15 C 40/2024-41 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku, a to z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , uzavřenou mezi žalovaným a společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jen „právní předchůdce“), na jejímž základě právní předchůdce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni v 60 týdenních splátkách po 608 Kč včetně sjednaného příslušenství, a to nejpozději dne 13. 1. 2023. Vedle dlužné částky jistiny úvěru (20 000 Kč) se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení úroku za půjčené peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný neplnil své povinnosti ze smlouvy řádně a včas, zejména nesplácel předmětný úvěr sjednaným způsobem, došlo ze strany právního předchůdce žalobkyně k zesplatnění celého úvěru. Na žalobkyni byla předmětná pohledávka postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 6. 2023, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 23. 6. 2023.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal nečinný.3. Soud ve věci rozhodoval v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění rozhodném (dále jen „o.s.ř.“) bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout pouze na základě předložených listinných důkazů, přičemž účastníci řízení s postupem dle § 115a o.s.ř. souhlasili, když k výzvě soudu obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o.s.ř. nesdělili svůj nesouhlas s tímto postupem.4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin byl soudem zjištěn následující skutkový stav:5. Žalovaný uzavřel dne 19. 11. 2021 s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr (v hotovosti) ve výši 20 000 Kč (zjištěno ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru). Před uzavřením smlouvy právní předchůdce zkoumal úvěruschopnost žalovaného, když z karty zákazníka (žádosti o spotřebitelský úvěr) ze dne 18. 11. 2021 soud zjistil, že žalovaný uvedl, že je svobodný, nemá vyživovací povinnost, bydlí s rodiči, je zaměstnán na pozici bezpečnostní pracovník - na dobu určitou, má jeden zdroj příjmu a jeho průměrný čistý měsíční příjem činí 27 720 Kč. Žalovaný dále uvedl, že má měsíční splátky ve výši 2 000 Kč. Hlavní příjem byl dle žádosti o úvěr ověřen z běžného účtu žalovaného (zjištěno ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru, z Karty zákazníka ze dne 18. 11. 2021). Žalovaný svůj dluh řádně a včas nesplatil, když právnímu předchůdci žalobkyně uhradil pouze částku ve výši 5 700 Kč, čímž tedy došlo k porušení smluvních povinností. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni a změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena (zjištěno ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 6. 2023 vč. seznamu postoupených pohledávek, z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 23. 6. 2023 vč. podacího lístku České pošty, s.p.). Žalovanému byla zaslána výzva před podáním žaloby (zjištěno z výzvy ze dne 29. 9. 2023), žalovaný však žalobkyni ničeho neuhradil (prokázáno negativním tvrzením žalobkyně o neuhrazení dlužné částky, kde se důkazní břemeno ohledně úhrady přenáší na žalovaného a tento tvrzení žalobkyně nesporoval, tím spíše nevyvrátil).6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění rozhodném, (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak od měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.9. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.10. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu.11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil svoje smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).12. V řízení bylo spolehlivě prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o.z. a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění rozhodném (dále „ZOSÚ“). Žalovaný smluvní povinnosti nesplnil a ocitl se v prodlení, na základě které má žalobkyně vedle nesplacené dlužné částky ve výši 30 780 Kč (sestávající z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč a dlužných úhrad za služby v celkové výši 10 780 Kč) též nárok na úrok z prodlení v zákonné výši, která je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ke dni počátku prodlení. Na žalobkyni přešlo právo vymáhání předmětné pohledávky uzavřením smlouvy o postoupení pohledávek v souladu s § 1879 a násl. o.z. Jelikož žalovaný nezaplatil dlužnou částku ve lhůtě splatnosti, dostala se dle § 1968 o.z. do prodlení a žalobkyně má též podle § 1970 o.z. nárok na zaplacení úroků z prodlení, jejichž výše je určena vládním nařízením č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalovanou částku včetně kapitalizovaného úroku ve výši 1 700,43 Kč vyúčtovaného za období od 14. 1. 2023 do 1. 6. 2023 (tj. do data postoupení pohledávky na žalobkyni), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 158,33 Kč za období od 14. 1. 2023 do 1. 6. 2023, dále zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 20 000 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení a úroku ve výši 22,02 % p.a. z částky 20 000 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení.13. Pokud jde o lhůtu k plnění, tato byla určena ve standardní délce tří dnů s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 věta první o. s. ř.).14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 410 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 232 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění rozhodném (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 780 Kč sestávající z částky 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 500 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. a z částky 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 a.t.a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 178 Kč ve výši 378 Kč. Pokud jde o lhůtu k plnění, soud určil standardní třídenní lhůtu (§ 160 o. s. ř.), přičemž náklady řízení je žalovaný povinen uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 o. s. ř.).