38 C 10/2023-40 — Obvodní soud pro Prahu 4

Manželka se návrhem doručeným zdejšímu soudu dne 6. 1. 2023 domáhala rozvodu manželství s odůvodněním, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne 9. 11. 2016 před Vietnamským lidovým výborem obvodu [jméno] [příjmení], město Hai Phong, Vietnamská socialistická republika. Za trvání manželství se účastníkům nenarodily žádné děti. Manželství bylo zpočátku spokojené a harmonické, postupem času začalo docházet k neshodám vyplývajících z rozdílných povah manželů a z odlišného náhledu na rodinu. Manželé spolu nyní nekomunikují, rozvrat manželství je trvalý a nelze očekávat jeho obnovení, pročež manželé spolu více než 12 měsíců nežijí ve společné domácnosti. Manžel se k návrhu na rozvod manželství připojil. V této věci se jedná o řízení s cizím prvkem, neboť oba manželé mají vietnamské státní občanství. Mezinárodní soudní příslušnost českých soudů je dána podle čl. 20 odst. 3 Smlouvy o právní pomoci ve věcech občanských a trestních (vyhláška č. 98/1984 Sb.). Rozhodným právem je právo vietnamské podle čl. 20 odst. 1 shora uvedené smlouvy. Po provedeném dokazování soud zjistil následující: Z oddacího listu soud zjistil, že manželství manželů bylo uzavřeno dne 9. 11. 2019 před Vietnamským lidovým výborem v obvodu [jméno] [příjmení], město Hai Phong ve Vietnamské socialistické republice. Z manželství se nenarodili žádné děti. Z dohody o vypořádání vzájemných majetkových vztahů a práv a povinností společného bydlení pro dobu po rozvodu manželství ze dne 27. 11. 2022 soud zjistil, že vzájemné majetkové vztahy mezi účastníky a práva a povinnosti společného bydlení pro dobu po rozvodu byly vypořádány. Z výpovědi manželky soud zjistil, že se jedná o její druhé manželství, manželé spolu od roku 2020 nežijí, z manželství se nenarodily žádné děti a na rozvodu trvá. Z výpovědi manžela soud zjistil, že se jedná o jeho třetí manželství, manželé spolu od roku 2020 nežijí, z manželství se nenarodily žádné děti a na rozvodu trvá. Podle čl. 55 vietnamského zákona o manželství a rodině [číslo] ze dne 9. 6. 2000 (dále jen„ zákon o rodině“) jestliže oba manželé žádají rozvod manželství a proces usmíření před soudem dle čl. 54 zákona o rodině se nezdařil, a bylo-li zjištěno, že si oba manželé dobrovolně přejí rozvod manželství a jsou domluveni na rozdělení majetku, soud dohodu o rozvodu uzná. Nedohodnou-li se nebo by nebyly zajištěny oprávněné zájmy manželky a dítěte, rozhodne soud. S ohledem na shora popsaná skutková zjištění soud shledal, že v daném případě jsou podmínky pro rozvod manželství splněny. Manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, neboť účastníci spolu jako manželé již od roku 2020 nežijí. Příčinu rozvratu manželství soud spatřuje ve vzájemném a citovém odcizení. Oba manželé mají zájem se rozvést. Soud proto návrhu na rozvod vyhověl a manželství účastníků rozvedl. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v rozhodném znění (dále jen z. ř. s.).