55 C 389/2023-21 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení v záhlaví uvedené částky spolu s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že žalovaný byl na základě smlouvy o sdružených službách dodávky a odběru zemního plynu [číslo] (dále též jen„ smlouva“) uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným odběratelem plynu v odběrném místě na adrese [adresa]. Na základě uzavřené smlouvy se žalobkyně zavázala dodávat do odběrného místa plyn a žalovaný se zavázal plyn odebírat a platit za něj cenu stanovenou smlouvou. Žalovaný svoji povinnost porušil, protože za období od 21. 10. 2022 do 4. 1. 2023 neuhradil řádně a včas cenu spotřebovaného plynu ve výši 33 048,52 Kč, která byla vyúčtována fakturou [číslo] ze dne 18. 1. 2023 splatnou dne 8. 2. 2023. Žalobkyně na žalovaném požaduje dále uhrazení smluvní pokuty ve výši 500 Kč, a to za prodlení žalovaného se splacením dlužné částky. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal v řízení nečinný. 3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je občan Vietnamu. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Vzhledem ke skutečnosti, že Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Vietnamskou socialistickou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních (Praha, 12. 10. 1982; č. 98/1984 Sb.) neurčuje zvláštní jurisdikční pravidla pro danou věc, soud určil pravomoc k projednání dané věci dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Podle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení je pak dána pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout, neboť žalovaný má bydliště na území České republiky. 4. Ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, soud proto podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyzval účastníky usnesením ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Usnesení bylo žalovanému doručeno [datum]. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání projevila souhlas přímo v žalobě, žalovaný projevil souhlas tím, že se ve stanovené lhůtě k výzvě soudu nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). 5. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. 6. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky plynu s odběrným místem na adrese [adresa]. Žalobkyně se zavázala dodávat plyn do odběrného místa žalovaného a žalovaný se zavázal hradit za tuto dodávku sjednanou cenu. Žalovaný odebíral plyn v období od [datum] do [datum], přičemž za toto období mu byla vyúčtována za odběr plynu cena ve výši 33 048,52 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k plnění před podáním žaloby. Dále žalobkyně na žalovaném požaduje zaplacení smluvní pokuty ve výši 500 Kč za prodlení žalovaného s platbou za plyn. (Zjištěno ze smlouvy sdružených službách dodávky plynu [číslo] z faktury [číslo] z předžalobní upomínky ze dne [datum]). 7. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. 8. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne [datum], o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž rozhodným právem je právo české. 9. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o dodávce plynu v souladu s § 72 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, na základě které se žalobkyně zavázala dodávat plyn na odběrné místo na adrese [adresa]. Žalovaný měl povinnost za dodaný plyn zaplatit cenu vyúčtovanou žalobkyní. Žalobkyně za spotřebu plynu za období od [datum] do [datum] vyúčtovala částku 33 048,52 Kč, kterou žalovaný řádně a včas neuhradil. Tím, že žalovaný žalovanou částku včas neuhradil, dostal se podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), do prodlení, čímž žalobkyni vznikl nárok na úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Dále žalobkyně vyúčtovala žalovanému smluvní pokutu ve výši 500 Kč, přičemž nárok na takto vyúčtovanou smluvní pokutu vznikl žalobkyni na základě smlouvy, a to článku VI. odstavce 1 smlouvy a § 2048 an. o. z. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení a smluvní pokuty. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 794 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 342 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 33 548,52 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení za dva úkony právní služby, neboť žalobkyně nepožadovala více. 11. Soud aplikoval § 14b a. t., neboť předmětem řízení je peněžité plnění, jehož hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, a toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném, jak je soudu známo z jeho činnosti, u zdejšího soudu opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech.