56 C 149/2023-19 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky v celkové výši 10 067 Kč s příslušenstvím, neboť žalobkyně je dle zákona příjemcem příspěvku do garančního fondu placeného vlastníkem či provozovatelem vozidla, které je provozováno v rozporu se zákonem bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaná jako vlastník/provozovatel vozidla [registrační značka] neměla ode dne 12. 9. 2018 do 17. 2. 2019 k vozidlu sjednáno toto pojištění v rozporu se zákonnou povinností. Splatnost příspěvku nastala dne 17. 11. 2021. Žalovaná na výzvu žalobkyně uhradila částku 2 680 Kč, částku 2 340 Kč. Žalobkyni tak má nárok na úhradu příspěvku představující součin počtu dní, po které byla porušována povinnost, a výše denní sazby podle druhu vozidla, poníženou o uhrazenou částku ve výši 5 020 Kč. Žalobkyni dále náleží náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč za uvedené nepojištěné období podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. Jelikož se žádný z účastníků k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil, soud postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a § 101 odst. 4 o. s. ř. ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má za to, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů. 3. Na základě předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: 4. Žalovaná jako vlastník a provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3, [registrační značka] za období od 12. 9. 2018 do 17. 2. 2019, tedy po dobu 159 dní, neměla pro provoz tohoto automobilu uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu jím způsobenou. Žalobkyně vyzvala písemně žalovanou výzvou ze dne 11. 4. 2019 k zaplacení zákonného příspěvku nepojištěných do 30 dnů od doručení výzvy v částce 15 087 Kč (zjištěné údaje o vozidle, výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 11. 4. 2019 včetně dokladu o odeslání této výzvy). Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky opakovaně i prostřednictvím dalších upomínek (upomínka o úhradě nedoplatku ze dne 20. 6. 2019, II. upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku ze dne 15. 8. 2019 včetně doručenky) Žalobkyně povolila žalované splácené příspěvku do garančního fondu ČKP dle splátkového kalendáře, a to částkou 1 340 Kč měsíčně počínaje 16. 9. 2019 (potvrzení o povolení splátek ze dne 11. 9. 2019). Žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínku (předžalobní upomínka ze dne 13. 4. 2022 včetně doručenky). 5. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle § 1 odst. 2 a § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“), podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a podle § 2 odst. 1 písm. i) a § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb. 6. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 7. Podle § 1 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen„ pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. 8. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 9. Podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., výše nákladů žalobkyně spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 10. Na základě shora citovaných listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba na zaplacení částky 10 067 Kč s příslušenstvím byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná byla vlastníkem a provozovatelem uvedených automobilů, pro jejichž provoz nebylo sjednáno v uvedených obdobích povinné pojištění odpovědnosti, přičemž v řízení nebylo zjištěno nic k tomu, že by v uvedených obdobích nebyla vozidla provozována. Žalobkyni tak jako zákonem určené oprávněné osobě vznikl vůči žalované nárok na zaplacení příspěvku do garančního fondu v souladu s § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., a to dle odst. 3 citovaného ustanovení ve výši představující součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 stejného zákona, a výší denní sazby podle druhu vozidla, tedy u vozidla [registrační značka] při počtu 159 dní a výší denní sazby podle druhu vozidla 93 Kč, tj. celkem ve výši 14 787 Kč. Žalobkyně ve svém návrhu uvedla, že žalovaná na dlužnou částku uhradila celkem 5 020 Kč. V řízení ze strany žalované nebylo tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by zbývající dlužnou částku uhradila. Žalobkyni dále podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., náleží náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Celková dlužná částka tedy činí 10 067 Kč. Žalobkyni vedle jistiny dále přísluší podle § 1970 o. z. příslušenství pohledávky spočívající v úrocích z prodlení ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, od data, kdy je žalovaná v prodlení s úhradou nároku žalobkyně. Lhůta k zaplacení byla určena třídenní podle § 160 odst. l o. s. ř. 11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 odst. l za použití § 142 odst. 1 o.s.ř., když přiznal plně procesně úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 252 Kč Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, dále z odměny za zastoupení advokátem ve výši 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva) podle § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), dále z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za tři úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a také z daně z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ze součtu shora uvedených částek vyjma soudního poplatku. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní podle § 160 odst. l o. s. ř., ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky, která žalobkyni v řízení zastupovala. 12. Pro účely stanovení náhrady nákladů se postupuje podle § 14b advokátního tarifu, jestliže bylo občanské soudní řízení, jehož předmětem je peněžité plnění nepřevyšující částku 50 000 Kč a v němž byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení, zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. Soudu je z jeho činnosti známo, že žalobkyně uplatňuje své pohledávky ve skutkově a právně obdobných věcech opakovaně. Rovněž v předmětném řízení se jedná o takto vymezený typový obsah návrhu, jenž odůvodňuje postup podle § 14b advokátního tarifu.