56 C 150/2022-17 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit jí žalovanou částku s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela se žalovaným dohodu o uznání dluhu a splátkovém kalendáři z důvodu dluhu žalovaného vzniklého ze smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem. Dle dohody o uznání dluhu se žalovaný zavázal uhradit dluh ve výši 303 117, 000 Kč v dvaceti měsíčních splátkách po 15 000 Kč splatných vždy do 25. dne příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem červencem 2022 a konče měsícem únorem 2024 a jedné poslední splátce ve výši 3 117,00 Kč splatné v měsíci březnu 2024 pod ztrátou výhody splátek, pokud žalovaný neuhradí byť jen jednu splátku řádně a včas. Žalovaný neuhradil řádně a včas ani první splátku splatnou dne 25. 7. 2022 a dluh ve výši 303 117,00 Kč se tak stal splatným dne 26. 7. 2022. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a § 101 odst. 4 o. s. ř. ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má za to, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů. 3. Soud v řízení zjistil následující skutkový stav. 4. Žalobkyně podepsala se žalovaným dne 30. 6. 2022 Dohodu o uznání dluhu a splátkovém kalendáři, ve které žalovaný deklaroval dluh vůči žalobkyni ve výši 303 117 Kč vzniklý na základě Smlouvy o nájmu bytu ze dne 22. 6. 2018, jejímž předmětem je nájem bytové jednotky [číslo] na adrese [adresa žalovaného]. Dluh sestává z nedoplatku za elektřinu za rok 2020 ve výši 107 193 Kč, z nedoplatku za elektřinu za rok 2021 ve výši 67 924 Kč, dlužného nájemného od března do června 2022 ve výši 128 000 Kč. Dle dohody o uznání dluhu žalovaný měl dluh hradit počínaje dne 25. 7. 2022 a konče dne 25. 3. 2024 ve 20 splátkách po 15 000 Kč a jednou splátkou po 3 117 Kč pod ztrátou výhody splátek, pokud žalovaný neuhradí byť jen jednu splátku řádně a včas. Splatnost splátek byla sjednána vždy k 25. dni příslušného měsíce (Dohoda o uznání dluhu a splátkovém kalendáři). Žalovaný sjednané splátky neplnil, dluh se proto stal jako celek splatným dne 26. 7. 2022. Dlužnou částku neuhradil ani před podáním žaloby (předžalobní výzva). 5. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu. Žalovaný adresoval žalobkyni dne 30. 6. 2022 písemné uznání dluhu s uvedením smlouvy o nájmu, ze které dluh vznikl, a s uvedením výše dlužné částky. V uznání dluhu a sjednal se žalobkyní splátky k jeho úhradě, což nesplnil. 6. Žalovaný je státním občanem [země], jedná se proto o věc s cizím prvkem. Na danou věc dopadá nařízená Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), konkrétně čl. 4, dle kterého je dána pravomoc českých soudů s ohledem na bydliště žalovaného. Rozhodným právem je právo české dle čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I). 7. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle § 2053 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). 8. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalovaný dne 30. 6. 2022 písemně uznal svůj dluh vůči žalobkyni ve smyslu § 2053 o. z. co do důvodu – smlouvy o nájmu bytu ze dne 22. 6. 2018, i výše v částce 303 117 Kč, tj. ve výši žalované částky. Svou povinnost uhradit dluh ve splátkách dle uznání dluhu nesplnil. Svůj dluh v řízení ani nijak nezpochybnil. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je v plném rozsahu po právu, a rozhodl proto tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku se zákonným úrokem prodlení v dle § 1970 o. z. a v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla určena třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 a 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 47 844,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 12 125 Kč, z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 7, § 8 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), ve výši 9 540 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava právního zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé), paušální náhrada výdajů stanovená podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby, a také z daně z přidané hodnoty ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ze součtu shora uvedených částek vyjma soudního poplatku. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní podle § 160 odst. l o. s. ř., ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky, která žalobkyni v řízení zastupovala.