12 C 271/2021-145 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobce se žalobou, došlou soudu 4. 6. 2021, domáhal na žalované zaplacení v záhlaví uvedených částek. Žalobu odůvodnil tím, že dne 2. 7. 2018 uzavřel s , jméno FO, , narozeným , datum, , bytem , adresa, (dále jen jako „, jméno FO, “), smlouvu o postoupení pohledávek, kterou , jméno FO, postoupil k datu uzavření smlouvy svoji pohledávku za žalovanou z titulu užívání , Anonymizováno, , právnická osoba, v , jméno FO, , budovy č.p. , Anonymizováno, , která je součástí pozemku parc.č. st. , Anonymizováno, , k.ú. , adresa, ), dále jen jako „hotel“, dle smlouvy o nájmu nemovitostí uzavřené mezi , jméno FO, a žalovanou dne , datum, (dále jen „nájemní smlouva“). Na žalobce byla postoupena pohledávka ve výši 87 500 Kč, sestávající se z podílu ½ , jméno FO, na nájemném za užívání hotelu dle nájemní smlouvy za období února 2018 až června 2018, jež bylo splatné vždy do 5. dne měsíce, za který bylo nájemné hrazeno, tedy 17 500 Kč x 5 a příslušenství v podobě smluvního úroku z prodlení s placením dohodnutého nájemného dle čl. IV odst. 5 nájemní smlouvy ve výši 0,1 % denně z částky dlužného nájemného. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 4. 7. 2018, jímž byla žalovaná zároveň vyzvána k jejímu zaplacení. , jméno FO, byl od 23. 3. 2010 do 15. 9. 2020 podílovým spoluvlastníkem ½ hotelu, druhým spoluvlastníkem hotelu byla , jméno FO, , která ½ hotelu získala od , jméno FO, darem. , jméno FO, je jedinou vlastnicí a jednatelkou žalované a od 15. 9. 2020 je výlučnou vlastnictví hotelu. Žalobou uplatněný nárok sestává z částky 17 500 Kč představující polovinu nájemného dle nájemní smlouvy za užívání hotelu za červen 2018, příslušenství v podobě smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z této částky od 6. 6. 2018 do zaplacení a příslušenství v podobě smluvního úroku ve výši 0,1 % denně z částky 70 000 Kč (tj. z poloviny nájemného za užívání hotelu v měsících únor až květen 2018 - 4 x 17 500 Kč) ode dne 6. 6. 2018 do 4. 6. 2021, představující celkem částku 76 650 Kč.2. , jméno FO, vyzval žalovanou dopisem ze dne 27. 4. 2018 k zaplacení dlužného nároku 2 225 000 Kč s příslušenstvím z rozhodčího nálezu a dlužné úhrady za užívání hotelu, a to částky 52 500 Kč za měsíce únor až duben 2018. Žalovaná však oba nároky , jméno FO, dopisem ze dne 30. 5. 2018 odmítla.3. K žalovanou namítanému rozporu s dobrými mravy žalobce uvedl, že neshledává nic šikanózního a nemravného na tom, že se domáhá svého nároku, který nabyl postoupením, když žalovaná hotel v měsících únor až červen 2018 prokazatelně užívala. Spory, na něž odkazuje žalovaná, se žalobou uplatněným nárokem nemají žádnou souvislost. Uvedl, že žalované bylo hotel zpět do užívání předán 30. 1. 2018. Žalobce rovněž zdůraznil, že nájemné v částce 35 000 Kč měsíčně, jež bylo mezi stranami nájemní smlouvy sjednáno, zdaleka neodpovídalo tržnímu nájemnému.4. Co se týče platnosti postoupení pohledávky, má žalobce za to, že aby mohl jeden z podílových spoluvlastníků postoupit dlužné nájemné, respektive jemu přináležící podíl vůči nájemci společné věci, zákon souhlas druhého ze spoluvlastníků nevyžaduje. To vyplývá z ust. § 1127 o. z., které zakládá aktivní solidaritu obou spoluvlastníků – každý z nich může nájemné po žalované vymáhat, aniž by byla potřeba souhlasu druhého z nich.5. Žalobce nesouhlasil ani s tím, že právo z dlužného nájemného přešlo na , Anonymizováno, , jméno FO, jako jediného vlastníka hotelu. Nárok z dlužného nájemného je nárokem závazkovým, není vázán na spoluvlastnický podíl a žalovaný nárok následnou změnou v osobě vlastníka není nijak dotčen.6. K žalovanou tvrzenému zániku nájemní smlouvy dle čl. IV. odst. 6 nemohlo dojít, neboť , jméno FO, nebyl výlučným vlastníkem hotelu a , jméno FO, jako druhá spoluvlastnice k výzvě ze dne 27. 4. 2018 neudělila souhlas, který by bylo potřeba dle § 1128 a § 1129 o. z. Žalovaná nájemné pravidelně od roku 2005 do roku 2015, kdy hotel užívala, hradila na účet , jméno FO, , který žalovaná znala, po roce 2011, kdy se , jméno FO, stala spoluvlastnictví hotelu, hradila žalovaná na účet , jméno FO, ½ nájemného, a to vždy bez vystavení faktury za nájemné. Splatnost nájemného je pak v nájemní smlouvě jednoznačně stanovena 5. den měsíce, za který je nájemné hrazeno.7. Nemohlo pak dojít ani k zániku žalovaného nároku provedením jednostranného zápočtu žalovanou dopisem ze dne 30. 5. 