24 C 297/2023-25 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou došlou nadepsanému soudu dne 21. 5. 2023 domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný dne 25. 10. 2017 uzavřel smlouvu o hotovostním úvěru [číslo] to se [právnická osoba] s.r.o., [IČO], tehdy ještě pod názvem [právnická osoba], která dne 4. 5. 2021 zanikla fúzí sloučením, přičemž nástupnickou společností je žalobkyně. Žalovanému byl na základě smlouvy poskytnut úvěr ve výši 170 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr řádně a včas splatit prostřednictvím 84 pravidelných měsíčních splátek ve výši 2 911 Kč, mezi stranami byl sjednán úrok ve výši 10,99 % ročně. Žalovaný během úvěrového vztahu uhradil celkem částku 176 838 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátky splatné ke dni 25. 12. 2022, a následně i s dalšími splátkami a byla mu poskytnuta lhůta k zaplacení aktuálně dlužné částky, kterou žalovaný neuhradil a žalobkyně proto v souladu se smlouvou a úvěrovými podmínkami celý úvěr ke dni 29. 3. 2023 zesplatnila, o čemž byl žalovaný informován dopisem z téhož dne. Uplatňována částka se skládá z neuhrazené jistiny ve výši 64 824,61 Kč, neuhrazených úroků ke dni zesplatnění ve výši 5 024,29 Kč a smluvních pokut ve výši 1 500 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a k jednání konanému dne 27. 10. 2023 se bez omluvy nedostavil. Vzhledem k tomu, že předvolání k jednání bylo žalovanému řádně doručeno dne 16. 10. 2023 a žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila s tím, že souhlasí s rozhodnutím ve věci bez její přítomnosti, soud jednal podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako„ o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků. Vyšel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je státním příslušníkem Chorvatské republiky a má povolen trvalý pobyt na území České republiky. Vzhledem k tomu, že Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávií o úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných a trestních (Bělehrad, 20. 1. 1964; č. 207/1964 Sb.), neupravuje zvláštní pravidla pro určení pravomoci soudů obou států k projednávání sporů plynoucích ze shora uvedené smlouvy, aplikoval soud úpravu obsaženou v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), přičemž příslušnost českých soudů věc projednat je dána na základě čl. 4 citovaného nařízení. Rozhodným právem je dle čl. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), právo české, které si strany smlouvy výslovně ujednaly v čl. 7 smlouvy o hotovostním úvěru ze dne 25. 10. 2017 a § 7 úvěrových podmínek. 4. Na základě provedeného dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav: 5. Žalovaný dne 25. 10. 2017 uzavřel smlouvu o hotovostním úvěru [číslo] se společností [právnická osoba], [IČO]. Nedílnou součástí smlouvy byly též úvěrové podmínky (prokázáno smlouvou o úvěru ze dne 25. 10. 2017, úvěrovými podmínkami). 6. Žalovanému byl dne 27. 10. 2017 na základě smlouvy o úvěru poskytnut úvěr ve výši 170 000 Kč na bankovní účet, který žalovaný uvedl ve smlouvě o úvěru. Za poskytnutý úvěr byl žalovanému v souladu s úvěrovými podmínkami účtován poplatek ve výši 3 400 Kč. Žalovaný se smlouvou o úvěru zavázal úvěr splatit prostřednictvím 84 pravidelných měsíčních splátek ve výši 2 911 Kč. Splatnost jednotlivých splátek byla ujednána vždy ke 25. dni kalendářního měsíce, roční úroková sazba byla sjednána ve výši 10,99 % (prokázáno smlouvou o úvěru, potvrzením o vyplacení úvěru z 4. 4. 2023, úvěrovými podmínkami). 7. Žalovaný úvěr řádně hradil do června 2018, následně splátky hradil po splatnosti, splátku 25. 12. 2022 a další splátky již neuhradil. Celkem uhradil částku 176 838 Kč. Žalobkyně proto v souladu se smlouvou a úvěrovými podmínkami celý úvěr zesplatnila, o čemž žalovaného informovala dopisem ze dne 29. 3. 2023 (prokázáno splátkovým kalendářem, dopisem žalobkyně ze dne 29. 3. 2023 o zesplatnění úvěru a ztráty výhody splátek včetně podacího archu). 8. Uhrazená částka 176 838 Kč byla započítána na jistinu ve výši 105 175,39 Kč, na úrok ve výši 65 662,61 Kč, na smluvní pokutu ve výši 6 000 Kč a na poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 400 Kč. Dlužná částka 71 348,90 Kč se pak skládá z neuhrazené jistiny ve výši 64 824,61 Kč, neuhrazených smluvních úroků ke dni zesplatnění ve výši 5 024,29 Kč a neuhrazených smluvních pokut ve výši 1 500 Kč (prokázáno splátkovým kalendářem). 9. Dne 10. 5. 2023 zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní upomínku, žalovaný přesto na dluh neuhradil ničeho (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 10. 5. 2023). 10. [právnická osoba] (v době uzavření smlouvy s [právnická osoba] s. r. o.) dne 4. 5. 2021 zanikla fúzí sloučením, přičemž nástupnickou společností je žalobkyně (prokázáno výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně a [právnická osoba] s.r.o.). 11. Před samotným uzavřením smlouvy byla ze strany společnosti [právnická osoba] posuzována úvěruschopnost žalovaného. Za účelem posouzení žalovaný vyplnil dotazník a doložil výpis z jeho bankovního účtu za tři měsíce, který obsahoval informace o jeho příjmu, doložil i potvrzení o příjmu od svého zaměstnavatele. Žalovaný byl dále kontrolován prostřednictvím úvěrových systémů NRKI a BRKI, v insolvenčním rejstříku a v registru SOLUS. Totožnost žalovaného byla prokázána kopií jeho pasu, průkazu o povolení k trvalému pobytu a ověřovací SMS zprávou zaslanou na telefonní číslo žalovaného (prokázáno výpisem z aplikace žalobkyně k informacím poskytnutým žalovaným, potvrzením o zaslání potvrzovací SMS a následném podpisu smlouvy ze dne 4. 4. 2023, výpisy z účtu žalovaného 3x, potvrzením o příjmu žalovaného od [právnická osoba] a.s. ze dne 24. 10. 2017 a pasu žalovaného). 12. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“). Žalovaný smluvní povinnosti nesplnil a ocitl se v prodlení, pročež má žalobkyně vedle nesplacené jistiny a nesplacených smluvních úroků nárok též na úrok z prodlení v zákonné výši, jež je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění ke dni počátku prodlení. Žalobkyně svůj nárok prokázala a soud proto žalobě vyhověl. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 18 391,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 855 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 71 348,90 Kč sestávající z částky 3 980 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 3 980 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 10. 5. 2023 a z částky 3 980 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 21. 5. 2023 včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 840 Kč ve výši 2 696,40 Kč. 14. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil žalovanému splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení, neboť neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší. O povinnosti žalované zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.