25 C 323/2022-22 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se domáhala vyklizení bytové jednotky uvedené ve výroku I. rozsudku s tím, že je výlučným vlastníkem této nemovitosti. Žalovaná byla původně vlastníkem pouze jedné poloviny, přičemž druhou polovinu Nemovitosti zakoupila žalobkyně od insolvenčního správce žalované, když k zápisu do katastru nemovitostí došlo ke dni 8. 6. 2022. Žalované nesvědčí žádné právo k užívání nemovitosti. Žalovaná bytovou jednotku nevyklidila ani přes předžalobní upomínku. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Oba účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.). 4. Soud provedl dokazování listinami, které navrhla a předložila žalobkyně a které žalovaná nesporovala, a na základě provedeného dokazování dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: 5. Žalovaná byla vlastníkem ½ bytové jednotky uvedené ve výroku rozsudku. Na základě vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp. zn. [anonymizováno] [číslo] byla žalovaná vyrozuměna o tom, že již není vlastníkem tohoto podílu na nemovitosti, a to s právními účinky ke dni 8. 6. 2022, kdy vklad byl proveden na základě kupní smlouvy. Vlastníkem nemovitosti se stala žalobkyně (zjištěno z vyrozumění katastru nemovitostí). Žalobkyně vyzvala žalovanou k vyklizení bytové jednotky předžalobní upomínkou ze dne 17. 8. 2022. 6. Ze skutkových zjištění vyplývá skutkový závěr o tom, že žalobkyně se stala vlastníkem celé bytové jednotky uvedené ve výroku rozsudku. Žalovaná nemovitost ke dni podání žaloby dobrovolně nevyklidila. 7. Podle ust. § 1040 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. 8. V řízení není sporu o tom, že žalobkyně je vlastníkem bytové jednotky popsané ve výroku rozsudku. Žalovaná tak užívá nemovitost bez právního titulu, a protože dosud nevyklidila bytovou jednotku, a to ani po výzvě, soud žalobě na vyklizení ve smyslu ust. § 1040 občanského zákoníku vyhověl. 9. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 534 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 400 Kč ve výši 1 134 Kč.