51 C 163/2023-25 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 2. 5. 2023 domáhala po žalované zaplacení částky 45 184,50 Kč s příslušenstvím z titulu Smlouvy o spotřebitelském úvěru [anonymizováno] půjčka [číslo] ze dne 16. 4. 2019, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 35 000 Kč, který se zavázala zaplatit spolu s úrokem v 30 pravidelných měsíčních splátkách po 3 491 Kč. Žalovaná na dlužnou částku zaplatila dne 20. 5. 2019 částku 3 500 Kč, dne 12. 6. 2019 částku 3 500 Kč, dne 16. 7. 2019 částku 3 500 Kč, dne 21. 8. 2019 částku 3 500 Kč, dne 11. 10. 2019 částku 5 000 Kč, dne 18. 11. 2019 částku 4 000 Kč, dne 14. 2. 2020 částku 11 820 Kč a dne 10. 8. 2020 částku 21 960 Kč. Žalobkyně krom nesplacené jistiny a zkapitalizované zápůjční úrokové sazby ve výši 111,33 % p. a. od 17. 8. 2020 do 12. 4. 2021 ve výši 18 389,85 Kč požaduje úhradu smluvní pokuty, která činí částku ve výši 499 Kč a dle čl. VI odst. 3a Smluvních podmínek a dále pokutu dle čl. VI. odst. 1 smluvních podmínek ve výši 0,1 % denně z částky, s níž je žalovaná v prodlení. Jelikož souhrn uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše úvěru, požaduje žalobkyně úhradu 17 500 Kč. Žalobkyně ve věci uvedla, že úvěruschopnost žalované řádně prověřila z žalovaným předložených dokladů a z veřejně dostupných údajů a z prohlášení žalované. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala v řízení nečinná. 3. Soud postupoval dle § 115a o. s. ř. a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ve stanovené lhůtě nevyjádřili, přestože byli poučeni, že v případě nevyjádření se k výzvě bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízeného jednání souhlasila, ze strany žalované na tuto výzvu nebylo do současné doby nijak reagováno. Soud tedy uzavřel, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a tímto způsobem pak ve věci rozhodl. 4. Soud dospěl na základě listinných důkazů k následujícím skutkovým zjištěním. 5. Mezi účastníky byla dne 16. 4. 2019 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které žalobkyně jako podnikatel, jehož hlavním předmětem činnosti je poskytování spotřebitelského úvěru, poskytnula žalované, jako spotřebiteli, úvěr ve výši 35 000 Kč, který se zavázala zaplatit spolu s úrokem ve výši 111,33 % v 30 pravidelných měsíčních splátkách po 3 491 Kč od 16. 5. 2019 (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [anonymizováno] PŮJČKA, potvrzení o provedené platbě). 6. Pro případ prodlení i jen s jakoukoliv úhradou splátky se žalovaná zavázala žalobkyni zaplatit poplatek za upomínku 450 Kč představující účelně vynaložené náklady, smluvní pokutu ve výši 499 Kč za prodlení s úhradou splátky (maximálně však 2 999 Kč za rok) a v případě zesplatnění úvěru (ke kterému dojde, nebude-li splátka uhrazena ani na výzvu v dodatečně poskytnuté lhůtě 30 dnů) pak dále smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, s níž je žalovaná v prodlení. Ve smlouvě je uvedeno, že žalovaná důkladně zvážila svou finanční situaci, zejména možnost splácení úvěru ve vztahu k sankcím a zavázala se žalobkyni sdělit výši svého příjmu, jednotlivých závazků, dluhů a půjček prostřednictvím vyplněného formuláře na webových stránkách a v souladu s pokyny žalobkyně jí poskytnout odpovídající dokumenty, upřesnění či vysvětlení (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [anonymizováno] PŮJČKA, smluvní podmínky k této smlouvě, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). 7. Pro posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně provedla lustraci v CEE, CCB s negativním výsledkem. Ze zprávy NRKI-BRKI vplynulo, že žalovaná má v současnosti 2 existující úvěry, kdy celková dlužná částka činí 249 968 Kč s tím, že žalovaná splácí 6 295 Kč měsíčně. (zjištěno z lustrace v CEE, CCB, zprávy NRKI-BRKI). Hrubá měsíční mzda žalované za únor 2019 činila 29 391 Kč (zjištěno z potvrzení o mzdě žalované). 8. Žalovaná na dlužnou částku uhradila celkem 56 780 Kč Smluvní strany si ujednaly, že každá přijatá platba bude započtena nejdříve na úhradu nákladů na vymáhání dlužné částky, na úhradu smluvních pokut, dále na úhradu vyměřeného poplatku za poskytnutí úvěru, dále na úhradu přirostlého úroku a následně na úhradu jistiny úvěru. (zjištěno ze smluvních podmínek, splátkového kalendáře) 9. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, žalobkyně ke dni 12. 4. 2021 přistoupila ke zesplatnění úvěru. O tom žalovanou informovala dopisem ze dne 15. 4. 2021 (zjištěno z dopisu ze dne 15. 4. 2021) 10. Předžalobní upomínka byla žalované odeslána dne 5. 5. 2021 (zjištěno z předžalobní upomínky, včetně poštovního podacího archu). 11. Provedené listinné důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich souhrnu jako plně věrohodné, když nebyla zjištěna žádná okolnost, která by je zpochybňovala. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dne 16. 4. 2019 byla mezi účastníky uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalované částku 35 000 Kč. Žalovaná žalobkyni již uhradila částku 56 780 Kč. Žalovaná byla dopisem odeslaným žalobkyní dne 5. 5. 2021 vyzvána k úhradě žalované částky. 12. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 13. Na vztah mezi účastníky soud aplikoval ustanovení smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Žalovaná na straně úvěrovaného smlouvu uzavřela v postavení spotřebitele a žalobkyně na straně úvěrujícího v postavení podnikatele (§ 419, § 420 a § 1810 a násl. o. z.). Smlouva podléhá rovněž režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 14. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 15. Soud má v daném případě za prokázané, že před poskytnutím úvěru byla náležitě posuzována úvěruschopnost žalované. Žalobkyně splnila své povinnosti ze smlouvy, když žalované poskytla úvěr ve výši 35 000 Kč, žalovaná však své povinnosti vrátit poskytnuté peněžní prostředky i s úroky nedostála, když se se splácením dostal do prodlení. Žalobkyně tedy v souladu se smlouvou úvěr zesplatnila, přičemž kromě dlužné jistiny a úroku z úvěru byla oprávněna požadovat úhradu smluvních pokut za prodlení, poplatku za poskytnutí úvěru a poplatku za vymáhání pohledávky, když veškeré tyto platby byly ve smlouvě řádně sjednány. 16. Žalovaná svou procesní neaktivitou způsobila, že v řízení nevyšly najevo okolnosti nasvědčující, že by na svůj dluh (jehož existenci má soud za prokázanou) něčeho platila, čímž neunesla své břemeno tvrzení a důkazní. Vzhledem k tomu, že žalovaná své povinnosti řádně a včas neplnila žalobkyně má vůči žalovanému nárok na úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku, jejichž výše je určena podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 17. Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně a v plném rozsahu jí vyhověl. 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 608 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 808 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 45 184,50 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, písemné podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t.