56 C 48/2023-18 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala na žalované zaplacení žalované částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], uzavřela se žalovanou dne 2. 11. 2018 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, jejíž součástí byly všeobecné obchodní podmínky společnosti, na základě které se žalovaná zavázala hradit řádně a včas sjednanou cenu za dodávku elektřiny a související služby na odběrné místo na adrese [adresa]. Právní předchůdce žalobkyně vyúčtoval žalované částku 61 937,23 Kč, která po odečtení přijatých plateb ve výši 41 900 Kč činila žalovanou částku ve výši 20 037,23 Kč, splatnou ke dni 24. 2. 2020. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi žalobkyní a právním předchůdcem žalobkyně dne 13. 10. 2017 došlo ke dni 4. 11. 2022 k postoupení pohledávky žalované na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 10. 11. 2022. Žalovaná však ke dni podání žaloby žalobkyni ničeho nezaplatila, ačkoli byla předžalobně upomenuta. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. Jelikož se žádný z účastníků k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil, soud postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a § 101 odst. 4 o. s. ř. ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má za to, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů. 3. Soud v řízení zjistil následující skutkový stav. 4. Žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, jejíž součástí byly všeobecné obchodní podmínky a ceník, na základě které se právní předchůdce žalobkyně zavázal žalované do odběrného místa na adrese [adresa], dodávat elektřinu a žalovaná se zavázala za tuto dodávku platit sjednanou cenu (smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum], všeobecné obchodní podmínky a ceník [anonymizováno]). Právní předchůdce žalobkyně vystavil žalované fakturu za dodávku elektřiny za období od 26. 7. 2019 do 31. 1. 2020 na částku 61 937,23 Kč se splatností ke dni 24. 2. 2020, přičemž od této vyfakturované částky byla odečtena částka přijatých plateb od žalované ve výši 41 900 Kč, čímž konečná částka k úhradě činila částku 20 037,23 Kč (vyúčtování za elektřinu [číslo]). Právní předchůdce žalobkyně se žalobkyní uzavřel dne 13. 10. 2017 smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které došlo k postoupení pohledávek právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni vzniklých mimo jiné ze smluv o sdružených službách dodávky elektřiny, jejíž součástí byla i pohledávka vůči žalované (smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], dodatek [číslo] ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne [datum], dodatek [číslo] ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne [datum], dodatek [číslo] ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne [datum], dílčí předávací protokol o postoupení pohledávek ze dne [datum]). Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 10. 11. 2022 (oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]). Žalobkyně dne 10. 11. 2022 vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 20 037,23 Kč před podáním žaloby (předžalobní upomínka ze dne [datum]). 5. Z ostatních důkazů předložených žalobkyní soud nezjistil skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci. 6. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu. Žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o dodávce elektřiny, nicméně žalovaná za tuto službu za specifikované období neuhradila žalovanou částku. 7. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon (dále jen „energetický zákon“) a podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). 8. Podle § 50 odst. 2 energetického zákona smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst a jejich předávacích míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon nebo výkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze. Je-li tato smlouva sjednána se spotřebitelem, musí mít písemnou formu a musí obsahovat ujednání o přípustnosti či nepřípustnosti změnit cenu, případně jiné smluvní podmínky a způsobu oznámení těchto změn. 9. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 10. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo zjištěno, že žalované byla dodávána do jí uvedeného odběrného místa elektřina, čímž žalobkyni vznikl nárok na úhradu této dodávky dle § 50 odst. 2 energetického zákona, a to z důvodu postoupení pohledávky právního předchůdce žalobkyně vůči žalované dle § 1879 o. z. Žalobkyni vedle jistiny dále přísluší podle § 1970 o. z. příslušenství pohledávky spočívající v úrocích z prodlení ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., od data splatnosti nároku, kdy je žalovaná s placením v prodlení. 11. Lhůta k plnění byla určena třídenní (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.). 12. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 254 Kč Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 802 Kč, dále z odměny za zastoupení advokátem ve výši 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby) podle § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), dále z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za tři úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, a také z daně z přidané hodnoty ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ze součtu shora uvedených částek vyjma soudního poplatku. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní podle § 160 odst. l o. s. ř., ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval. 13. Pro účely stanovení náhrady nákladů se postupuje podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., jestliže bylo občanské soudní řízení, jehož předmětem je peněžité plnění nepřevyšující částku 50 000 Kč a v němž byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení, zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. Soudu je z jeho činnosti známo, že žalobkyně uplatňuje své pohledávky ve skutkově a právně obdobných věcech opakovaně. Rovněž v předmětném řízení se jedná o takto vymezený typový obsah návrhu, jenž odůvodňuje postup podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb.