38 C 376/2022-43 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Manžel se návrhem domáhal rozvodu manželství uzavřeného dne 29. 6. 2017. Z manželství se narodil dne [datum] nezl. syn [jméno] [celé jméno manžela] dne [datum] nez. syn [jméno] [celé jméno manžela]. Manželství bylo uzavřeno z oboustranné náklonnosti. V průběhu manželství mezi manžely začalo docházet k neshodám, které se postupně zhoršovaly. Manželé spolu netrávili volný čas, intimně se nestýkali. Manželka před uzavřením manželství otěhotněla a následně potratila. Z této události začala manžela posléze obviňovat, chovala se k manželovi agresivně a požívala ve zvýšené míře alkoholické nápoje. Manželství je tak pouze formálním svazkem. Manželka se koncem léta 2021 odstěhovala ze společné domácnosti. Majetkové poměry manželů nejsou upraveny. Poslední společné bydliště manželů se nacházelo na adrese: [adresa manželky a manžela]. 2. Manželka se k návrhu na rozvod manželství vyjádřila tak, že odmítla tvrzení manžela týkající se jejího nadměrného užívání alkoholu. Manžel se v průběhu manželství choval agresivně, slovně ji napadal, a opakovaně jí vyhrožoval. 3. Manželka se při jednání dne 15. 2. 2023 připojila k návrhu na rozvod manželů. 4. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, neboť manželka má ukrajinské státní občanství, přičemž má bydliště v České republice. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Dle čl. 30 smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech (vyhl. pod č. 123/2002 Sb. m. s.) platí, že rozvod manželství se řídí právním řádem smluvní strany, jejímiž občany jsou manželé v době zahájení řízení. Jestliže v době zahájení řízení je jeden z manželů občanem jedné smluvní strany a druhý občanem druhé smluvní strany, řídí se rozvod manželství právním řádem smluvní strany, na jejímž území mají manželé společné bydliště. Při projednávání návrhu na rozvod manželství ve výše uvedeném případě je pak dle odst. 3 cit. čl. pravomoc dána justičnímu orgánu té smluvní strany, na jejímž území mají bydliště oba manželé. Soud tedy dospěl k závěru, že v daném případě je dána pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout, přičemž rozhodným právem pro rozvod manželství je právo ukrajinské. 5. V posuzovaném případě po provedeném dokazování soud zjistil následující: 6. Z oddacího listu vydaného Městskou částí [obec a číslo] bylo prokázáno, že manželství bylo uzavřeno dne 29. 6. 2017 (viz oddací list). Jak vyplývá z rodných listů, z manželství se dne [datum] narodil nezl. syn [jméno] [celé jméno manžela] dne [datum] nezl. syn [jméno] [celé jméno manžela] (viz rodný list ze dne [datum] a ze dne [datum]). Z opatrovnického spisu Obvodního soudu pro Prahu 4 sp.zn. 0 P 214/2022, a to konkrétně z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 7. 4. 2021, č.j. 14 Nc 1435/2020-107 bylo k návrhu matky nařízeno předběžné opatření, kterým byly nezl. děti svěřeny do péče matky a otci bylo stanoveno výživné. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 20. 9. 2022, č.j. 0 P 214/2022-211 byly nezl. děti svěřeny do střídavé péče rodičů. Tento rozsudek nabyl právní moci dne 10. 10. 2022. Z opatrovnického spisu Obvodního soudu pro Prahu 4 sp.zn. 0 P 214/2022 a to konkrétně z lékařské zprávy z Adiktologické ambulance ze dne 12. 3. 2021 bylo zjištěno, že manželka úspěšně absolvovala 12ti týdenní program pro rodiče, kdy v průběhu této doby byly všechny testy na přítomnost návykových látek negativní. Z výslechu manžela soud zjistil, že se v jeho případě jednalo o první manželství. Manželé spolu nežijí od března 2022 ve společné domácnosti. Jako příčinu rozvratu manželství spatřuje zejména v závislosti manželky na alkoholu. Když byla těhotná tak byla často opilá. Na manželství trvá. Z výslechu manželky soud zjistil, že se v jejím případě jedná o druhé manželství. Manželé spolu nežijí půl roku. Jako příčinu rozvratu manželství spatřuje ve psychickém a fyzickém týrání ze strany manžela. Manžel jí kontroloval peníze, telefon, musela být neustále doma. Nakonec musela s dětmi utéct do azylového domu, kde byla s dětmi po dobu 6 měsíců. Naposledy když od manžela odcházela, manžel ji začal škrtit. Stran pití alkoholu uvedla, že pila, protože nevěděla, co má dál dělat. 7. Soud s ohledem na provedené listinné důkazy neuvěřil tvrzení manželky ohledně psychického a fyzického týrání ze strany manžela. 8. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, neboť účastníci spolu jako manželé přes půl roku vůbec nežijí. Příčinu rozvratu manželství soud spatřuje v konfliktních vztazích mezi manžely, zejména ze strany manžela, kdy manželka byla nucena rodinnou domácnost i s dětmi opustit a setrvat v azylovém domu. Jako další příčinu rozvratu manželství soud spatřuje v užívání alkoholických nápojů ze strany manželky. Skutečnost, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno potvrzuje také sama manželka, která se k návrhu manžela na rozvod manželství výslovně při jednání připojila. 9. Po právní stránce soud posoudil projednávanou věc následovně. 10. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Soud rozhodl tak, že manželství rozvedl, neboť neshledal důvody pro postup dle § 755 odst. 2 o. z., protože a rozvod manželství není, s ohledem na hluboký rozvrat manželství, v rozporu se zájmem žádného z manželů, ani v rozporu se zájmem nezletilého dítěte. Soud v souladu s § 756 o. z. zjistil existenci rozvratu manželství a jeho příčiny. Jelikož byly splněny všechny podmínky § 755 o. z., soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. 11. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“). Soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, jelikož neshledal důvody pro jiné rozhodnutí.