25 C 78/2022-20 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum], domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky, a to s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, tj. společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, přičemž za poskytnutí a spravování zápůjčky se žalovaná zavázala žalobkyni uhradit poplatek ve výši 7 206 Kč, a tuto jistinu zápůjčky spolu s poplatkem se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaná se dále zavázala k úhradě smluvního úroku ve výši 56 % ročně a k úhradě dalších poplatků stanovených dle této smlouvy a ceníku. Žalovaná předmětný úvěr uhradila částečně, a to ve výši 1 366 Kč, avšak nadále předmětný úvěr řádně nesplácela, a proto právní předchůdkyně žalobkyně přistoupila dne [datum] k zesplatnění dlužné částky. Žalobkyně tak za žalovanou eviduje pohledávku ve výši 19 440 Kč sestávající z nesplacené jistiny úvěru a z příslušenství. Pohledávka byla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena s účinností ke dni [datum]. Ze strany žalované nebyla až dosud dlužná částka uhrazena, a to ani přes žalobkyní zaslanou předžalobní výzvu. 2. Žalobkyně již v návrhu výslovně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila a ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. se tak má za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Na základě listinných důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu ve věci samé: 4. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], a žalovaná dne [datum] uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 7 000 Kč. Žalovaná se zavázala předmětný úvěr splatit právní předchůdkyni žalobkyně v hotovosti s využitím služeb obchodního zástupce tak, že výše první až předposlední splátky činila 183 Kč a poslední splátka činila 115 Kč, přičemž všechny byly splatné vždy k 5. dni v měsíci. Dále se žalovaná zavázala k úhradě smluvního úroku ve výši 56 % ročně a k úhradě dalších poplatků určených dle této smlouvy a ceníku. (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] dne [datum], ze standardních informací o spotřebitelském úvěru, ze smluvních podmínek). 5. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, a proto právní předchůdkyně žalobkyně ke dni [datum] z důvodu porušení smlouvy od smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] odstoupila. Předžalobní výzvou ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu. Žalovaná však neuhradil ničeho (zjištěno z výzvy k okamžitému splacení dluhu ze dne [datum] s podacím archem, z předžalobní výzvy ze dne [datum] s podacím archem). 6. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena s účinností ke dni [datum], a tato změna věřitele byla žalované oznámena přípisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne [datum] (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] s podacím archem). 7. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: 8. Aktivní legitimace žalobkyně ve věci je dána dle § 1879 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) když předmětná pohledávka na ni byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena. 9. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 10. Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění 11. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru podle § 2395 a násl. o. z. ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Uzavřením smlouvy o úvěru vznikla úvěrované (zde žalované) povinnost vrátit úvěrující (zde žalobkyni) poskytnuté peněžní prostředky spolu se smluvním úrokem ve výši 56 % ročně a dalšími poplatky za poskytnutí úvěru. Tuto povinnost žalovaná nesplnila. Opak žalovaná netvrdila ani jinak se nebránil. Žalovaná je v prodlení ve smyslu § 1968 o. z.. Žalobkyně má tak dále právo požadovat zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši, jež je stanovena § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 12. Všemi výše uvedenými listinami má soud za prokázanou důvodnost žaloby, a proto jí vyhověl. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 786 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 19 440 Kč sestávající z částky 1 900 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 900 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 1 900 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 600 Kč ve výši 1 386 Kč.