55 C 255/2023 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím z titulu smlouvy, kterou účastníci smlouvy označili jako„ smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru“ uzavřené dne [datum], na jejímž základě poskytla žalovanému částku 50 000 Kč a žalovaný se zavázal žalobkyni uvedenou částku splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný porušil své povinnosti hradit splátky řádně a včas, proto žalobkyně úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Ke dni podání žaloby činí dlužná částka 4 480,53 Kč představující neuhrazené splátky splatné do zesplatnění pohledávky, částku 46 157,83 Kč představující nesplacenou jistinu pohledávky, částku 291 Kč představující smluvní pokutu, částku 68 Kč představující úrok z prodlení a částku 200 Kč představující poplatek za odeslání sdělení. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal v řízení nečinný. 3. S ohledem na skutečnost, že soudu nebyl znám pobyt žalovaného, ustanovil soud žalovanému usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], opatrovnici [příjmení] [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa]. 4. Soud ve věci na den [datum] nařídil jednání, ke kterému se dostavila opatrovnice žalovaného a zástupce žalobkyně. Opatrovnice žalovaného navrhla žalobu zamítnout, případně aplikovat § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), a to při výpočtu nákladů řízení žalobkyně. Žalobkyně uvedla, že na žalobě trvá. 5. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je cizím státním příslušníkem, konkrétně Slovenské republiky. Soud nejprve zkoumal, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání této věci. Podle čl. 7 odst. 1 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, podle něhož platí, že osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována v místě plnění závazku, tj. v místě, kde služby byly nebo měly být poskytnuty. Pravomoc věc projednat a rozhodnout je tak dána českým soudům. 6. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav. 7. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena dne [datum] úvěrovou smlouvu (dále též jen„ smlouva“). Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěrový rámec až do částky 50 000 Kč. Ve smlouvě si smluvní strany ujednaly, že žalovaný bude úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách. (Zjištěno ze smlouvy úvěru ze dne [datum] a z úvěrových podmínek) 8. Před uzavřením smlouvy zkoumala žalobkyně úvěruschopnost žalovaného. (Zjištěno z karty klienta, z potvrzeních od zaměstnavatele žalovaného týkajících se mzdy žalovaného a z výsledků dotazu na registr) 9. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, proto byl úvěr ke dni [datum] zesplatněn. (Zjištěno ze zesplatnění pohledávky) 10. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky. (Zjištěno z předžalobní upomínky ze dne [datum] a z potvrzení od [anonymizováno]) 11. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému finanční prostředky. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky splácet žalobkyni, a to v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný svůj dluh řádně a včas nesplácel. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou. 12. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto. 13. Předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, proto soud aplikoval pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne [datum], o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž rozhodným právem je právo české. 14. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 15. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v rozhodném znění (dále též jen„ ZoSÚ“), je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. 16. Podle § 84 odst. 2 ZoSÚ spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů. 17. Podle § 86 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2, věta první). 18. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 19. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva, kterou soud kvalifikuje jako smlouvu o úvěru podle § 2395 an. o. z., přičemž žalovaný ji uzavřel mimo souvislost se svým podnikáním či samostatným výkonem zaměstnání, a tedy s ohledem na spotřebitelský charakter této smlouvy aplikuje se rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 20. Žalobkyně soudu doložila listiny, ze kterých vyplývají příjmy a výdaje žalovaného za období před poskytnutím úvěru. Z výpisu vyplývají dostatečné příjmy žalovaného a zároveň jsou z tohoto výpisu zřejmé výdaje žalovaného. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, dospěl soud, s ohledem na uvedená zákonná ustanovení, k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí v plném rozsahu vyhověl. 21. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému smluvní pokutu ve výši 291 Kč, přičemž nárok smluvní pokutu vznikl žalobkyni na základě smlouvy o úvěru a § 2048 an. o. z. O příslušenství pohledávky pak rozhodl soud v souladu s § 1968 a § 1970 o. z., ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 22. Podle § 8 a. t. není-li stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu výše peněžitého plnění nebo cena věci anebo práva v době započetí úkonu právní služby, jichž se právní služba týká; za cenu práva se považuje jak hodnota pohledávky, tak i dluhu. Při určení tarifní hodnoty se nepřihlíží k příslušenství, ledaže by bylo požadováno jako samostatný nárok. 23. Podle § 513 o. z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. 24. Podle §14b a. t. v občanském soudním řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech (písm. a)), v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50000 Kč (písm. b)) a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení (písm. c)), činí pro účely stanovení náhrady nákladů řízení sazba za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty do 10 000 Kč částku 200 Kč, přes 10 000 Kč do 30 000 Kč částku 300 Kč a přes 30 000 Kč do 50 000 Kč částku 500 Kč. 25. K námitce opatrovnice soud uvádí, že v daném případě se tarifní hodnota skládá z nesplacené jistiny pohledávky (46 157,83 Kč), neuhrazených splátek pohledávky do zesplatnění (4 480,53 Kč) a ze smluvní pokuty (291 Kč). Celková částka (50 929,36 Kč) převyšuje částku 50 000 Kč, proto soud v daném případě neaplikoval § 14b a. t. 26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 18 891,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 048 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 51 197,36