokázáno výzvou k zaplacení náhrady nákladů ze dne 18. 10. 2021 a doručenkou). 9. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: 10. Žalovaná způsobila újmu na zdraví svému nezletilému synovi, který byl v důsledku daného incidentu hospitalizován. Žalobkyně následně uhradila za nezletilého syna, jež je jejím pojištěncem, náklady na léčení, které byly nemocnicí vynaloženy v příčinné souvislosti se způsobenou újmou na zdraví. Žalobkyně vyzvala žalovanou předžalobní výzvou. 11. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: 12. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající z mimosmluvního závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. 7. 2007, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II), přičemž podle čl. 4 je rozhodným právem právo české. 13. Žalovaná způsobila třetí osobě újmu na zdraví, přičemž žalobkyně ve smyslu § 13 a násl. zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o veřejném zdravotním pojištění“) za pojištěnce uhradila náklady léčení. Dle § 55 odst. 1 věty první zákona o veřejném zdravotním pojištění má příslušná zdravotní pojišťovna vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Žalobkyně má proto vůči žalované právo na náhradu nákladů léčení za nezletilého [jméno] [příjmení], neboť žalovaná byla uznána vinou za zaviněné protiprávní jednání, jehož následkem byla léčba poškozeného nezletilého. Žalovaná nezaplatila dlužnou částku ve výši 366 971 Kč ve lhůtě stanovené žalobkyní. Žalovaná je tak ve smyslu § 1968 o. z. v prodlení, a to od 11. 11. 2021. Žalobkyně má proto vedle náhrady nákladů léčení podle § 1970 o. z. právo na úhradu úroku z prodlení v zákonné výši, jež je stanovena vládním nařízením č. 351/2013 Sb. (8,5 % ročně z dlužné částky ke dni počátku prodlení). 14. Žalobkyně svůj nárok prokázala, žaloba je důvodná a soud jí proto vyhověl. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 280 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 14 680 Kč a nákladů řízení uplatněných bez doložení výše hotových výdajů ve smyslu § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za každý ze 2 úkonů (výzva k plnění, podání žaloby) dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky, tj. celkem 600 Kč. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za přípravu a převzetí věci, a to s odkazem na usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 21. 6. 2019, sp. zn. 8 Co 897/2019, na něž následně odkazuje obvyklá praxe okresních soudů, viz rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 1. 3. 2021, sp. zn. 10 C 82/2021, nebo rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 29. 9. 2021, sp. zn. 55 C 221/2021. Zdejší soud pak dodává, že právní závěr Krajského soudu v Českých Budějovicích ohledně nepřiznávání náhrady nákladů za převzetí věci, pakliže účastník není zastoupen, byl vydán i přes existenci žalobkyní odkazovaného rozhodn