70 C 111/2025-46 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, , ve znění jejího doplnění ze dne , datum, , domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 120 128,37 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi účastníky byla dne 13 4. 2023 uzavřena smlouva o úvěru č. , č. účtu, , na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 150 000 Kč a který se žalovaný zavázal, spolu s úrokem ve výši 13,90 % ročně, splácet v pravidelných 60. měsíčních splátkách po 3 524 Kč splatných vždy k 25. dni v měsíci. Žalovaný však uhradil pouze 18 měsíčních splátek (poslední dne , datum, ), a proto byl úvěr ke dni , datum, zesplatněn. Žalobkyně má tak vůči žalovanému pohledávku v celkové výši 131 478,25 Kč skládající se z nesplacené jistiny ve výši 116 821,27 Kč, poplatků ve výši 3 307,10 Kč dle platného Sazebníku, který je nedílnou součástí smlouvy o úvěru, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 9 580,16 Kč za období od , datum, do , datum, a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 769,72 Kč za období od , datum, do , datum, . Žalobkyně před uzavřením smlouvy úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného, kdy vycházela z informací získaných z bankovních registrů klientský informací, stejně jako z nebankovních registrů klientských informací a informací získaných prostřednictvím zájmového sdružení právnických osob na ochranu leasingu, úvěru a dalších služeb (SOLUS). Dále žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím dalších registrů a databází, např. insolvenčního rejstříku, evidence neplatných dokladů, evidence adres obecních/městských úřadů, interních registrů atd. Žalobkyně dále prověřovala příjmy žalovaného, kdy tento čestně prohlásil, že jeho měsíční příjem ze závislé činnosti činí 56 000 Kč, příjem z podnikání činí 600 000 Kč ročně, ostatní prokazatelné příjmy činí 55 000 Kč a příjmy rodinných příslušníků v domácnosti činí 60 888 Kč. Tvrzení žalovaného bylo následně ověřeno z periodických výpisů z běžného účtu žalovaného za období 6 předcházejících měsíců, z kterého bylo zjištěno, že jeho průměrný příjem činí částku 82 285,50 Kč měsíčně. K odporu žalovaného žalobkyně uvedla, že dosud uhradil na jistině částku 33 178,73 Kč, na obchodním úroku částku 27 424,27 Kč, na úroku z prodlení částku 153,78 Kč a na poplatcích částku 5 837,90 Kč.2. Žalovaný uvedla, že žalobou uplatněný nárok neuznává a navrhl žalobu v celém rozsahu zamítnout. Žalovaný uvedl, že žalobkyně řádně neposoudila jeho úvěruschopnost, když žalovaný nebyl vyzván k doloženích všech příjmů a výdajů. Hodnocení úvěruschopnosti tak bylo provedeno povrchně a čistě formálně. Žalovaný rovněž namítal dvojí úročení (obchodní úrok + zákonný úrok) a rovněž uvedl, že nebyl žalobkyní upozorněn na skutečnost, že úroky budou kapitalizovány. Žalovaný dále uvedl, že žalobkyně disponuje právním oddělením, v daném případě se jedná o formulářovou žalobu a tudíž, pokud by soud žalobě vyhověl, navrhl, aby žalobkyni nebyla přiznána náhrada nákladů řízení.3. Ve věci samé soud provedl dokazování, na základě kterého dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:4. Mezi žalovaným a žalobkyní byla dne , datum, uzavřena smlouva, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 150 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet spolu s úrokovou sazbou 13,90 % ročně v pravidelných měsíčních plátkách po 3 524 Kč, a to vždy k 25. dni kalendářního měsíce. Nedílnou součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky a Sazebník. Úvěr byl žalované poskytnut na bankovní účet č. , č. účtu, (standartní informace o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, , smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele, sazebník , právnická osoba, pro občany, všeobecné obchodní podmínky). Žalovaný v návrhu na poskytnutí úvěru čestně prohlásil, že je svobodný, má vysokoškolské vzdělání a bydlí u rodičů. Dále uvedl, že příjmy ze závislé činnosti činí 56 000 Kč měsíčně, příjmy z podnikatelské činnosti činí 600 000 Kč za rok, ostatní prokazatelné příjmy činí 55 000 Kč měsíčně a příjmy rodinných příslušníků v domácnosti činí 60 888 Kč. Ke svým výdajům žalovaný čestně prohlásil, že náklady spojené s bydlením činí částku 3 000 Kč měsíčně, pojištění činí částku 500 Kč měsíčně, spoření činí částku 500 Kč měsíčně a ostatní výdaje částku 1 200 Kč měsíčně, tj. 5 200 Kč. Celkové spočítané výdaje domácnosti činily 19 193 Kč měsíčně. Z lustrací v systémech pak bylo zjištěno, že žalovaný splácí úvěr u žalobkyně ve výši 1 457 Kč měsíčně. Příjmy žalovaného byly ověřeny na základě výpisu z jeho osobního bankovního účtu vedeného u žalobkyně za období od , Anonymizováno, , Anonymizováno, do , Anonymizováno, , Anonymizováno, s tím, že v , Anonymizováno, , Anonymizováno, činil příjem částku 160 237 Kč, v , Anonymizováno, , Anonymizováno, částku 57 929 Kč, , Anonymizováno, , Anonymizováno, částku 61 941 Kč, , Anonymizováno, , Anonymizováno, částku 19 745 Kč, , Anonymizováno, , Anonymizováno, částku 161 610 Kč a v , Anonymizováno, , Anonymizováno, částku 32 251 Kč. (návrh na poskytnutí úvěru a report průběhu schvalování). Finanční prostředky byly žalovanému vyplaceny dne , datum, (potvrzení o poskytnutí úvěru ze dne , datum, ). Žalovaný byl opakovaně upozorněn na nedoplatek, a to dopisem ze dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a dne , datum, kde byl současně upozorněn, že pokud nebude dluh nejpozději do , datum, uhrazen bude k tomuto dni celý úvěr zesplatněn (výzva ze dne , datum, , výzva ze dne , datum, , výzva ze dne , datum, , výzva ze dne , datum, , výzva ze dne , datum, , výzva ze dne , datum, , poslední výzva k zaplacení ze dne , datum, včetně kopie dodejky). Ke dni , datum, činil dluh žalovaného na jistině částku 116 821,27 Kč, na pokutě za prodlení částku 1 769,72 Kč, na úvěrových poplatcích částku 3 307,10 Kč a smluvních úroků částku 9 580,16 Kč. Poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne , datum, (historický výpis z úvěru). Dne , datum, byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka (předžalobní upomínka ze dne , datum, včetně potvrzení o odeslání).5. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření smlouvy o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), neboť v daném případě se jedná o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 420 a § 1810 a násl. o. z.6. Dle § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru se posouzením úvěruschopnosti spotřebitele rozumí posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.7. Dle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.8. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Povinnost věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet sjednávaný úvěr byla zakotvena do právního řádu na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, podle které věřitel před uzavřením smlouvy musí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.11. Jak konstatoval Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, uložením a řádným splněním této povinnosti není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková,