55 C 342/2023 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozhodnutí. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaný s ní uzavřel smlouvu, kterou účastníci smlouvy označili jako„ pojistnou smlouvu“ s [číslo] (dále též jen„ pojistná smlouva“). Předmětem pojistné smlouvy bylo„ [anonymizována tři slova]“. Pojistné období bylo sjednáno v délce měsíční. Pojistné bylo sjednáno ve výši 3 320 Kč a bylo splatné vždy v první den příslušného pojistného období. Za období od 1. 3. 2022 do 1. 6. 2022 žalovaný však neuhradil sjednané pojistné. Vzhledem k tomu, že žalovaný nehradil sjednané pojistné řádně a včas, tak žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal v řízení nečinný. 2. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je občanem Vietnamu. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Vzhledem ke skutečnosti, že Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Vietnamskou socialistickou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních (Praha, 12. 10. 1982; č. 98/1984 Sb.) neurčuje zvláštní jurisdikční pravidla pro danou věc, soud určil pravomoc k projednání dané věci dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Podle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení je pak dána pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout, neboť žalovaný má bydliště na území České republiky. 3. Ve věci je možné rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud proto podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyzval účastníky usnesením ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Usnesení bylo žalovanému doručeno fikcí podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání projevila souhlas přímo v žalobě, žalovaný projevil souhlas tím, že se ve stanovené lhůtě k výzvě soudu nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav. 5. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 1. 6. 2021 pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo životní pojištění. Pojistná smlouva byla uzavřena v délce měsíční. První pojistné bylo sjednáno ve výši 3 320 Kč (zjištěno z pojistné smlouvy [číslo]). Žalovaný nezaplatil předepsané pojistné za období od 1. 3. 2022 do 1. 6. 2022 (zjištěno z oznámení ze dne [datum]). S ohledem na to, že žalovaný nehradil pojistné řádně a včas, zanikla pojistná smlouva ke dni 1. 6. 2022. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou (zjištěno z oznámení ze dne [datum] a z předžalobní upomínky ze dne [datum]). 6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. 7. Neboť předmětem řízení je, jak už soud uvedl výše, nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I). 8. Soud posoudil nárok žalobkyně jako pohledávku na zaplacení pojistného podle § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Tuto povinnost měl žalovaný za celou dobu trvání právního vztahu z pojistné smlouvy. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovaným vznikl na základě smlouvy závazkový právní vztah, jehož obsahem byla mj. povinnost žalovaného zaplatit pojistné. S ohledem na to, že žalovaný tuto svou povinnost nesplnil, soud uzavřel, že žaloba je důvodná a žalobkyně má proti žalovanému nárok na požadované plnění, a to včetně úroků z prodlení (§ 1968 a § 1970 o. z.) ve výši podle nařízení č. 351/2013 Sb., přičemž úrok byl kapitalizován, a to částkou 1 246 Kč, která odpovídá období ode dne 2. 6. 2022 do 6. 6. 2023. S ohledem na shora uvedené soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 460 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.