2018. Takový zápočet je neplatný a neúčinný, neboť je neurčitý z hlediska započítávaných nároků, v rozporu s § 1987 odst. 2 o. z., neboť oba znalecké posudky předložené žalovanou jsou na určení obvyklé výše nájmu hotelu, nemohou tedy sloužit k prokázání výše škody či bezdůvodného obohacení, nadto posudky pracují s pozemkem parc. č. St. , Anonymizováno, , který však žalovaná nikdy v nájmu neměla. Žalovaná nebyla vlastníkem hotelu, měla ho pronajatý nikoliv za obvyklé nájemné, tedy jí nemohla vzniknout škoda ve výši obvyklého nájemného. , jméno FO, pak v rozhodném období hotel neužíval, užívala ho společnosti , jméno FO, , Anonymizováno, , která za to platila oběma spoluvlastníkům hotelu nájemné. Žalovaná pak ani nikterak nespecifikovala příslušenství, které měla započíst. Žalobce poukázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. 31 Cdo 684/2020, a rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 5711/2017.8. Žalovaná nárok uplatněný žalobou neuznala. Uvedla, že se jedná o další ze série žalob mezi žalovanou či , jméno FO, a , jméno FO, ; ten neunesl rozchod s , jméno FO, a od té doby proti ní činí různé kroky, včetně protiprávních a trestných. , jméno FO, byl pravomocně odsouzen za úmyslné ublížení na zdraví , jméno FO, a vůči žalované za neoprávněné obsazení hotelu. I přes vykonatelná rozhodnutí soudů pak bránil žalované jako nájemnici v užívání hotelu po dobu tří let a sám po tu dobu hotel užíval, včetně jeho vybavení patřícího žalované. Hotel jí pak předal zpět ve zdevastovaném stavu. Žalobní nárok je proto v rozporu s dobrými mravy. Nadto škoda způsobená , jméno FO, mnohonásobně převyšuje jím požadované nájemné.9. Žalovaná dále namítala neplatnost postoupení pohledávky, neboť ke dni postoupení pohledávky 4. 7. 2018 byl hotel vlastněn , jméno FO, a , jméno FO, a , jméno FO, v rozporu s ust. § 1126 an. o. z. o správě společné věci pohledávku postoupil bez souhlasu , jméno FO, jako spoluvlastnice hotelu, žalobce tedy není ve věci aktivně věcně legitimován. Uváděla rovněž, že ve smlouvě o postoupení pohledávky není uvedena cena, tedy je neplatná nebo zkracuje práva , jméno FO, .10. Žalovaná argumentovala rovněž tím, že dle § 2221 odst. 1 o. z. právo z dlužného nájemného přešlo na , Anonymizováno, , jméno FO, jako jediného vlastníka hotelu.11. Žalovaná dne 30. 5. 2018 započetla svoji pohledávku za neoprávněné užívání hotelu proti postupiteli , jméno FO, . Na to, že žalovaná pohledávka takto zanikla, byl žalobce upozorněn v dopisu zástupce žalované ze dne 28. 8. 2018. Žalovaná vyčíslila škodu či bezdůvodné obohacení, jež vzniklo z důvodu nemožnosti žalované užívat řádně předmět nájmu, na základě znaleckých posudků částkou 5 079 688,43 Kč za období od 9. 2. 2015 do 31. 12. 2017 a částkou 495 954,18 Kč za období od 1. 1. 2018 do 31. 3. 2018, tedy má žalovaná za postupitelem pohledávku na jistině 5 575 642,61 Kč a příslušenství k ní. Na základě pohledávky v částce 2 225 000 Kč uplatněné v insolvenčním řízení , jméno FO, vůči žalované žalovaná opakovaně započetla dne 1. 10. 2018 proti této pohledávce , jméno FO, svoji shora specifikovanou pohledávku, čímž pohledávka postupitele zanikla, což vyhodnotil i insolvenční soud a návrh , jméno FO, jako insolvenčního věřitele zamítnul.12. Žalovaná dále doplnila, v nájemní smlouvě není uvedeno číslo účtu, na který má být nájemné hrazeno, povinnost hradit nájemné pak vzniká na základě faktury vystavené pronajímatelem, která však žalované nikdy vystavena ani doručena nebyla. Z důvodu absence čísla účtu v nájemní smlouvě pak dle znění smlouvy není možné stanovit, který den je dnem zaplacení nájemného a nelze tak ani stanovit první den prodlení žalované. V souvislosti s výzvou , jméno FO, ze dne 27. 4. 2018 poukázala žalovaná na to, že dle čl. IV. odst. 6 nájemní smlouvy smlouva zaniká dohodou, jestliže je žalovaná přes upozornění 30 dnů v prodlení s placením nájemného. Pokud by žalovaná byla v prodlení s placením nájemného, pak by k ukončení nájemní smlouvy došlo v květnu 2018 a nebylo by možné postoupit pohledávku na nájemném za červen na žalobce, neboť taková pohledávka nevznikla.13. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků má soud za zjištěný následující skutkový stav:14. Ze smlouvy o nájmu nemovitostí ze dne , datum, soud zjistil, že , jméno FO, jako pronajímatel a žalovaná jako nájemce, zastoupená jednatelkou , jméno FO, , uzavřeli , datum, smlouvu o nájmu, jejímž předmětem bylo dočasné užívání hotelu. Nájemné bylo sjednáno částkou 35 000 Kč měsíčně (čl. IV odst. 1 smlouvy), žalovaná se nájemné zavázala , jméno FO, platit měsíčně předem, nejpozději do pátéh