25 C 29/2025-22 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou ze dne , datum, domáhala určení výživného pro zletilé dítě ve výši 4 000 Kč měsíčně od 1. 11. 2024 k 10. dni v měsíci předem s odůvodněním, že je studentkou střední školy a její příjmy nestačí k uspokojení jejích potřeb.2. Žalovaný, otec žalobkyně, navrhl s ohledem na své majetkové a výdělkové poměry určit výživné ve výši 3 000 Kč s tím, že jeho výdělkové a majetkové poměry mu neumožňují platit výživné ve vyšší částce. Požadavek žalobkyně, aby příspěvek na výživu byl hrazen od , datum, nemůže být důvodný, neboť dcera u něho bydlela až do března 2025, v té době dceru finančně zajišťoval. Pokud by dcera za ním přišla a žádala ho o příspěvek, přispíval by jí pravidelně od března 2025. Navrhuje, aby dlužná částka za období od března 2025 až do současné doby nebyla určena.3. Z listin (potvrzení o studiu) a z výpovědi žalobkyně k jejím poměrům soud zjistil, že žalobkyně studuje 2 ročník střední školy odborné - , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . S rodiči nebydlí, žije s přítelem v domě jeho rodiny ve , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Její matka jí na výživu přispívá částkou 3000 Kč. Své náklady (jídlo, oblečení, jízdné, školní potřeby) odhadla na 10 000 Kč měsíčně. Žalobkyně má příjem z brigád 1/2025 – 3 148 Kč, 2/2025 - 6 395 Kč, 3/2025- 4 302 Kč, 4/2025 - 5 065 Kč, a dále jí byl přiznán příspěvek na živobytí od 5/2005 v částce 4 500 Kč.4. K poměrům otce žalovaného (otce žalobkyně) soud zjistil, že bydlí v pronajatém bytě. Až do března 2025 v tomto bytě s ním bydlela žalobkyně se svým přítelem. Žalobkyně se z bytu odstěhovala a žalovanému se neozvala, nežádala po něm, aby jí přispíval na výživu. Žalovaný má čistý příjem ze zaměstnání 20 000 Kč, mzda je nižší o srážky z insolvence. nájemné činí 16 000 Kč, k tomu předkládá výplatní listiny a dodatek k nájemní smlouvě ze dne 2. 4. 2024. Žalovaný nabízel dceři, aby se k němu přestěhovala, byt má zařízen a dcera by měla u něho dobré zázemí, blízko do školy. Ona se rozhodla bydlet s přítelem za Prahou v domě, který z 20 let a je zdevastovaný. Má to daleko do školy. Přítel na ní nemá dobrý vliv. Je z jeho strany manipulována. Přítel je z rozvrácené rodiny. Od něho ví, že pěstuje lehké drogy. Žalovaný uvádí, že by rád dceru měl na očích, bojí se o ní. Nevěří tomu, že se dcera dohodla s bývalou manželkou, že jí na její výživu přispívá. On sám za manželku platil dluhy.5. Otec pracuje jako , Anonymizováno, , výše přijmu žalobkyně nezná. Otec je v insolvenci, od roku 2022 má povoleno oddlužení.6. Žalobkyně dále uvádí, že otec pracuje u společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Dále jí otec říkal v době, kdy s ním ještě bydlela, že mu přišel příspěvek na bydlení 100 000 Kč. Koupil si auto. Pokud otce žádala, aby jí finančně přispěl vždy ji řekl, že peníze nemá. Žalobkyně nemá žádné důkazní návrhy.7. Podle ust. § 910 odst. 1 obč. zák., předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Podle ust. § 911 obč. zák., výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Podle ust. § 913 odst. 1 obč. zák., pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle ust. § 913 odst. 2 obč.zák., při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného zkoumá soud, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí, přihlédne se případně i k péči o rodinnou domácnost. Podle ust. § 914 obč. zák. je-li více osob povinných, které mají vůči oprávněnému stejné postavení, odpovídá rozsah vyživovací povinnosti každé z nich poměru jejích majetkových poměrů, schopností a možností k majetkovým poměrům, schopnostem a možnostem ostatních. Podle ust. § 915 odst. 1 obč. zák., životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. Podle ust. § 922 odst. 1 obč. zák., lze výživné přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.8. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že je namístě žalovanému stanovit výživné pro žalobkyni, která je studentkou denního studia na střední škole a není proto schopna se sama živit. Soud vycházel při svém rozhodování ze zjištění, že žalobkyně řádně studuje v denním studiu, což bylo doloženo potvrzením o studiu. Žalobkyně si svoji finanční situaci může vylepšit občasnou brigádou nikoli však pravidelnou časově danou docházkou do zaměstnání. Žalobkyně má zvýšené náklady v souvislosti se studiem, kterým se připravuje na své budoucí povolání, s bydlením, s ošacením, s kulturním i společenským vyžitím a s dalšími osobními potřebami. O potřebách již zletilé žalobkyně není třeba pochybovat, neboť jde vesměs o potřeby přiměřené jejímu věku a studiu ve zvoleném oboru. Výdělkovým schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům a rovněž i k nákladům žalovaného a odůvodněným potřebám žalobkyně odpovídá výživné ve výši , částka, měsíčně. Svým příjmem žalovaný pokryje své životní náklady a je schopen zčásti pokrýt i náklady žalobkyně. Výživné lze určit zletilému dítěti nikoli zpětně, ale až od data podání žaloby. Žaloba byla podána dne 24. 4. 2025, výživné bylo určeno od 10. 4. 2025. Dlužné výživné od 10. 4. 2025 do 22. 10. 2025 soud neurčil s ohledem na to, že žalovaný své výdaje a potřeby pokrývá zcela svými příjmy, ze kterých si nemohl vytvořit žádnou finanční rezervu. Ve zbytku žalovanou částku ve výši , částka, výživného soud zamítl jako nedůvodnou.9. Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy žalobkyně měla ve věci úspěch jen částečný, žádné náklady řízení jí nevznikly.