4 C 386/2016-81 — Obvodní soud pro Prahu 5

Žalobce se po žalovaných domáhá zaplacení 337.997 Kč jako bezdůvodného obohacení za užívání parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v [katastrální uzemí], které jsou ve vlastnictví žalobce, a to za dobu od [datum] do [datum]. Prvá žalovaná navrhla žalobu ve vztahu k ní zamítnout, neboť není ve věci pasivně legitimována. Pozemky, za něž žalobce žádá vydat bezdůvodné obohacení se nacházejí v [katastrální uzemí], který není územím [anonymizována dvě slova] [obec a číslo]. Navíc, pokud se na pozemku parc. [číslo] nachází dle tvrzení žalobce komunikace III. třídy je dle ustálené soudní judikatury pasivně legitimováno [anonymizováno] [obec]. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] (na č.l. 5 spisu) soud zjistil, že předmětné pozemky ve vlastnictví žalobce [číslo] se nacházejí v okrese [územní celek], [územní celek] v [katastrální uzemí]. Z dopisu [územní celek] ze dne [datum] soud zjistil, že 2. žalovaná sdělila žalobci, že na pozemku parc. [číslo] se nachází komunikace, která je ve vlastnictví [anonymizováno] [obec] a výkon majetkové správy je svěřen [anonymizována dvě slova] [obec] – [část obce]. Z ostatních dosud provedených důkazů soud pro rozhodnutí ve vztahu k 1. žalované neučinil žádná relevantní zjištění. Podle ust. § 152 ost. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) má být rozsudkem rozhodnuto o celé projednávané věci. Jestliže to však je účelné, může soud rozsudkem rozhodnout nejdříve jen o její části nebo jen o jejím základu. Vzhledem k tomu, že hmotněprávní povaha nároku ani povaha společenství účastníků toto nevylučuje, rozhodl soud částečným rozsudkem o nároku uplatněném vůči 1. žalované. Podle ust. § 3 odst. 1 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, se Hlavní město Praha se člení na Městské části. Dle odst. 2 uvedeného ustanovení vystupují Městské části v rozsahu stanoveném zákonem a Statutem (obecně závaznou vyhláškou č. 55/2000 Sb. hl. m. Prahy, kterou se vydává Statut hl. m. Prahy, dále jen„ Statut“) v právních vztazích svým jménem a nesou odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Dle odst. 3 uvedeného ustanovení postavení městských částí, jejich orgánů a jejich působnost stanoví tento zákon, zvláštní zákony a Statut. Podle ust. § 11 odst. 2 zákona o hlavním městě Praze vymezí území městských částí Statut. Dle ust. § 13 zákona o hlavním městě Praze mají městské části své názvy, které stanoví Statut. Podle ust. § 1 obecně závazné vyhlášky č. 55/2000 Sb. hl. m. Prahy, kterou se vydává Statut hl. m. Prahy (dále také„ Statut“) se Hlavní město Praha člení na městské části, jejichž názvy a území jsou uvedeny v příloze č. 1 této vyhlášky. Podle přílohy č. 1 je území městské části Praha 5 tvořeno katastrálními územími Hlubočepy, Jinonice, Radlice, Košíře, Smíchov, Motol, Břevnov a Malá Strana. Území městské části Praha - Řeporyje je tvořeno těmito katastrálními územími (celými nebo částí): Řeporyje, Stodůlky, Třebonice, Zadní Kopanina s těmito hranicemi: Od severního okraje rozestavěné budoucí komunikace U Jinočan na křižovatce s Jeremiášovou směrem jihovýchodním po jižním okraji Jeremiášovy až ke k.h. Stodůlky - Řeporyje, dále po k.h. Stodůlky Řeporyje k TKÚ Stodůlky Řeporyje Holyně, dále po k.h. Řeporyje Holyně k TKÚ Řeporyje Holyně Slivenec, dále po k.h. Řeporyje Slivenec k TKÚ Řeporyje Slivenec Zadní Kopanina, dále po k.h. Zadní Kopanina Slivenec k TKÚ Zadní Kopanina Slivenec Radotín, dále po k.h. Radotín Zadní Kopanina na hranici hl. m. Prahy, dále po hranici hl. m. Prahy k severnímu okraji rozestavěné budoucí komunikace U Jinočan, dále po severním okraji této komunikace až na křižovatku s Jeremiášovou. [katastrální uzemí], v němž se nachází předmětné pozemky, je dle přílohy [číslo] Statutu zčásti územím městské části [obec] - [část obce] a zčásti územím městské části [obec a číslo], nikoli územím 1. žalované. S ohledem na to, že v řízení bylo zjištěno, že 1. žalovaná není účastníkem hmotněprávního vztahu, o kterém se v posuzované věci jedná, tedy postrádá pasivní věcnou legitimaci, soud žalobu vůči ní zamítl. Rozhodnutí soudu je též v souladu s judikaturou dovolacího soudu (srov. např. rozsudek ze dne 11. listopadu 2009, sp. zn. 28 Cdo 2056/2009, nebo usnesení ze dne 14. října 2009, sp. zn. 28 Cdo 181/2009, ze dne 2. prosince 2009, sp. zn. 28 Cdo 1537/2009, a ze dne 4. února 2010, sp. zn. 28 Cdo 2542/2009). O náhradě nákladů řízení mezi žalobcem a 1. žalovanou bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a náklady řízení byly přiznány zcela úspěšné 1. žalované. Náklady řízení činí 36.154,80 Kč a sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 337.997 Kč sestávající z částky 9.660 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 29.880 Kč ve výši 6.274,80 Kč.