25 C 55/2025-35 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobce se domáhá vydání bezdůvodného obohacení za bezesmluvní užívání části jeho pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , a to v souvislosti s uložením a provozem požárního vodovodu (, Anonymizováno, , Anonymizováno, ), za období 1. 6. 2022 – 1. 6. 2025. Nesporný rozsah užívání pozemku činí , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, , Anonymizováno, ², reflektovaný v dřívějším řízení před zdejším soudem sp.zn. 12 C 57/2014. Žalovaný si je vědom toho, že část pozemku užívá neoprávněně, což výslovně uvedl ve svém dopise ze dne , datum, . Na základě znaleckého posudku zpracovaného Ing. , Anonymizováno, bylo určeno, že výše nájemného se má řídit Cenovým věstníkem Ministerstva financí ČR. Podle tohoto věstníku činí obvyklé roční nájemné za období od , datum, do , datum, částku , částka, /m²/rok. Žalobce tedy požaduje náhradu bezdůvodného obohacení ve výši , částka, (467,8 m² × 147 Kč × 3 roky). Žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu se splatností , datum, , žalovaný ničeho neuhradil.2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, nárok žalobce neuznává. Kromě ukončené stavby požárního vodovodu (stavba ukončena v roce 2010), žalovaný pozemek žalobce nijak neužívá, nemá zde žádné movité ani nemovité věci. Požární vodovod je nezbytný pro provoz tunelu, který je součástí trasy pražského okruhu, je umístěn v podzemí, žalobci nijak nebrání v užívání pozemku. Žalovaný požádal o dodatečné stavební povolení, jemuž bylo vyhověno a současný stav je, že celá trasa požárního vodovodu je z hlediska stavebních předpisů legalizována. Žalovaný má za to, že případné obohacení na úkor žalobce by mělo odpovídat věcnému břemeni ve vztahu k uložení požárního vodovodu, případně analogicky rozsahu umístění vodovodu, jak vyplývá z rozhodnutí ve věci , spisová značka, .3. Z odůvodnění rozsudku zdejšího soudu ze dne 30. 5. 2018, č.j. 12 C 57/2014-462 a rozsudku odvolacího soudu ze dne 3. 1. 2019, č.j. 22 Co 111/22018-543 vyplývá, že žalobci, který se domáhal vydání bezdůvodného obohacení za užívání předmětného pozemku za období 2010 do 2012 byl jeho nárok přiznán, v řízení byla mezi účastníky řešena otázka, v jakém rozsahu vzniká na straně žalovaného bezdůvodné obohacení. Z rozsudků vyplývá závěr, že žalovaný svou stavbou užívá minimálně pozemek po výměře 467,8 m². Tato výměra není mezi účastníky sporná, zahrnuje potrubí a ochranné/manipulační pásmo, přístupy, servisní vstupy. Žalovaný v řízení 12 C 57/2014 během odvolacího řízení sám upřesnil k výzvě soudu svá tvrzení tak, že PV má délku 146,21 m a zasahuje do pozemku žalobce v rozsahu 467,87 m2 [146,21 m * 3,2m (0,2m průměr trubky + 3m ochranné pás pásmo podle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích)].4. Podle § 2991 odst. 1 obč. zák., platí, že ten, kdo se, na úkor jiného, bez spravedlivého důvodu, obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.5. Nárok žalobce, že na straně žalovaného vzniká bezdůvodné obohacení vzniklé užíváním cizí věci/omezením cizího práva bez právního důvodu, byl v řízení prokázán. Na pozemku žalobce se nachází a je provozován požární vodovod žalovaného bez soukromoprávního titulu a bez souhlasu vlastníka. Tato skutečnost zakládá trvalé omezení výkonu vlastnického práva žalobce a naplňuje podmínky bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 a násl. obč. zák. K obohacení vlastníka stavby na úkor vlastníka pozemku dochází již ze samotného titulu vlastnického práva, které zakládá jeho oprávnění stavbu na cizím pozemku užívat, a to bez ohledu na to, jakým způsobem své vlastnické právo ke stavbě realizuje (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR – sp. zn. 33 Odo 1405/20005) a současně zakládá právo provozovatele na vstup a vjezd za účelem kontroly, údržby a oprav, včetně havarijních zásahů. Námitka žalovaného, že pozemek nijak neužívá je tudíž bezpředmětná.6. Výše odpovídá obvyklému nájemnému (ustálená judikatura NS k užívání cizí nemovitosti) a Cenový věstník MF ČR v poměrech této věci představuje objektivní minimální vodítko, které žalobce uplatňuje a rovněž tak vychází z dohody účastníků o uspokojení pohledávky z , datum, . Cena , částka, /m2/rok vychází z cenového věstníku, cena je minimální pod úrovní tržního nájemného. Žalovaný částku , částka, /m2/rok nesporuje. Žalovaný neuvedl žádné skutečnosti způsobilé existenci či výši nároku zpochybnit. Soud neshledal důvod zatěžovat délku řízení i účastníky řízení dalším znaleckým zkoumáním k ceně nájemného předmětného pozemku, neboť takový postup je z pohledu dosažení spravedlivého vypořádání bezdůvodného obohacení získaného žalovaným na úkor žalobce za neúčelný, nehospodárný.7. Námitka žalovaného, že výše nároku by měla odpovídat ceně práva zřízení věcného břemene, je nedůvodná, když předmětem tohoto řízení je náhrada za bezesmluvní užívání pozemku žalobce, nikoliv jiné stavby či tituly týkající se jiných pozemků. Povinnost žalovaného vydat bezdůvodné obohacení za období 2022–2025 tím není dotčena. A totéž platí o řízení o vyvlastnění, které aktuálně žalovaný vede pod sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , když případné vyvlastnění působí ex nunc a nemá zpětný účinek na vzniklé bezdůvodné obohacení.8. O příslušenství pohledávky žalobce, v podobě zákonného úroku z prodlení, rozhodl soud dle ust. § 1968, ve spojení s ust. § 1970 obč.zák. a dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1, o.s.ř., když žalobce byl ve sporu úspěšný. Náklady řízení v celkové výši 56 202 Kč představují náklady právního zastoupení za 5 úkonů právní služby po 9 140 Kč = 45 700 Kč (1x převzetí a příprava věci, předžalobní výzva, podání žaloby, vyjádření k odporu, jednání), podle ust. § 11, odst. 1, vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu) a 5x režijní paušál po , částka, = , částka, a soudní poplatek ve výši , částka, .