25 C 67/2025-22 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila žalobkyně tím, že mezi účastníka byla dne , datum, smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, (dále jen „Smlouva“), na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 110 000 Kč a který se žalovaný zavázal, spolu s úrokem 9,80 % p. a., splácet v pravidelných 96. měsíčních splátkách po , částka, splatných vždy k 15. dni v kalendářním měsíci. Žalovaný se se ve Smlouvě zavázal vyčerpat částku úvěru do , datum, jednorázově. Dne , datum, žalovaný částku úvěru vyčerpal. Žalovaný přestal hradit splátky, když poslední splátku uhradil dne , datum, . Vzhledem k výše uvedenému zaslala žalobkyně žalovanému dne , datum, výzvu k splacení dluhu. Žalovaný byl informován o prodlení s úhradou splátek a byla mu stanovena lhůta pro zaplacení dlužné částky do , datum, . Zároveň byl žalovaný ve výzvě poučen o důsledcích nezaplacení dlužné částky ve stanoveném termínu. Žalovaný však zůstal nekontaktní a ničeho neuhradil. Ke dni , datum, byl proto úvěr zesplatněn. Dne , datum, byla žalovanému prostřednictvím právního zástupce žalobkyně zaslána předžalobní výzva, se stanovenou lhůtou k plnění do , datum, . Žalovaný na výzvu nereagoval a ničeho nezaplatil. Žalobkyni vznikla vůči žalovanému pohledávka skládající se z částky , částka, (coby nesplacené části jistiny úvěru), dále z částky , částka, (coby kapitalizovaného výpůjčního úroku z dlužné nesplacené jistiny úvěru), dále z částky , částka, (coby kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení). Zároveň vznikl žalobkyni nárok na uhrazení úroku ve výši 9,8 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobkyni vznikl vůči žalovanému rovněž nárok na úroky z prodlení z dlužné částky ve smyslu ust. § 1970 o. z., a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Před uzavřením Smlouvy zkoumala žalobkyně schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, úvěruschopnost žalovaného (prostřednictvím dalších registrů a databází) a jeho celkovou finanční situaci. Žalobkyně dospěla k závěru, že pochybnosti o schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet dány nebyly.2. Žalovaný se k žalobě a tvrzení v ní uvedených nevyjádřil a zůstal nečinný.3. Ve věci samé provedl soud dokazování, na základě kterého dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:4. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne , datum, uzavřena Smlouva, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 110 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet spolu s úrokovou sazbou 9,80 % p. a. v pravidelných měsíčních splátkách po , částka, , a to vždy k 15. dni kalendářního měsíce. Žalovaný se zavázal čerpat úvěr do , datum, a splatit jej nejpozději do , datum, . Nedílnou součástí Smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky a Sazebník. Úvěr byl žalovanému poskytnut na bankovní účet č. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, (Smlouva o úvěru č. , Anonymizováno, ze dne 28. 7. 2022, Historický výpis úvěrů ze dne 28. 5. 2025, Úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele, Sazebník KB pro občany, Všeobecné obchodní podmínky). Žalovaný částku úvěru čerpal dne , datum, . Žalovaný byl upozorněn na nedoplatek, a to dopisem ze dne , datum, , kde byl současně upozorněn, že pokud nebude dlužná částka nejpozději do , datum, uhrazena, bude k tomuto dni celý úvěr zesplatněn (výzva k okamžitému splacení dluhu ze dne 26. 3. 2025). Žalovanému byla dne , datum, zaslána předžalobní upomínka (předžalobní výzva ze dne , datum, ). Žalovaný na výzvy nereagoval a ničeho neuhradil.5. Zjištěný skutkový stav soud posoudil s ohledem na datum uzavření smlouvy o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), neboť v daném případě se jedná o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 420 a § 1810 a násl. o. z.6. Dle § 3 odst. 1 písm. c) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) se posouzením úvěruschopnosti spotřebitele rozumí posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.7. Dle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.8. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Povinnost věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet sjednávaný úvěr byla zakotvena do právního řádu na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, podle které věřitel před uzavřením smlouvy musí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.11. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.12. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky řízení byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 a násl. o. z.), na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši , částka, , které se žalovaný zavázal splácet spolu s úrokovou sazbou 9,80 % ročně v pravidelných měsíčních plátkách po , částka, , a to vždy k 15. dni kalendářního měsíce. Poslední splátka ze strany žalovaného byla uhrazena dne , datum, , dále již neuhradil ničeho. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by úvěr žalobkyni řádně splatil. Vzhledem k výše uvedenému rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, když s ohledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 zák. č. 89/2012 Sb.) byla žalovanému rovněž uložena povinnost k zaplacení příslušenství pohledávky, jež je tvořeno zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, .13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když plně procesně úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení ve výši , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“) z tarifní hodnoty , částka, , sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. a), b) a. t.), včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .14. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.