24 C 300/2023-26 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 23. 6. 2023 domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 5. 9. 2022 žalobkyně uzavřela s žalovaným pojistnou smlouvu [číslo] kdy předmětem smlouvy bylo Autopojištění Combi Plus IV, a to k vozidlu [anonymizována dvě slova], [registrační značka]. Pojistné bylo sjednáno na částku 48 963 Kč a pojistné období bylo sjednáno v délce roční. Pojistná smlouva zanikla ke dni 15. 12. 2022 z důvodu neplacení pojistného. Pojištění bylo poskytováno mj. v období od 5. 9. 2022 do 15. 12. 2022, za které žalovaný pojistné neuhradil. Žalobkyně se domáhá částky ve výši 13 683 Kč za dlužné pojistné. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě předžalobní upomínky. 2. Žalovaný se nevyjádřil a zůstal nečinný. 3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, když žalovaný je státním příslušníkem cizího státu, konkrétně Slovenska. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle Článku 10 a násl. nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť žalovaný má bydliště na území České republiky (Článek 14 Nařízení Rady (EU) č. 1215/2012). 4. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání v podání doručeném soudu dne 23. 6. 2023 a žalovaného soud usnesením vyzval, aby se ve lhůtě 7 dnů vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil ho, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Předmětné usnesení bylo žalovanému doručeno fikcí, 10. dnem uložení na poště, dne 25. 9. 2023. Žalovaný na tuto výzvu do současné doby nijak nereagoval. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud o věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání, neboť s takovým postupem účastníci souhlasili. 5. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Mezi žalobkyní coby pojistitelem a žalovaným coby pojistníkem došlo dne 5. 9. 2022 k uzavření pojistné smlouvy [číslo] jejímž předmětem bylo sjednání Autopojištění Combi Plus IV k vozidlu [anonymizováno], [registrační značka]. Žalovaný se zavázal platit pojistné ve výši 48 963 Kč ročně s roční splatností (prokázáno pojistnou smlouvou, všeobecnými pojistnými podmínkami). Pojistná smlouva zanikla ke dni 15. 12. 2022 pro neplacení pojistného, o čemž byl žalovaný informován a předtím mu byly zasílány upomínky (prokázáno přehledem inkasní bilance, upozorněním na neuhrazené pojistné, upomínkou k zaplacení dlužného pojistného, zánikem pojištění, pokusem o smír, výzvou k zaplacení dlužné částky). Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou (prokázáno předžalobní upomínkou, podacím archem, výpisem ze sledování zásilek). Pojištění bylo žalovanému mj. poskytováno v období od 5. 9. 2022 do 15. 12. 2022, přičemž dlužná částka je vypočtena jako částka 48 963 Kč / 365 dnů v roce = 134,15 Kč za 1 den nezaplaceného pojistného * 102 dnů jakožto počet dnů v prodlení = 13 683 Kč. 6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. 7. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž podle něj je rozhodným právem právo české. 8. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli pojistnou smlouvu podle § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“) a podle příslušných ustanovení (§ 3, § 12 a § 13) zákona č. 168/1991 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný smluvní povinnosti nesplnil a ocitl se v prodlení ve smyslu § 1968 o. z. Žalobkyně má proto vedle nesplacené jistiny dle § 1970 o. z. nárok na úhradu úroku z prodlení v zákonné výši, jež je stanovena vládním nařízením [číslo] Sb. a jež kapitalizovala na částku 1 063 Kč. 9. Žalobkyně svůj nárok prokázala, žaloba je důvodná a soud jí proto vyhověl. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 13 683 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, zaslání předžalobní výzvy, podání žaloby) realizovaných před podáním návrhu ve věci, tří náhrad hotových výdajů v paušální výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za jedenadvacetiprocentní daň z přidané hodnoty z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.