51 C 275/2022-31 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou soudu dne 19. 7. 2022, domáhala proti žalovanému zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím s tím, že žalovaný, jakožto držitel televizního přijímače přihlášený do příslušné evidence ode dne 1. 5. 1980, nezaplatil zákonem stanovené televizní poplatky za měsíce červenec 2019 až srpen 2020. 2. Žalovaný zůstal nečinný a k žalobě se nevyjádřil. 3. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, soud postupoval podle § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 o. s. ř. a z předložených listinných důkazů (potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků, fotokopie poštovní dodejky na adresáta [celé jméno žalovaného], [ulice a číslo], [obec a číslo] – [obec], zásilka vložena do schránky 26. 4. 2022, předžalobní upomínka ze dne 28. března 2022 včetně přehledu neuhrazených předpisů, specifikace výpočtu kapitalizované zákonného úroku z prodlení) učinil následující závěr o skutkovém stavu: 4. Žalovaný, jakožto držitel televizního přijímače, se v červenci 1980 přihlásila do příslušné evidence poplatníků televizního poplatku. Žalovaný stanovený poplatek ve výši 135 Kč měsíčně řádně a včas nehradil, když neuhradil poplatek, resp. jeho plnou výši za období červenec 2019 až srpen 2020. Celkový dluh žalovaného vůči žalobkyni tak činí 1 890 Kč. 5. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. 6. Žalovaný jako vlastník televizního přijímače je dle § 3 odst. 2 zák. č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, poplatníkem televizního poplatku ve výši 135 Kč měsíčně stanovené dle § 6 téhož zákona a splatného dle § 7 odst. 2 téhož zákona do patnáctého dne každého měsíce. Žalovaný svou povinnost nesplnil a neuhradil televizní poplatek v předepsané výši za celkem 14 měsíců, ačkoliv k tomu byl žalobkyní vyzván a byla mu stanovena přiměřená lhůta k úhradě. Žalobkyně má proto právo dle § 10 zák. č. 348/2005 Sb. na zaplacení dlužných televizních poplatků za žalované období v celkové výši 1 890 Kč. 7. Žalovaný televizní poplatky řádně a včas nehradil a vždy dnem následujícím po splatnosti příslušného poplatku se dostal do prodlení. Žalobkyně má tak dle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 10 zák. č. 348/2005 Sb. nárok na úrok z prodlení v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle procesního úspěchu ve věci podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 890 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení a podání žaloby) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., jelikož řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř.