28 C 55/2023-22 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Manželka se návrhem došlým zdejšímu soudu dne [datum] domáhala vydání rozsudku, kterým by bylo rozvedeno její manželství. V návrhu uvedla, že manželství bylo uzavřeno v dubnu 2019 po roční známosti. První dva roky bylo manželství spokojené, ale následně začaly větší neshody způsobené zejména tím, že manžel se odmítal finančně podílet na chodu domácnosti. Manžel k tomu uvedl, že s návrhem na rozvod souhlasí. Z manželství se nenarodily žádné děti a majetkové vypořádání manželů dosud provedeno nebylo. 2. Vzhledem k absenci majetkového vypořádání manželů soud k tomuto rozvodu nepřistupoval jako k rozvodu nespornému a poučil manžely o tom, že majetkové vypořádání si spolu mohou dohodnout mimosoudně, a že případně mohou ohledně jejich majetkového vypořádání v zákonných lhůtách podat příslušné žaloby. 3. Z oddacího listu bylo zjištěno, že sňatek manželé uzavřeli dne [datum] před [stát. instituce] [anonymizováno]. Z výpisu z centrální evidence obyvatel bylo zjištěno, že z manželství se nenarodilo žádné dítě. 4. Ve své účastnické výpovědi manželka uvedla, že manželství pokládala za spokojené zhruba první dva roky, následně začaly větší neshody. Důvod rozvratu manželství manželka spatřuje v zásadní odlišnosti názorů manželů, které občas vyústily i ve fyzické potyčky. Manželství neplní svou funkci minimálně dva roky, manželé si spolu nerozumí a intimně se nestýkají. Doposud spolu manželé žijí ve společné domácnosti, ve společném nájmu. Nájem platí půl na půl a manžel občas přispívá na nákupy. Návrh na rozvod považuje manželka za její finální rozhodnutí. 5. Manžel při účastnickém výslechu uvedl, že souhlasí s výpovědí manželky, tedy s tím, že manželství minimálně poslední dva roky neplní svou funkci a to z důvodů uvedených manželkou. I v případě manžela se ve vztahu k návrhu rozvodu jedná o finální rozhodnutí, ani manžel nespatřuje žádné okolnosti, které by mohly vést k zachování manželství. 6. Manželé před zdejším soudem shodně deklarovali, že navrhují rozvedení jejich manželství. Shodně taktéž uvedli, že hlavní příčinu rozvratu jejich manželství spatřují v rozdílnosti jejich názorů a v tom, že si spolu nerozumí. 7. Po zhodnocení provedených důkazů učinil soud závěr o tomto skutkovém stavu: 8. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] a fungovalo zhruba do roku 2021, kdy se manželé začali kvůli rozdílným názorům hádat a vzájemně odcizovat, což vyústilo i v občasné fyzické potyčky. Z manželství nevzešel žádný potomek. Majetkové poměry manželů ke dni realizace ústního jednání v této věci upraveny nebyly. V tomto kontextu soud dodává, že další postup v ohledu majetkového vypořádání je již v rukou samotných účastníků a je výhradně na jejich zvážení, jakým způsobem budou tyto záležitosti dále řešit. 9. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle § 755 odst. 2 písm. a) zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, nemůže být manželství, přesto, že je soužití manželů rozvráceno, rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmy nezletilého dítěte, který je dán zvláštními důvody. 10. Podle § 756 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, zjišťuje soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny. 11. S ohledem na výše uvedené dospěl obvodní soud k závěru, že manželské soužití obou manželů je nyní hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a již nelze očekávat jeho obnovení. Oba manželé shodně prohlásili, že nehodlají manželské soužití obnovit a že trvají na rozvodu manželství. Pokud jde o příčiny rozvratu manželství, dospěl obvodní soud k závěru, že hlavní příčinou rozvratu manželství byla zásadní rozdílnost názorů a povah obou manželů, kteří si spolu nerozumějí a nepovedlo se jim tak vztah zachovat. V daném případě má tedy obvodní soud za to, že podmínky stanovené v ust. § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, byly splněny, a proto dané manželství rozvedl. 12. O nákladech řízení rozhodl obvodní soud podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, podle něhož nemá žádný z účastníků ve statusových věcech manželských a partnerských právo na náhradu nákladů řízení. Obvodní soud nezjistil žádné okolnosti, které by odůvodňovaly odchýlení se od výše uvedeného ustanovení. Oba manželé navíc shodně uvedli, že vůči sobě žádné náklady řízení nenárokují.