70 C 55/2022-26 — Obvodní soud pro Prahu 4

Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Pro svůj nárok argumentovala tím, že se [právnická osoba] [anonymizováno] dne [datum] uzavřela pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Dne [datum] nastala pojistná událost [číslo] na základě které bylo [právnická osoba] [anonymizováno] poskytnuto pojistné plnění ve výši [částka]. Ze sdělení [anonymizována dvě slova] [obec] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] vyplynulo, že dne [datum] řídil žalovaný ([anonymizováno] [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] motorové vozidlo [anonymizována dvě slova], [registrační značka], kdy narazil levou přední částí do pravé přední boční části motorového vozidla [příjmení] [jméno], [registrační značka] a poté narazil vpravo do ochranného trubkového zábradlí. Po provedené dechové zkoušce byl zjištěn pozitivní výsledek na [hmotnost] alkoholu, [hmotnost] alkoholu a [hmotnost] alkoholu. Žalovaný odmítl test na alkohol z krve. Žalovaný je tak povinen žalobkyni uhradit to, co za něj plnila. Žalovaný do dne podání žaloby na dlužnou částku nezaplatil ničeho, přestože byl předžalobně upomenut. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. (zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád), když žádný z účastníků se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o.s.ř.) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. S ohledem na shora uvedené soud rozhodoval pouze na základě předložených listinných důkazů a učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela se [právnická osoba] [anonymizováno] pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění vozidla„ [příjmení] [jméno]“ (pojistná smlouva [číslo] ze dne [datum]). Dne [datum] nastala pojistná událost, na základě které bylo [právnická osoba] [anonymizováno] poskytnuto pojistné plnění ve výši [částka]. Ze sdělení [anonymizována dvě slova] [obec] ze dne [datum] vyplynulo, že dne [datum] řídil žalovaný ([anonymizováno] [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] motorové vozidlo [anonymizována dvě slova], [registrační značka], kdy narazil levou přední částí do pravé přední boční části motorového vozidla [příjmení] [jméno], [registrační značka] a poté narazil vpravo do ochranného trubkového zábradlí. Po provedené dechové zkoušce byl zjištěn pozitivní výsledek na [hmotnost] alkoholu, [hmotnost] alkoholu a [hmotnost] alkoholu. Žalovaný odmítl test na alkohol z krve (potvrzení o účasti na dopravní nehodě ze dne [datum], zpráva technika, oznámení o likvidaci pojistné události [číslo] vyčíslení škodné události, posudek/kalkulace pojistné události [číslo] informace o vyplacení pojistné události [číslo] rozhodnutí Ministerstva dopravy, hlášení škodné události, rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [obec] ze dne [datum], fotodokumentace, potvrzení o přijetí informace o škodné události, zápis o poškození vozidla). Žalovaný byl vyzýván k zaplacení postihu dopisem ze dne [datum] a [datum] (výzva k úhradě ze dne [datum], předžalobní upomínka ze dne [datum] vč. kopie poštovního podacího archu). Dle § 10 odst. 1 písm. i) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný řídil pod vlivem alkoholu. Na základě shora citovaných listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně vyplatila za pojistnou událost, kterou způsobil žalovaný jako zaměstnanec klienta žalobkyně, částku [částka]. V řízení bylo rovněž prokázáno, že žalovaný řídil motorové vozidlo pod vlivem alkoholu. Žalovaný za celou dobu řízení toto nikterak nerozporoval ani neprokázal, že by žalobkyni dlužnou částku již uhradil. Vzhledem k výše uvedenému rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, když s ohledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 zák. č. 89/2012 Sb.) byla žalovanému rovněž uložena povinnost k zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení se opírá o § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když plně procesně úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši [částka]. Dále jí přiznal náhradu nákladů zastoupení žalobkyně advokátem podle § 7 bod 5 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve výši [částka] a dále [anonymizováno] paušální částky náhrady po 300 Kč jako náhradu advokátových výdajů za [anonymizováno] úkony právní služby ve výši [částka] ([anonymizováno 10 slov] podle § 3 odst. 4 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ vyhl.č. 177/1996 Sb.), vše včetně příslušné 21% DPH. Celkem tedy byla přiznána na náhradě nákladů řízení částka [částka]. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.