38 C 220/2022-21 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Manželka se návrhem domáhala rozvodu manželství uzavřeného dne 24. 10. 2014 u Úřadu městské části [obec a číslo]. Uvedla, že manželka má rumunské občanství, manžel má ukrajinské občanství. Z manželství se narodily dvě nezletilé děti. V průběhu manželství došlo k vzájemnému citovému rozvratu mezi manžely. Manželé neuzavřeli dohodu vypořádání vzájemných majetkových vztahů a dohodu o vypořádání práv a povinností společného bydlení pro dobu po rozvodu manželství. Poslední společné bydliště manželů se nacházelo na adrese [adresa manželky]. 2. Podáním ze dne 8. 3. 2023 se manžel výslovně připojil k návrhu na rozvod manželství. 3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, neboť manžel má ukrajinské státní občanství, manželka má státní občanství Rumunska, přičemž oba mají bydliště v České republice. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Dle čl. 30 smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech (vyhl. pod č. 123/2002 Sb. m. s.) platí, že rozvod manželství se řídí právním řádem smluvní strany, jejímiž občany jsou manželé v době zahájení řízení. Jestliže v době zahájení řízení je jeden z manželů občanem jedné smluvní strany a druhý občanem druhé smluvní strany, řídí se rozvod manželství právním řádem smluvní strany, na jejímž území mají manželé společné bydliště. Při projednávání návrhu na rozvod manželství ve výše uvedeném případě je pak dle odst. 3 cit. čl. pravomoc dána justičnímu orgánu té smluvní strany, na jejímž území mají bydliště oba manželé. Stejně tak v případě manželky, která má rumunské státní občanství, je podle článku 3 odst. 1 písm. a) nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. 11. 2003, o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000, dána pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout, neboť manželé mají obvyklé bydliště na území České republiky. Podle § 50 odst. 1 zák. č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále jen„ z. m. p. s.“), se rozvod manželství řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení. Podle § 49 odst. 1 z. m. p. s. osobní poměry manželů se řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem. Soud tak dospěl k závěru, že má pravomoc rozvod projednat a rozhodným právem je právo české. 4. Z oddacího listu vydaného Úřadem městské části [obec a číslo] soud zjistil, že manželství bylo uzavřeno dne 24. 10. 2014. Z opatrovnického spisu Obvodního soudu pro Prahu 4, sp. zn. 14 Nc 1216/2022, konkrétně z rozsudku ze dne 12. 10. 2022 č.j. 14 Nc 1216/2022-32 soud zjistil, že soudem byla schválena dohoda rodičů o úpravě péče o nezletilých dětí [jméno] [celé jméno manžela] a [jméno] [jméno] [celé jméno manžela] pro dobu po rozvodu manželství. Rozsudek nabyl právní moci dne 5. 12. 2022. Z výpovědi manželů soud shodně zjistil, že se u obou manželů jedná o první manželství, které trvalo přibližně 12 let. Manželé spolu stále žijí v jednom bytě, ale asi už sedm let řeší společné věci pouze minimálně. Jako hlavní příčinu rozvratu manželství manželka spatřuje v tom, že manželství nefunguje. Manžel uvedl, že manželé si už přestali sami sebe navzájem vážit. Chtěl by manželství obnovit, ale manželka na obnově manželství nemá zájem. V závěru výslechu manžel uvedl, že s rozvodem souhlasí. 5. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, neboť účastníci spolu jako manželé společně nežijí, byť bydlí společně v jednom bytě. Příčinu rozvratu manželství soud spatřuje ve vzájemném citovém odcizení. Skutečnost, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno potvrzuje také manžel, který se k návrhu manželky na rozvod manželství výslovně připojil. 6. Po právní stránce soud posoudil projednávanou věc následovně. 7. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Soud rozhodl tak, že manželství rozvedl, neboť neshledal důvody pro postup dle § 755 odst. 2 o. z., protože a rozvod manželství není, s ohledem na hluboký rozvrat manželství, v rozporu se zájmem žádného z manželů, ani v rozporu se zájmem nezletilého dítěte. Soud v souladu s § 756 o. z. zjistil existenci rozvratu manželství a jeho příčiny. Jelikož byly splněny všechny podmínky § 755 o. z., soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. 8. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“). Soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, jelikož neshledal důvody pro jiné rozhodnutí.